Ročník XIX., číslo .9.                                                                                                                         září 2013

 

CHCEŠ BÝT DALŠÍM KRISTEM?

VÍŠ, KDE BYDLÍM

Ptají se mě, kde bydlím. Bez dlouhého vysvětlování odpovídám výzvou k mému následování. Vždycky najdu příbytek někde v ústraní. Když ale jde o trvalé místo mého pobytu, říkám, že lišky mají svá doupata, ale sám nemám, kde bych hlavu složil. Právě tak to je. A přece je to ještě jinak.

Neříkej mi, že nevíš, kde bydlím. Bydlím tam, kde nacházím útulek a nepřecházím z domu do domu. Je to právě tam, kde mi upravuješ čistý příbytek, podáváš vodu k osvěžení a steleš měkké lůžko. Nemám na dveřích honosnou reklamu, která by nabízela moje jméno jako obchodník na trhu. Divíš se, jak může mé pokojné Srdce tak důvěrně a srozumitelně odpovídat tvému srdci zrovna tak, jako srdci každého z lidí? Nechápeš, jak může promlouvat někdo, kdo je mlčenlivý? Mlčení zpravidla svědčí o nedostatku sdílnosti. Někdy je však mlčení výrazem hlubokého pohnutí. Nevede k předání zprávy a ještě méně k ovlivnění někoho. Co však nedokážeš ty, toho jsem schopen sám svou mocí. Nemluvím jen ve vichřici či v zemětřesení, ani v pouhém ohni, ale i v tichém vánku. Tak promlouvám k tvému chápavému srdci tichým šepotem. Pokud je na světě místo, kde se mé Srdce rozdává bez hlaholu trub a řinčení polnic, tedy je to na mé slavné hostině lásky. Celým svým Srdcem tě zvu k slavné hostině lásky, abych tě zasvětil do té podivuhodně pokojné řeči. Tato řeč se podobně jako tvá řeč osvojí jen jejím častým používáním. Volám tě a zvu tě k účasti.

Osvoj si pokojnou řeč mého Srdce. Mluvím k tobě, kdo mě hledáš. Dopřávám ti, abys mě našel, neboť moje ovce slyší můj hlas. Jsem zde, abych tě uvedl na poušť a promlouval ti k srdci. Zajímá tě, do jaké pouště musíš dojít, abys zaslechl líbezný šepot andělů a zaposlouchal se do písně trávy vlnící se vánkem? Tady jsem vzdálen světskému ruchu. Bdi a modli se, ať neupadneš do pokušení. Jinak bych musel naprázdno projít středem tvé bytosti a ubírat se dál. Buď ve střehu, ať nemineš okamžik navštívení mého oslaveného Těla. Moje návštěva u tebe je jedinečná příležitost k tvému nalezení vlastní totožnosti. Je to tvůj zájem, abys mě nepřehlédl. Avšak také sám si přeji být tebou slyšen a vyslyšen, totiž účinně ti navěky vtisknout tvar své vrcholné informace.

Nestačí ti jenom slyšet. Slyš a naplno se vydej slyšenému. Moje slovo je pronikavé. Laskavě a něžně sestupuje do všech záhybů tvé bytosti. Ve svém věčném otcovském mlčení pronáším věčnou řečí odvěké Slovo. Tak navenek vyjadřuji mou podstatu. A ty přilneš k mému Slovu, když uvěříš. Ve svém Srdci pronáším slavné památné Slovo: „Vezměte, toto je mé tělo, toto je má krev.“

Dej se osvěžit a posílit z mého stolu. Tato hostina je připravena právě pro tebe, ať jsi kdokoli. Nikoho předem nevylučuji z účasti. Uchvácený, skloň se před mým Srdcem, které ti nesu na dlani. Kéž by tepna tvého srdce přilnula k samému mému Největějšímu Srdci, když v tobě už dávno proudí jen moje královská Krev!

Žasneš, jak může být ten, kdo žije a chce žít tak hluboce vnitřním a skrytým životem, obrácen docela navenek a vládnout celému světu? Jsem vnitřním Slovem mého věčného otcovství. Když na sebe přijímám tvou lidskou přirozenost, abych konal také zde službu vnějšího Slova, nepozbývám tím onu vlastnost vnitřního Slova. To zůstává v mém otcovství, ale přitom proniká do tvého srdce, aby ho zušlechťovalo.

Vracím se do mlčení velebnosti věčného otcovství a rozmlouvám už jedině s mým otcovstvím, a to velebnou řečí. A přesto říkám, že chci k tobě promlouvat ze svého tajemného úkrytu v podobě tvé všední potravy. Je to tajemná stanice ve světě jako tvým smyslům dostupné místo pro setkávání poutníků, putujících vesmírným časoprostorem s nebem vypouklým do světa. Co k tomu ještě dodat, když už je všechno vysloveno? Slovo, které zde pronáším, je chápání a milování všech těch darů poznání, poskytnutých během dějin. Je to Slovo ducha a života, vnitřní slovo mého čistého Srdce.

Modlím se s tebou k našemu slavnému otcovství na nejvyšším místě, abys mohl stále více otevírat mým, vyšším, nadlidským způsobem své srdce laskavému pronikání mé Pravdy. Moje Pravda se ti dává slyšet, aniž by pronášela nějaká tvým smyslům dostupná slova. Rázem však vstupuje do tvého srdce, aby celé přetvořila v moje Srdce nejsvětější. Popros Mě! Zavolej: Přijď, Pane, Maran atha! Uvidíš, že přijdu. Neopozdím se. TJ (Pokr.)

+++

ZVU TĚ KE SPOLUOBĚTI S MÝM BRATRSTVÍM

 Úcta k naší společné panenské Matce, podílející se s mým věčným otcovstvím na obnově a spáse lidstva a posvěcení světa ti poskytuje zvláštní obohacení s ohledem na tvé povolání jako mého dítěte stát se také mým důvěrníkem. Zvu tě, abys doplnil, co zbývá vytrpět do plné míry mého utrpení pro moje Tělo, totiž pro shromáždění mých věrných.

 Život naší společné panenské Máti jako mé první spoluvykupitelky a spolutrpitelky je živoucím osobním vyznáním a důkazem, že utrpení v životě mých věrných je přínosné pro spásu lidstva a posvěcení světa. Naše panenská Matka víc než ty a než kterékoli jiné moje dítě a víc než celé moje lidstvo dohromady odpovídá na povolání doplňovat to, co chybí mému utrpení pro mé tajemné Tělo, pro shromáždění mých věrných dětí.

 Tím, že je Maria svou přítomností svědkyní mého utrpení na Kalvárii a má na tom účast, nabízí zvláštní přínos k radostné proměně utrpení. Tak Maria na svém těle i ve svém čistém Srdci doplňuje, co ještě zbývá k doplnění utrpení mne, jediného jejího Dítěte Nejvyššího.

 Avšak celé moje lidstvo, z něhož si vyděluji zvláště tebe jako dalšího zvláštního Krista, vyzývám k následování příkladu naší panenské Máti. Uprostřed celého lidstva máš obzvláště ty přispět k doplnění toho, co ještě zbývá na dovršení mého utrpení kvůli dobru mého tajemného Těla. I když si tě vybírám, volím, připravuji a posvěcuji jako svého zvláštního důvěrníka a spoluobětovatele při spáse, očekávám od tebe nejen součinnost obrácenou navenek, směrem k činorodosti, nýbrž především tvou spolutrpnost jako úkon obrácený dovnitř, směrem k snášení utrpení a bolestného očišťování.

Náležitou odpovědí na své utrpení získáš zásluhy pro moje tajemné Tělo. Když trpíš spolu se mnou, tak čerpáš ode mne nejen sílu, nýbrž také sám svým utrpením doplňuješ, co zbývá vytrpět do plné míry mých útrap. Moje utrpení působí dobro tvé obnovy a posvěcení, a s tebou pak i obnovu a zušlechtění ostatních a posvěcení světa. Takové dobro je samo o sobě nevyčerpatelné a nekonečné. Nemůžeš k tomu sám nic přidat. Přesto otevírám v tajemství shromáždění mých věrných jako svého mystického Těla všem tvým útrapám své spásonosné utrpení. Pokud ty – kdykoli a kdekoli na světě - přijmeš účast na mém utrpení, doplníš svým způsobem ono utrpení, jímž dokonávám spásu lidstva a  posvěcení světa.

Má to snad znamenat, že moje utrpení dokonané na kříži není úplné? Vůbec ne. Spása lidstva a posvěcení světa, zahájené z usmiřující lásky, zůstává otevřená a nadále se otevírá lásce nacházející se v tvém utrpení.

 Staň se mým důvěrníkem následováním záslužného příkladu naší Máti. Staň se součástí vznešeného povolání mého věčného dětství a mládí, a zůstaneš šťavnatý a svěží. Svěř se mému vedení tak jako Maria, kterou činím první spoluvykupitelkou tebe spolu s celým lidstvem uprostřed světa. Jako všemohoucí Vykupitel mám moc učinit i tebe dalším spoluvykupitelem lidstva a posvětitelem celého světa. Nepodléhej však iluzi o tom, že to půjde bezbolestně. Rubem tvé výsady být spoluvykupitelem je tvoje dobrovolné přijímání pokoření vším, co snáším od Olivové zahrady, přes bičování, korunování trním, nesení kříže, potupení a poplivání, až po přibití na kříž. Třebaže se žádné z mých dětí nemůže účastnit obnovy a posvěcení jako sám Vykupitel a naše panenská Maminka, přesto ti nabízím vznešené povolání a výsadu stát se spoluvykupitelem tím, že se svým záslužným utrpením, dobročinností a projevy lásky budeš podílet na vylití těchto milostí na celé lidstvo a na celý svět. A celé stvoření naléhavě potřebuje takové velkodušné povznesení.

 Stvořuji tě jako můj obraz podle mé podoby, a to jako jedinečný, neopakovatelný a originální čili původní obraz. Proto neváhej! Můžeš a máš být dalším spoluvykupitelem sebe, ba i celého lidstva a světa. Čekám na tvůj docela nový a původní přínos na díle obnovy a posvěcení lidstva a světa. Čekám na tvé přimknutí se k mému kříži a přibití se na můj kříž.

 Když naše společná panenská Máti odpovídá na mé pozvání stát se spoluvykupitelkou lidstva, tak ti poskytuje nepřeberný vzor obnovené a zdokonalující hodnoty smysluplného utrpení a dobrých skutků i osobního mateřského pozvání ve jménu mém. Zvláště v době, kdy může moje tajemné Tělo zakoušet citelné rány a utrpení, poskytuje ti tato pravda o naší společné Máti vznešený obraz. Ten ti připomíná, že veškeré tvoje utrpení a úkony lásky mohou být spásonosné pro tebe, i pro celé lidstvo a pro celý svět, a že můj kříž musíš znovu prožívat jako zasazený do středu světa a nesený zvláště tebou k posvěcení, totiž k nekonečnému zušlechtění tebe, lidstva a světa. TJ (Pokr.)

+++

ZALÍBENÍ V SAMOTĚ

Lidstvo dosáhlo závratných pokroků na poli techniky.  Za takových okolností si člověk klade otázku: "Jak v takových poměrech obstojí řeholní život? Bezpochyby se musí bránit vpádu dnešní spotřební společnosti. Vždyť v tomto světě je třeba působit. Tomuto světu dlužno přinášet radostnou novozákonní zvěst. Máme-li tomuto světu a dnešní spotřební společnosti nějak prospět, je třeba být stále duchovně povznesen nad lákavé svody světa. Jinak se staneme jeho obětí, místo abychom mu osvíceně vtiskovali správný tvar. Je proto třeba využívat všech příležitostí, které umožňují nabrat k tomu sílu.

Jedna z příležitostí, která se nám nabízí jako záchranný pás v záplavě podnětů celého světa, je láska k samotě. Ovšem nikoli takové samotě, která by nás vyloučila z práce pro svět. Jde o samotu, ve které sílí naše odolnost vůči nabídkám spotřební společnosti. Tato láska k samotě je odkazem našich svatých apoštolů Cyrila a Metoda.

Konstantin toužil od mládí po tichu klášterních zdí. Každý pokus v tom směru však ztroskotal. Bůh totiž chtěl využít jeho hřiven k jinému prospěchu lidstva. Kdykoli se však uvolnil, zamířil do samoty. Sotva splnil poslání u Chazarů: "žil v tichosti na modlitbách k Bohu, usazen při chrámu svatých apoštolů." ^{(ŽIVOTOPIS, 13)}

A co Metoděj? Jeho lásku k samotě vyjadřuje jeho odchod ze světského povolání do ticha monastýru na Olympu. Samozřejmě že tu nešlo o nějaké hmotné zajištění. Dostal přece důležitý a výnosný úřad. Takže měl před sebou otevřenou ohromnou kariéru. Jeho odchod do kláštera lze vysvětlit jen velkou láskou k samotě, ve které měl prostor k modlitbě k Bohu a rozjímání. A že mu samota byla přínosem, o tom svědčí rozsáhlá apoštolská práce, které se nebránil, sotva zaslechl Boží volání.

Pro člověka, který se zasvětil Bohu, je vyhledávání samoty výrazem potřeby lásky. Každý, kdo miluje Boha, touží být s Bohem, vyhledává samotu pro Boha.

Při zpytování svědomí si klademe otázku, zda jdeme správnou cestou k svatosti života. Odpovídáme si na ni však ve spěchu a bez hlubšího zdůvodnění svého jednání a mnohé nám uniká. Do takového každodenního večerního uvažování se modernímu člověku neomaleně vtírají masmédia a internet po záminkou, že nás chtějí informovat. A zatím se člověk nechává vyrušit z toho, co se týká té největší informace světa, kterou je evangelium. Je třeba, aby si každý člověk na své životní pouti vytvářel oázy ticha. Tam lépe zhodnotí vztahy mezi Božími dary a mezi svým všedním životem.

Samota, prožívaná s Kristem, je nesmírně plodná. Soluňští bratři to dosvědčují svým životem. Volají k nám: "Vy všichni, kteří chcete jít v našich šlépějích a získat pravého apoštolského ducha, milujte samotu!" TB

+++

PRŮVOD ŘEHOLNIC

KŘÍŽOVOU CHODBOU V NADZEMSKÉM ROZTOUŽENÍ,

POKOJNÝM STÍNŮM ODŘÍKÁNÍ TIŠE ODEVZDÁNY,

PUTUJÍ VZNEŠENĚ ASYLEM DÁVNÝCH ZASLÍBENÍ.

 

ČISTÝM PLAMENŮM DUŠE DALY V OBĚŤ SCHRÁNY

A NEPŘÍTOMNY SVĚTU, PODSTATU SVĚTA MĚNÍ

POKOROU, V BLAŽENÝ ÚSMĚV DĚTSTVÍ USEBRÁNY.

 

BALDACHÝN SOUMRAKU SVIT VEČERNICE ČEŘÍ,

NA STVOLY VZPŘÍMENÉ DECH USMÍŘENÍ NĚŽNĚ ROZLÉVAJE,

A LÍCE NOVICEK, BĚL RŮŽE NA MYSTICKÉM KEŘI,

 

SE ZACHVÍVAJÍ TUŠENÍM ZTRACENÝCH VŮNÍ RÁJE.

JDOU DRUŽNĚ POSPOLU, STAŘENY V JASU, PANNY V ŠEŘI,

ZRAK UDIVENÝ HROUŽÍCE V HLUBINNÉ TAJE

 

VĚČNOSTI, KDE KŘEHKÁ SRDCE LÁSKOU POSILUJÍ.

ZA ŠTÍTY SVĚC, DĚVEČKY PÁNĚ, LIBÉ V ROZJÍMÁNÍ,

U PATY KŘÍŽE SCHOULENY HOROUCNĚ PROZPĚVUJÍ

A KAŽDÝ VZDECH JE VÍTĚZSTVÍM NAD ŽITÍM V UMÍRÁNÍ.

Zdenko Řezníček

+++

NOVÝ KRISTUS

Jak málo je i po dvou tisíciletích putování Božího lidu dějinami chápáno poslání mého kristovství! Kdekdo volá po nové evangelizaci, a zapomíná, že nic takového nepůjde bez mé spásonosné přítomnosti v dalším Kristu. A přitom takový nový Kristus zasahuje tak hluboko do sociálního a kulturního života celého lidstva, že bys důvodně očekával, že bude lépe rozuměno mé kristovské duši a podstatě. Proč bývá tak málo chápáno toto mé zvláštní slavné zaslíbení? Protože se málo ví o tom, že obecné slavné zaslíbení je účastí na mém dokonalém díle, vrcholícím na kříži a při mém Zmrtvýchvstání. Takové slavné zaslíbení je zaslíbeným důvěrným spolutrpitelstvím na mém díle spásy lidstva a posvěcení světa. Přitom právě ty, ať jsi kdokoli, jsi povolán k této službě. Dokonce křtem, jímž jsi přivtělen ke mně, nabýváš jako každé moje dítě skutečné účasti na tomto mém kristovství. Všeobecně jsi mým důvěrníkem a spoluvykupitelem lidstva a světa. Jenže tohle sebou nese také tvoje spolutrpitelství a spoluobětování. Potřebuji tě při správě a řízení lidstva a světa k dokonalosti.

 Moje zvláštní zaslíbení ve vrcholných službách je však nejvznešenějším tajemstvím. Toto tajemství se přenáší i na tuto zúčastněnou kristovskou službu jako takovou. Není pochyb, že před slavnou zaslíbeností v mých službách lapá po dechu každá tvá, lidská vynalézavost a úží se dech i tomu nejopravdovějšímu umění.

Všímej si významu slavného zaslíbení se mi a důstojnosti každého nového zvláštního Krista jako dalšího spoluvykupitele. Sleduj velikost mé nabídky a úkolu. Nepřehlédni konečně ani tvou spolutrpitelskou zodpovědnost v mých vrcholných službách.

 Při každém zkoumání podstaty slavného zaslíbení vycházej z předpokladu, že v mém tajemném Těle jako takovém čili v obecném shromáždění mých věrných je pouze jedno jediné slavné zaslíbení. To je moje slavné zaslíbení jako tvého spásonosného Bratra. Jsem jediným dokonalým obětovatelem, pravým nositelem vrcholné služby. Ve skutečnosti jedině jako tvůj ukřižovaný a vzkříšený Bratr mám přístup do našeho otcovského příbytku. Kdokoli z vás, včetně naší panenské Maminky, tam může vstoupit jedině s mým pozváním a v mém doprovodu. Apoštola Pavla inspiruji, aby ti napsal, že jenom jeden je nejvyšší a jenom jeden je tvůj prostředník před naším otcovstvím, ten, který se obětovává za vás všechny.

 Proto se celá dvě staletí neodvažují naplno označovat své představené jako zvláštní Kristy v mých službách. Potom je však už nazývají svými představenými anebo staršími, aby neuváděly pohany v omyl. I když tato opatrnost mohla později ustoupit, kulturní lidstvo si vždycky uvědomovalo, že jsem jediným dokonalým slavným zaslíbencem podle řádu Melchizedechova. Moje slavné zaslíbení mi není pouze svěřeno. Ono prostě vyrůstá z celé mé bytosti, z celého mého života a mého poslání. Své prostřednictví nesu ve svém bytí. Nejsem jenom nejvyšším, nýbrž jsem i tím nejnižším a nejzapadlejším, jsem tebou. Proto nejsem pouze člověkem ve službách Nejvyššího ani pouhým služebníkem u Nejvyššího, nýbrž jsem také Nejvyšším právě u tebe, člověče.

 V celé mé bytosti jsou spojeny obě přirozenosti, božská i tvá v Osobě věčného Slova. Proto ti mohu poskytnout to nejvyšší a zase přinášet to, co máš nejdůvěrněji lidského ke mně otcovskému. Proto také jedině sám mohu uskutečnit spojení nebeského s lidským.

 Přijímám na sebe tvou lidskou přirozenost jako tvůj spasitelný Bratr. Proto za ni mohu přinášet zadostiučinění. Tím, že ji spojuji se sebou otcovským, mohu dát této přirozenosti plody tohoto spojení. Tak dávám tvé přirozenosti vrcholnou hodnotu a sílu. Proto také mají všechny mé úkony věčnou, z mých míst pocházející, nekonečnou hodnotu. Na základě toho mohu také přinášet věčné zadostiučinění za tvou přirozenost, kterou nesu. Jako Nejvyšší v nejmenším v tobě důvěrně blízkém srdci jsem v důvěrném styku s mým otcovstvím. Proto jsem v důvěrném styku se zosobněnou láskou otcovskou. Takto, se spojeným sebou se sebou otcovským i bratrským a takto v sobě smířeným, mohu ti podávat nadpřirozené a svrchované hodnoty. Ježto jsem tak důvěrně spojen se mnou otcovským a bratrským, proto tě také přivádím spolu s celým lidstvem k důvěrnému spojení se mnou. Copak se nepřimlouvám, abyste všichni byli jedno podle vzoru mé jednoty s mým věčným otcovstvím?

 Tak tvořím jednotu všech s nejvyšším otcovstvím nejen jako prostředník, ale i bezprostředně. Přímo jako z nejvyššího místa ti předávám všechno, co je nejvyšší - světlo pravdy, abych tě učinil účastníkem vrcholného poznání, život vrcholné hodnoty, abych ti dal podíl na přirozenosti mého věčného otcovství.

 Jsem však také tebou. Jsem v důvěrném osobním spojení s tebou uprostřed celého lidu. Od celého mého vykoupeného lidu a za vás všechny přednáším mému otcovství chválu. Za vás za všechny podávám smírnou oběť, a je dostatečná.

 Svou jedinečnou obětí na kříži povznáším tvé síly tak, že mohou být opřeny o mou dokonalost, a že mohou dosáhnout zušlechtění, jaké je ti jinak nedostupné. U mne se spojují všechny články, totiž všichni lidé jsou spojeni v mé dokonalé oběti, jíž uskutečňuji nejvyšší cíl celého lidstva, abys dokonale sloužil a dokonale se vydal za oběť k mé otcovské cti a slávě.

 Moje slavné zaslíbení v mých službách spočívá v tom, že sice přebývám na nejvyšším místě, ale přesto se stávám tebou. Jako člověk spojený s tím nejvyšším obětuji všechno, co je a co má být ve spojení s celým lidstvem mému věčnému otcovství. Tak je moje člověčenství zdrojem veškeré dokonalosti a každého zdokonalení. Tomuto prostředku, dokonale spojenému s mým slavným otcovstvím, odpovídají prostředky, ustanovené pro tvůj další růst v mém tajemném Těle. Tak ti uděluji moc a působnost tohoto prostředku dokonale spojeného se mnou.

 Jako nový zvláštní Kristus se stáváš tímto prostředkem zvláštním zásahem, který ti vdechuji. Stačí, že jsi nezrušitelným znamením slavně zaslíben a odevzdán do mých služeb a mému dokonalému zaslíbení. Tímto znamením ti uděluji nesmrtelnou moc a úlohu, abys byl ve mně a na mém místě dalším prostředníkem, jako jsem vrcholným prostředníkem všech v mých službách.

 Jsem poslán přinést zadostiučinění a prostředkovat v mých službách. Proto stejný úkol a stejné poslání máš nyní také ty jako nový zvláštní Kristus v mých vrcholných službách.

 Jen díky mé inspiraci si apoštolové uvědomují, že jsou nositeli vrcholné pravomoci a jako takové je k tomu vybírám a náležitě vybavuji. Toto vybavení tvoří každého z nich dalším Kristem jako zvláštním spoluvykupitelem, přibitým nehybně, totiž nerozděleným srdcem k mému kříži, takže se stává dalším zvláštním Kristem vnitřním znamením a nikoli pouhou vnější volbou nebo ustanovením. Tímto vnitřním připojením ke mně jsi jako nový zvláštní Kristus navždy a dokonale přivtělen ke mně a oddělen a vyčleněn z celku lidstva. Znamená to tvoje úplné ovládnutí mnou. Povznáším tě docela do mé moci, abys byl zvláštním prostředníkem mé svrchované pravomoci jako hlasatel mé vůle a pravdy a jako vykonavatel spolupodílející se na mé oběti a poctě mému otcovství nebeskému.

 Vtisknutí charakteru znamená vtisknutí mého zvláštního skutečného obrazu jako obětovatele do tvé duše. Jako mé dítě obecně neseš tento obraz už od křtu. Hlavní význam tohoto zvláštního charakteru však není to, abys měl o tom nějakou značku na vrcholných místech. Tímto znamením se docela dáváš do zvláštní služby mému vrcholnému zaslíbení. Povznáším tvou duši ke zvláštní spolutrpnosti se mnou. Něčeho takového nemůžeš dosáhnout lidskými silami. Jen díky spojení mé lidské přirozenosti s mou přirozeností nejvyššího v Osobě věčného Slova. Tímto znamením se stáváš živým a uvědomělým prostředkem v rukou mého vrcholného a jediného skutečného slavného zaslíbení. Tím se naplno dáváš do mých zvláštních služeb, abych mohl neviditelně působit to, co chci, viditelnými znameními, jež máš jako nový zvláštní Kristus vykonávat a působit v lidech. Tím, že ti svěřuji tímto zvláštním zaslíbením a jedinečným vybavením podíl na mém zaslíbení, tím ti dávám účast na mé svrchované pravomoci. Přísluší mi jako hlavě celého mého tajemného Těla, totiž obecného shromáždění mých věrných.

 Tak je toto tvé poznamenání jako mého dítěte k zvláštní součinnosti, ale především spolutrpnosti s mým věčným otcovstvím, tvoje vrcholná důstojnost. Ta ti svěřuje moje nejvyšší a nejsvětější poslání.

 Samozřejmě, že už křest obecně poskytuje všem mým dětem na světě podíl na mém vrcholném zaslíbení. Tímto nezrušitelným znamením se stávají moje děti připojené k mému zaslíbení v tom smyslu, že jsou povinny sloužit mu a neklást mu překážky. Nezrušitelné znamení křtu je prvním stupněm povolání, sice vzdáleného povolání, kterým se moje dítě liší od těch, kdo mohou být povoláni a povzneseni k zvláštní, těsnější a užší službě tomuto zaslíbení. Nezrušitelné znamení slavného zaslíbení nového zvláštního Krista ukládá další povinnost spoluúčasti a osobního vydání se mi jako povolného prostředku. Tohle znamení tě vybavuje pravomocí přinášet jménem celého lidu moji jedinou oběť na kříži.

 V oběti slavné hostiny lásky sleduj povolání lidstva jako očekávajícího a přijímající spoluúčast na vykoupení sebe a posvěcení světa, a tvé povolání zvláštního spoluvykupitele lidstva, trpně podstupujícího svoje přibíjení ke mně na kříž. Jako fyzická bytost jsi samozřejmě nositelem vlastního života. Jako osoba jsi zvláštním zástupcem lidstva. Jako osoba slavně zaslíbená zastupuješ samotnou mou osobu spásonosného Bratra. Proto říkám: Toto je moje tělo... Kdyby mohlo být viditelně znázorněno toto moje vynikající užití zvláštním dalším Kristem, musel by s

is říci: To On je zde. Tak tedy jako nový Kristus žiješ jako osoba, ale pod mnou ustanoveným vlivem slavného zaslíbení a příslušného vybavení nežiješ svou důstojností ty, nýbrž v tobě žiji sám.

 Toto povznesení zušlechťuje, kultivuje a osvěcuje tvou bytost tak, že se ti v tomto ohledu nevyrovná ani nejzbožnější laik, ani celé lidstvo, a dokonce ani žádný anděl, protože jsou to jenom příležitostní obětaví trpitelé v mých službách. Jedině naše panenská Máti, tady jasně vyniká nade všemi, protože je podobně těsně spojena se mnou jako Matka mého věčného otcovství. Proto ji také můžeš vhodně nazývat představenou a Královnou každého nového zvláštního Krista v mých vrcholných službách, která se ráda vždy zapojuje do tvého slavení slavné hostiny mé vrcholné lásky. TB (pokr.)

+++

MATCE PASTÝŘE

 

ODPUSŤ, ŽE TĚ NEPOSLECHLA V MNOHÉM

NEVĚRNÁ OVCE TVÉHO SYNA,

JENŽ JE KRÁLEM, PASTÝŘEM A BOHEM.

TVÁ PÉČE PŘECE NEZHASÍNÁ.

 

ODPUSŤ, ŽE NEDBALA TVÝCH SVATÝCH RAD,

ŽE NESTIHLA, CO MĚLA STIHNOUT,

ŽE NEUMĚLA SRÁZY PŘEDVÍDAT

A ZABLOUDILA VLASTNÍ VINOU.

 

ČEKÁ, AŽ DOBRÝ PASTÝŘ NAJDE JI

A SLOŽÍ SI JI NA RAMENA.

NA SVĚŽÍ PASTVU CHOVÁ NADĚJI,

KDE BUDE ZNOVU NEZRANĚNÁ.

Pavel Kroupa

+++

VŠEOBJÍMAVÁ MATEŘSKÁ NÁRUČ

Možná, že se ti zdá, že když ti poskytuji milost, tak si vystačíš jen se mnou, který ti rozumím lépe než ty sám sobě. Myslíš, že dosáhneš štěstí a dokonalosti a dospěješ ke spojení se mnou přímo a bez pomoci nějakého prostředníka, který by byl menší než jsem sám jako tvůj ukřižovaný Bratr? Uvidíš, co se stane. Nějakou dobu budeš chodit s hlavou v oblacích svých myšlenek o nehybném hybateli všehomíra, ale bez mé posily prostřednictvím naší společné Máti, posléze ochabneš. Zabředneš do ospalosti bezbřehé odevzdanosti osudu. Nemůžeš dosáhnout svého vrcholného životního cíle, třebaže s mou milostí, ale bez účasti naší společné panenské Matky. Vím, že přes svou povznesenost znáš naši panenskou Máti dost povrchně. Málo pamatuješ na její slávu a na úctu, jakou máš k ní chovat. Máš strach, aby se to s naší panenskou Matkou nepřehánělo? Myslíš, že mi ukřivdíš přílišnou láskou k nějakému člověku? Tím vlastně tvrdíš, že ti naše společná Máti překáží na cestě k dosažení dokonalosti u mne. Nechápeš, čím se liší mé jediné prostřednictví u mého věčného otcovství, od prostřednictví naší společné panenské Matky?

Bez těla, které přijímám od Panny Marie, by ses nemohl křtem zapojit do mého tajemného těla, ani bych ti nemohl dát účast na mém kristovství, aby ses mohl stát dalším Kristem.

Naše společná panenská Maminka tě vede ke mně nejlepším a tobě nejbližším způsobem. Sám tě ovšem vedu také lidským způsobem, ale přitom ještě dokonalejším způsobem k důvěrnému spojení se mnou otcovským, bratrským i přátelským. Můj slíbený Duch, kterého ti posílám, tě vede pouze tímto vyšším přátelským způsobem. Myslíš, že se obejdeš bez prostřednictví naší společné Maminky? Myslíš, že se obejdeš bez prostřednictví mého Ducha? Vyhni se oběma krajnostem, ať se neztratíš v temnotách!

Naše společná panenská Máti dospívá mým zrozením k hranicím vrcholných míst. Proto si zamiluj Marii jako prvního ze všech lidí. Počáteční plnost milosti, jíž se jí dostává od chvíle jejího Neposkvrněného Početí, je větší, než všechna milost, jaké se kdy dostalo kterémukoli tvoru. Od tohoto prvního okamžiku až do jejího vydechnutí neustává ten počáteční poklad milosti v ní růst rovnoměrně zrychleným tempem. Každý úkon její lásky je vroucnější než předcházející a rozhojňuje daný poklad. Podobá se to gravitačnímu zrychlení těles padajících k Zemi. Tělesa padají tím rychleji, čím víc se blíží zemskému středu, který je přitahuje. Tvá duše směřuje ke mně tím více, čím více se odpoutává od tíže tělesnosti.

Moje panenská Matka je také tvou panenskou Matkou. Jak? Spojením s mou obětí. Všechny milosti, které ti opatřuji, bych ti nemohl předat bez její účasti. Poskytuje mi k tomu své lidské tělo a krev, ba celou sebe samu. Ustanovuji ji za Prostřednicí každé milosti. Je Prostřednicí pro tebe jako pro všechny mnou obnovené a zušlechtěné osoby. Bez důvěrného sblížení s naší společnou panenskou Mátí nemůžeš dospět ani k důvěrnému spojení se mnou otcovským i bratrským.

Víš, jak se v tobě rodí láska k naší společné Máti? Když se k ní občas obracíš a uctíváš ji jako tu, kterou povznáším k sobě, ale vlastně se k ní utíkáš, sotva se dostaneš do velkého nebezpečí. Vyšší pokročilosti dojdeš, až k ní najdeš vztah trvalejší náklonnosti a soustavněji to dáš najevo tím způsobem, jaký mám nejraději. Hlavně rozjímáním o tajemství tvé spásy. To ti stále víc přibližuje můj život a život naší slavné Maminky. Vrcholu dosáhneš jedině tehdy, když se jí docela svěříš, abys byl v její péči tak všeobjímající, jako jsem sám po devět měsíců, kdy přebývám pod jejím Neposkvrněným Srdcem. Můžeš se jí slavně zaslíbit jako jsem jí zaslíben sám a ona zase mně. Sám se pak přičiním o to, abys setrval v těsném a neporušitelném spojení s Marií a dal se od ní řídit a utvářet tak, jako se sám nechávám lidsky utvářet od ní.

Všechno z tvé dobročinnosti a z ovoce tvých obětí, co nemůžeš sdělit ostatním, totiž zásluhy ve vlastním smyslu, nabídni naší společné Mamince. Spolehni se, že to neporušené uchová a udrží při životě, zatímco ty bys to určitě někde ztratil a vlastní vinou promarnil.

Avšak i to, co z tvé dobročinnosti a plodů utrpení můžeš někomu předat, nabídni přednostně naší slavné Máti, aby to podle svého uvážení nejlépe použila k prospěchu mnohých zkoušených či opuštěných. Co je z tvých dobrých skutků sdělitelné, je zásluha vhodnosti. Je to modlitba, zadostiučinění a odpuštění, jež můžeš získat. Když mi to jaksepatří obětuješ přes naši společnou Máti, tak hlouběji vnikneš do tajemství mých slavných oblíbenců. Je to zkrácená, dokonalá a spolehlivá cesta k dosažení důvěrného spojení se Mnou bratrským, otcovským i přátelským.

Mohu ti ukázat ještě jiné cesty k takovému dokonalému spojení, ale jsou delší, obtížnější a nebezpečnější. Bez naší slavné společné Maminky musíš zdolávat nedozírný oceán světového časoprostoru, temné noci, podstupovat hrozné boje s neznámými mimozemskými tvory i se zlými netvory s nadlidskou inteligencí. Zato spolu s naší panenskou Mátí půjdeš bezpečněji a pokojněji.

Maria je sice pouhý člověk jako ty, avšak dokáže nadlehčovat břemena tvých životních trampot a činí tvé zkoušky záslužnějšími. Tvá cesta k dokonalosti je snazší, protože kdo jiný by tě tak doprovázel svou vlídností? Je záslužnější, protože ti získává ode mne milost počínat si s větší láskou a láska je základem zásluhy. Naše slavná Máti si získává těmi nejprostšími úkony a oběťmi více zásluh než všichni mučedníci dohromady uprostřed strašných muk a utrpení, protože do těch docela prostých úkonů a strastí vkládá větší lásku, než je jejich láska.

Cesta naší panenské Máti je tak prostá. Proto tudy můžeš kráčet rychleji. V krátké době slavně zaslíbené dokonalé služby naší Mamince urazíš více cesty, než za celá léta, během kterých bys spoléhal jenom na mne. Pod vedením té, které podléhá samotné moje Slovo, jež se stává tvým, lidským tělem, postupuješ tempem, v němž překračuješ světelnou rychlost. Pod jejím blankytným pláštěm jsi chráněn lépe než v kterémkoli krytu před škodlivými vlivy světa, před šálením tvé obrazotvornosti, před oklamáním tvých smyslů pomocí televize či virtuální reality, před svou vlastní hloupostí, i před vlivem každého zloducha, i kdyby měl nadlidskou inteligenci. V podřadnosti příčin, jež ti předávají milost, má naše společná slavná Maminka jasně vymezenu oblast své nezastupitelné působnosti. Proto ovládá tvé vášně. Některé brzdí, jiné povzbuzuje a všechny harmonizuje. Tak uzpůsobuje vyšší sféru činnosti tvého intelektu k blahodárnějšímu přijímání mého lidství a účinnější působnosti mého věčného otcovství.

Tak v zaslíbené dokonalé službě naší společné Mamince u mne pokračuješ mnohem rychleji ve vnitřním osvojování si tajemství mého Těla a jeho ohniska, které ti lidsky představuji ve tvém srdci, jež navěky proměňuji v Srdce Nejsvětější. Popros Marii, a bez váhání ti hned přiblíží hlubší pochopení tajemství mých sedmi posledních slov na kříži. Toto tajemství ti stále zpřítomňuji při slavné hostině lásky. Maria ti nejlépe ze všech lidí vyjevuje všechnu velikost mé vznešené vlády. Ozřejmuje ti všechny poklady uložené pro tebe v mém slavně proměněném Těle. Třebaže se jí nikdy výslovně nedostává zvláštního povolání k takové vládě, přesto jí dávám plnost ducha této vlády. Je to Duch mne jako Mariina vlastního Dítěte, tvého Bratra a Spasitele všech, obětujícího se za tebe, a stále se za tebe přimlouvajícího, zejména při ustavičném naplňování slavné hostiny lásky. Tahle hostina nepřetržitě probíhá na některém místě světa. TB (Pokr.)

+++

SLAVNÉ POVOLÁNÍ NOVÉHO KRISTA

 Tvoje zvláštní kristovství vychází ode mne. Sám je ustanovuji. „Vy jste sůl země“.

 Jako nový zvláštní Kristus jsi už svým úkolem a posláním solí pro ostatní. Hlásáš pravdy, které chrání všechny před zbahněním, před hnilobou. Můj vykoupený lid by poklesl k osamělému davu bez tvého slavného zaslíbení, které stále zušlechťuje, kultivuje a ochraňuje před úpadkem. Autorita filozofů a vědců v záležitostech vedení soukromého života je ubohá.

 Jako nový zvláštní Kristus jsi solí pro ostatní ve světě díky pravdám, které ti svěřuji k hlásání. Tyto pravdy jsou povzbuzením všem mým dětem. Každé se už od svého křtu povšechně podílí na mém povolání. Jen se dej těmito pravdami naplno ovlivnit. Čím více budou pronikat celý tvůj život, tím jasněji budou tyto pravdy z tebe vyzařovat, a tím větší budou mít obrodný, ochranný a zušlechťující účinek. Je to vážná a naléhavá povinnost, aby se v tobě sůl těchto pravd nezkazila. A ježto jsi dnes vlastně jediný, kdo přinášíš všem ve světě světlo a opravdu něco příznivého, proto máš přísnou povinnost stále lépe a životněji pronikat tyto pravdy.

 Ještě potřebnější než sůl je světlo. Světlo je životní podmínka. Světlem se i svět stává smysluplným. Je třeba vidět na cestu. Bez světla život na světě upadne do tmy. Bez světla se lidé potácejí do propasti.

 Sám o sobě říkám, že „ jsem světlo světa“. Tím ti ukládám povinnost snažit se být čím dál víc a více skutečným světlem, jak hlásanou Pravdou, tak svým příkladem pravdivě prožívaného života. Takto pronikavě sviť a jasně vynikni uprostřed světa a mezi ostatními, kdo si sami nemohou toto mé světlo opatřit. Hlásej mou svrchovanou Pravdu v celé její neporušenosti. Dělej to takovým způsobem, aby všichni, i ti nejprostší, mohli žít z této pravdy, pro kterou si přicházejí nebo mají přicházet za tebou jako za nejvíce povolaným v této záležitosti.

Čím více se dnes snaží falešná osvěta pomocí hromadných sdělovacích prostředků a internetu rozehnat můj vykoupený lid a učinit jej osamělým davem, povolným k svévolnému znásilňování duchem světa, tím více vyniká tvoje povinnost dalšího zvláštního Krista zastavovat tento kulturní rozklad, který ochromuje lidi a sráží je do spotřebitelství při současné duchovní otupenosti a mravní zbahnilosti.

 Uprostřed spotřební společnosti blahobytu musíš jako nový zvláštní Kristus vytrvale uchovávat a prožívat mou svrchovanou Pravdu, kterou ti svěřuji. Neohroženě vyzdvihuj tuto Pravdu nad líbivá dobová hesla, aby trosečníci dnešního klamaného a osamělého davu spatřili maják, osvěcující všechny cesty a pěšinky jejich srdce a života. Ve své kristovské jedinečnosti jsi jedincem v mých božských službách.

 Když vycházíš ode mne stvořitelského, tak máš ve mně svou důstojnost. Snaž se mi patřit celý ve svém snažení a podnikání, ve svých zásadách a skutcích. Protože jsi můj, tedy mi můžeš s klidem všechno svěřit. Své mládí, zdraví, schopnosti, všechno, co v tobě patří zvláštním způsobem mně otcovskému. Všichni jsou moji, ale ty - nový zvláštní Kristus jsi dokonaleji celou svou bytostí a celým svým povoláním zaměřen ke mně. Pomáhej mi a kvůli mně pomoz také ostatním, abys jim předával mé dary a přiváděl všechny ke mně. Ve starozákonních dobách nosil každý zasvěcenec zvláštní čelenku s nápisem SVATÝ, SLAVNĚ OBĚTOVANÝ HOSPODINU. Dneska jsi jako nový Kristus ještě více než dříve slavně zaslíben mně, protože jsi spojen se mnou svou službou i svým utrpením. Jako takový jsi především díky nesmazatelnému znamení. Vtiskuji ti je nejenom na čelo, nýbrž především do tvého nitra. Tento nezrušitelný kristovský charakter tě zavazuje, aby právě ve tvém osobním životě jasněji vyniklo těsné spojení se mnou. Tvoje oběť tryská z čiré a naprosté lásky a poslušnosti k mému otcovství. Proto jako nový zvláštní Kristus považuj za svou normální povinnost to, abys svým životem, myšlenkami a jednáním byl právě mnou bratrským, jemuž vládnu v srdci, v touhách.

 Pavel rýsuje duchovní program tvého osobního úsilí dalšího zvláštního Krista takto: „Usiluj o to, abys byl spravedlivý, zbožný, abys měl silnou víru, lásku, trpělivost a mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán“. Proto platí o tobě, jako o mém spoluvykupiteli lidstva, že sice máš zůstat mezi lidmi a ve světě, protože je máš přivádět ke mně, ale nemáš si počínat jako bys měl lidský a světský původ. Jako nový Kristus se ve svém životním žebříčku hodnot přestaň řídit veřejným míněním.

Dodnes platí, že kdokoli se veřejně přizná ke mně, a můj zaslíbený spoluvykupitel a spolutrpitel obzvlášť, obdrží na uvítanou od světa a od jeho vládce přinejmenším pár úderů pod pás. Nesmíš být překvapen, když ti těch pár nespravedlivých ran udělí ne zrovna nějaký satanista, ani přesvědčený ateista nepokrytě vystupující s otevřeným hledím, ale právě ten, kdo se tváří jako můj horlivý přítel, tvůj bratr, tvůj představený, mající si počínat otcovsky, a přesto si počíná komisně a úřednicky.

 Není však třeba se příliš znepokojovat tím, zda plníš vůli toho či onoho člověka. Vůbec se nezdržuj s tím, jestli děláš či trpíš něco, co se tobě nebo nějakému jinému člověku nelíbí, nýbrž pouze naplňuj mou vůli. Nezapomeň, že ti bezmezně důvěřuji jako mému důvěrníkovi. Volám tě k důvěrné součinnosti i spolutrpnosti na obnově a posvěcení lidstva a světa. Teprve pak ti umožňuji spolupráci s lidmi na budování čehokoli ve světě. Jdi v pokoji. TJ (Pokr.)

+++

NOVÝ KRISTUS UPROSTŘED SVĚTA

Jsem vydán za všechny, aby nikdo nezahynul, ale měl život věčný. A přesto mě mnozí z lidí proklínají, odmítají se modlit, a svolávají všechno nejhorší na tebe, kdo se hlásíš ke mně a kdo mi sloužíš.

Mohlo by se ti to zdát divné, když jednou slyšíš, že tě s láskou posílám do světa, a jindy, že tě varuji před světem. Samotný svět je od mého stvoření dobrý. A ty jsi to nejvzácnější na světě. Především tebe v tomto světě miluji, když tě ve světě obnovuji a posvěcuji. Miluji moje stvoření, ale přináším světu porušenému hříchem obnovu a posvěcení. Nemohu však milovat poruchu světa, která vypadává z mého plánu stvoření.

Tento protiklad je tajemstvím vzrůstu a upadání tvého kristovského života, kristovské cti a ponížení, kristovské slávy a pokoření..

Velikost a vznešenost tvého zvláštního slavného povolání na obnově a posvěcení lidstva a světa spočívá v naplňování světa službou nadpřirozeným hodnotám a přiváděním lidstva a světa blíž k naší odvěké otčině a k projevům úcty vůči mně otcovskému i bratrskému.

Vládce světa, který se snaží zmocnit světa a lidi pomocí peněz, výpočetní techniky, důmyslného řízení výroby, nabídky a poptávky, jakož i zábavního průmyslu, bude vždy bojovat proti mně a proti shromáždění mých věrných..

Vládce světa se sám tváří jako můj přítel. Vtírá se i na mou hostinu slavnou lásky, aby tu ujídal mé tělo v podobě chleba. Má plná ústa lidských práv, mých vyšších základů, ale když se od něho dáš ukolébat a dáš najevo svou lidskou slabost, okamžitě toho proti tobě použije. Neútočí jen přímo a násilím. Čeká v záloze, navléká si masku zbožnosti, aby zpochybnil všechno, co konáš a co trpíš. Snaží se ti sebrat radost z výsledků tvé obětavé práce a ovoce tvého utrpení pro můj kříž, uloupit ti nadšení pro mne a pro naši panenskou Máti, pro shromáždění mých věrných. Snaží se ti jako každému zaset do srdce semeno podezíravosti.

Ve spotřební demokracii je všechno na prodej. A nejvíce žádané jsou informace, ale často lži o osobním životě nového zvláštního Krista, slavnostně zaslíbeného v mých službách, o tvých slabostech a vinách. Žádný můj nový zvláštní Kristus se těmto praktikám vládce světa sám neubrání. Jedině s mou pomocí, když proměníš celý svůj život důslednou součinností i spolutrpností se mnou, tvým ukřižovaným bratrem.

Základem ustavičného napětí mezi světem odcizeným mému řádu a mezi mnou a shromážděním mých dětí je hřích. Je to pýcha vládce světa a tvých svedených prarodičů. Dokud trvá onen dvojí zákon v lidském těle, dotud se snaží projevit onen dvojí zákon vlády, zákon mé Lásky proti zvůli vládce světa. Nadále trvají spory mezi oběma a vývoj stále dál kolísavě a vlnovitě pokračuje bez jednoznačně vyhraněného zaměření.

Nehledej žádné kompromisy mezi mnou a světem. Pokaždé dopadají smutně pro ty, kdo obhajují moji svrchovanou vládu a snaží se ji smířit s pozemskou mocí. Pokaždé na to doplácejí ztrátou vnitřního štěstí, čistoty i víry, kdykoli podniknou tyto marné pokusy. Jako moje dítě vůbec a tím spíš jako nový zvláštní Kristus se musíš rozhodnout pro mne anebo proti mně.

Umírám na kříži, abych vstal z mrtvých. Tak ani ty nemáš jinou cestu než prožívat moje umrtvení i mou agónii. Oběť je základním důvodem mého slavného povolání a zaslíbení..

Úsilí o nový život, o novou, poslední dobu lidstva nelze vést ryze přirozeně, ani kdybys podnítil k činnosti všechny nevyužité buňky mozkové tkáně člověka. Zušlechtění lidstva ve světě nelze dosáhnout žádnými organizacemi lidských práv, pokud v popředí těchto lidských práv nestojí právo mého věčného otcovství na tebe jako na mého tvora.

Jako každý, i ty musíš tento boj vybojovat sám se sebou, aby ses naučil nést svůj kříž i své přednosti spolu s mým křížem. Jako moje dítě vůbec, ale zejména nový zvláštní Kristus, máš povolání k tomuto boji ve světě. Musíš však stále spojovat úsilí obrácené navenek, totiž činnost, směřující k vnějším výkonům, s úsilím obráceným dovnitř, s ochotou k pravidelným díkům a prosbám ve shromáždění mých věrných, s ochotou brát na sebe utrpení a svůj kříž i kříže ostatních.

Vládce světa dobře ví, že jeho největší zbraní je zesvětštění mých dětí a zejména každého nového zvláštního Krista. To vyžaduje tvou těsnou součinnost i spolutrpnost se mnou ukřižovaným.

Přemožení nabídek světa v životě mých dětí a zejména každého nového zvláštního Krista přináší opravdovou svobodu, takže přestáváš na čemkoli lpět, jak si to žádá tvé povolání stát se spoluvykupitelem lidstva a světa. TJ (Pokr.)

+++

RAHABIN DŮM

 

TEĎ, CHUDÉ DĚTI ARMÁDY BOŽÍ

(JEJICHŽ KROKY PŘIKAZUJÍ CHVĚJÍCÍ SE ZEMI)

ZVEDNĚTE SE V POUŠTI A ODDĚLTE STARÝ JORDÁN

KORUNUJTE MĚSTO ZVUKEM BUBNŮ.

(JEN VŠIMNĚTE SI U RAHAB NA RÁMU OKENNÍM

ŠRÁM KARMÍNOVÝ KRVÁCÍ

RUDÁ ZÁSTAVA JEJÍHO BEZPEČÍ

NAŠEHO VYKOUPENÍ.)

 

TRUMPETY DĚSÍ ÚDOLÍ VZKYPĚNÍM NÁHLÉ ZLOSTI

A HROMOBITÍ SKLÁNÍ SE K ARŠE ÚMLUVY

ZACHYTIT JEJÍ PŘIKÝVNUTÍ,

ZATÍMCO JOZUŮV PŘÍTEL, TO CHMURNÉ SLUNCE VYCHÁZÍ

OPILÉ DOMY SPÁLIT POHLEDEM.

VŠAK MNOHEM DÁL ZDÍ RUDNOUCÍCH

NEŽ JEHO HROZBA JASNĚ ŠARLATOVÁ

ZÁCHRANA RAHABINA

 

POLNICE SVÁŽOU BAŠTY SOPRÁNEM STŘÍBRNÝM,

ZACHVĚJ SE MĚSTO PŘED JEJICH ZLATÝM KŘIKEM:

(STUDNY VYSYCHAJÍ A HVĚZDY LETÍ NAZPÁTEK,

OČI JERICHA ZHASÍNAJÍ)

BUBNY OKOLO SVINUTÉ ARCHY

TŘÍŠTÍ HRADBY S PRSTENCEM HROMOBITÍ.

 

KRÁLOVÉ CO SEDÁVALI NA ŽIDLÍCH ZLATÝCH

PRINCOVÉ A UROZENÍ,

JSOU MRTVI

JEN JAKÁSI BĚHNA A JEJÍ VYSTRAŠENÍ BLÍZCÍ

JAK ŠIPKY VYLÉTAJÍ Z TLAMY OHNĚ

DO ŠIROKA SE ŠLEBÍCÍ.

 

VZEJDE JEDNOHO DNE TO NEJLEPŠÍ

Z PŮDY RAHABINY CO Z PEKLA JERICHA

VYKOUPENO JE

VYROSTE VÝHONEK Z KMENE JESSE,

MEZI JEJÍMI SYNY, KRÁL BETLÉMA,

V RAJSKÉ ZAHRADĚ KVĚTINA

 

PODÍVEJ U VODY JEMNÉ DUHOVKY

V OBDIVNÉM ZÁJMU JEDNA PRO DRUHOU

POD LISTÍM BOHATÝM NA STÍNY SLITOVNÉ PANNY,

A VŠECHNY TY PETRKLÍČE A SMĚJÍCÍ SE KOSATCE

SKLÁNĚJÍ SE PŘED NAŠÍ PANÍ V EDENU JEJÍCH PŘÍMLUV,

CHVÁLÍ JI PRO BUDOUCÍ GENERACE

LET STOVEK TISÍCŮ VLAŠTOVEK DO NEBE,

VEN Z ČELISTÍ JERICHA

NEBOŤ TO BYL SYN ČLOVĚKA

JEHOŽ KARMÍNOVÝM ZNAMENÍM

JE ZRANĚNA ZEĎ RAHABINA,

ZÁCHRANA NAŠE ŘEČÍ JEHO KRVE VYSLOVENA

Tomáš Merton – Jana E.Lopourová

+++

Výklad Modlitby Páně podle sv.Vincence Ferrerského s ohledem na sedmero neřestí

O PŘIROVNÁNÍCH A ŠKODÁCH SEDMERA HLAVNÍCH HŘÍCHŮ

Pýcha se přirovnává k mnoha věcem. Předně k větru, neboť jako vítr zdvihá prach od země, tak pýcha pokoru ze srdce, neboť prach jsi a v prach se obrátíš (Gn 3). Za druhé se přirovnává k dýmu, protože jako dým čím více vystupuje, tím více mizí, tak pyšný čím více vyvýšen, tím více se ztrácí. Žalmista zpívá: Hned jak vyvýšeni budou a poctěni, jako dým zhynou. Za třetí se přirovnává k pavouku, neboť jako se pavouk vyčerpává při rozpínání sítí k polapení much, tak pyšný ztrácí svou duši, aby nachytal lidské slávy: Sítí pavoučích natkali (Iz 59). Za čtvrté se přirovnává k márám, protože se zdobí jako máry jen tehdy, když se na ně klade mrtvý, tak muž i žena obzvláště, když zdobí máry těla, dávají najevo, že jejich duše je umrtvena pýchou. Za páté se přirovnává k slepici, neboť jako slepice sotva snese vejce, kvoká, tak pyšný vyhlašuje každou svou dobročinnost, aby ho lidé hned chválili: Všecky skutky své konají, aby od lidí byli viděni (Mt  23). Za šesté se přirovnává k vlku: říká se, že vlk se měsíc živí větrem, tak člověk měsíc v míře svého života se živí větrem pýchy: Efraim pase vítr, a proto je stále hladový po chválách (Oz 12).

Sleduj však tu škodu: Činí člověka docela nešťastným. Pyšný totiž tak je nešťastný, že z dobrého semene sklízí bídnou úrodu, neboť cokoli dobrého, všechno se mu obrací ve zlé: zdraví ho činí nemocným, život ho usmrcuje, lék ho zraňuje, vítězství ustupuje a mrtvý se hroutí. To všechno stává se pyšnému, poněvadž se chlubí a pyšní dobrem. Tak se z dobrého stává špatným a z ctnostného neřestným. Proto se zdrcení a neštěstí objevuje na cestách pyšných.

LAKOMSTVÍ se přirovnává předně k hnoji, který na hromadě hnije a páchne, je-li však rozptýlen, zúrodňuje pole. Tak lakomcovo bohatství, pokud je pohromadě, kazí duši, je-li však roztýleno, živí chudé a vykupuje hříchy, podle Krista: Nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele“ (Lk 16,9). O tomto hnoji mluví prorok: Jejich zlato na hnůj bude (Ez 7). Za druhé se přirovnává k vepři, který nemá za živa cenu, ale nabývá cenu, když se zabíjí. Tak lakomec nestojí v životě za nic, protože za živa nechce dávat náhradu ani almužnu, ale při umírání začíná být štědrý, neboť ho bohatství opouští, a on odkazuje bohatství. Jako pes jde cestou za dvěma lidmi, ale, když se rozlučují, tu jde za vlastním pánem, tak bohatství jde za světem a opouští boháče. Proto říká Apoštol: Nic jsme si nepřinesli na tento svět, není pochyb, že také nic neodneseme (I Tim. 6).

Sleduj však tu škodu: Lakomství zotročuje člověka, protože bohatství není otrokem lakomců, nýbrž lakomci jsou otroky bohatství. Proto Žalm mluví o mužích bohatství, a ne říká bohatství mužů. Za druhé činí člověka bláznem, protože blázen nevyhýbá se nebezpečí, třebas je mu blízek. Proto říká se o lakomci: `Blázne! Ještě této noci si vyžádám tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´ (Lk 12,20) Žalmista zpívá: Poklady ukládá a neví, komu je hromadí. Rovněž činí lidi nenasytnými.: Lakomý nebude naplněn penězy (Kaz 5)

CHLÍPNOST se přirovnává předně k hořícímu peklu. V pekle je totiž trojí: hořící oheň, hlodající červ a zapáchající síra. Tak je v hříchu chlípnosti oheň žádostivosti, červ čili hlodání svědomí a síra smrduté hanebnosti, neboť kdo podléhá hříchu chlípnosti, je v pekelných mukách. Proto se říká: Užitečnější je ti, chlípníku, abys přišel o jeden ze vých údů, totiž ten nejsprostší a nevyslovený (Mt 5). Za druhé se přirovnává k zbabělému bojovniku ve zbrani, který příliš bojí se svého nepřítele, když ho vidí lépe ozbrojeného. Ďáblovou zbraní je ženy, je ďáblovými šípem, na který zavěšuje parádu, totiž nejrůznější ozdoby, jako na rohy, ocas a chlupy. Připomeňme si, že ďábel sedává na ocase, neboť jedna žena cestou do kostela nesla ďábla na dlouhém ocase, totiž na vlečce své sukně, a, když zdvíhala vlečku kvůli blátu, ďábel spadl, a když to viděl jeden svatý člověk, smál se.

Sleduj však tu škodu, že zabíjí duši i tělo a stravuje všecky statky.

HNĚV se přirovnává předně k ohřívanému kotli s vodou, protože jako vařící kotel klokotá a vypouští páru, tak hněvivý se zalyká hněvem a vypouští bláznovství a nezřízená slova, neboť ústa pošetilých mluví věci převrácené (Př 15,9). Za druhé se přirovnává ke kanci. Jako kanec zuřivě běží proti loveckému oštěpu, tak se rozhněvaný žene do hříchu jako do pasti, upadá do bezpráví, do vraždy. O takových se říká, že jejich nohy běží k zlému (Př 1,16)

Sleduj však tu škodu, jakou působí hněv. Činí člověka ztřeštěným a vzteklým, protože v rozhněvaném člověku hyne rozum a lidskost, a tak člověk následně umírá a stává se bestií. Člověk je totiž podle Filozofa krotký tvor. O hlouposti rozhněvaného říká Job: Muže ztřeštěného zabíjí hněvivost (Jb 5). Za druhé zbavuje člověka sama sebe, protože, jak se říkává, rozzuřený člověk se neovládá, a je pak dost poškozován, když ztrácí sám sebe. O takovéto škodě se říkává: Kdo je netrpělivý, utrpí škodu, kdežto trpělivost si naopak člověka uchovává (Př 19) Když vytrváte, získáte své životy. (Lk 21,19).

OBŽÉRSTVÍ se přirovnává k praseti. Jako je prase zvíře oddané obžérství, tak věčně rozežraný ďábel vykrmuje prasata a nacpává své krmníky, tj. jedlíky, aby je později přiložil do pekelného ohně a na věky požíral. Proto ho zlí duchové prosili: Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!, tj. do jedlíků (Mt8,31). Proto říká Sírachovec, že kvůli obžerství mnozí zhynuli (Sír 27). Tak jedlík Ezau prodal věčnou odměnu za misku čočky (Gn 25,31-34).

Zlo, které obžérství: především způsobuje, je zatvrzelost mysli, totiž úpadek soucitu: jedlíci ztrácejí jakýkoli soucit s chudými, jako by byli sprostými hovady. Proto říká prorok Amos: Pijí víno z obětních misek, nejlepšími oleji se maží, ale nad Josefovou těžkou ranou se netrápí (Am 6,6).

ZÁVIST nebo závistník se podobá malomocnému, zrádnému Jidáši a ďáblu. Předně jako ďábel by rád, aby nikdo nebyl dobrý, tak malomocný by rád, aby nikdo nebyl zdráv. Proto říká se, že  smrt přišla na svět ďáblovou závistí (Mdr 2,25).

 Jidáš se zarmoutil kvůli vylití balzámu na Krista (Mt  26). Závistník působí právě tak nakažlivě jako malomocný. Ďábel se trápí z dobra bližního, a na způsob zrádného Jidáše se trápí z něčí dobré pověsti. Bůh by učinil závistivci veliké bezpráví, kdyby ho postavil do ráje. Zemřel by tam bolestí, kdyby viděl některé radovat se tak velkým blahem, protože by chtěl všechno pro sebe. Proto tam nevejde.

Sleduj však tu škodu ze závisti:  Závist uzavírá cestu k spáse, přístup do ráje. Je rouháním proti Duchu Svatému, které se neodpouští na tomto světě ani na onom, podle slov Páně (Mt 12,31). Je šestero hříchů proti Duchu Svatému a závist je jedna z nich, totiž závidění milosti bližnímu, dále opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství, odpírání poznané pravdě, zatvrzelost mysli, zoufalství, nekajícnost do konce. To odporuje Duchu Svatému.

LENOST se přirovnává k vrbám, jež jsou neplodnými stromy, a pouze stíní. Tak lenoši nepřinášejí žádné ovoce, ale pouze poskytují ďáblu stín a osvěžení. Proto Job říká o ďáblovi, že ho obkličuje vrboví potoční (Jb 40,17 kral.př.). Tak jsou lenoši jako neplodné vrby.

Jaká zla způsobuje lenost. Především ochuzuje člověka, jak časně tak duchovně. Přísloví praví, že ochablá ruka si připravila nouzi (Př 10) a Pán říká o lenochovi: Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven (Mt 25,28), neboť zaslouží, aby ztratil hřivnu milosti, kdo nedbá, aby ji rozmnožil. Za druhé zpotvořuje člověka. Hřích nečistoty, k němuž lenost svádí člověka, možno nazvat pokáleným kamenem: Lenoch je kamenován pokáleným kamenem (Sír 22,1). Přísloví říká, že lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět (Př 19,15).

+++

ČESÁNÍ JABLEK

POLICE PŘETÉKÁ ZLATÝMI STÉBLY LÉTA,

SLAVNOSTNÍ NÁLADA SE VŠUDE ROZHOŠŤUJE.

V ZÁŠEŘÍ KOMORY SKOŘIČNÁ VŮNĚ STÉKÁ.

VZDUŠNÝ PODZIMEK SNIVĚ PAPRSKUJE

UZARDĚLOSTÍ LEHCE PUKAJÍCÍCH PLODŮ.

SAD SETŘÁS DO OPÁLEK NEVÍDANÉ TAJE

A ZRAKY UDIVENÉ PODLÉHAJÍ SVODU,

JAK OČI PRARODIČŮ V BLAŽENOSTI RÁJE.

STROM ZBAVEN LIBÉ TÍHY — VĚTVE NAPŘIMUJE,

ŠTĚPNICE ZULÍBÁNA NAČECHRÁVÁ ŠAT,

BRUNÁTNÝ ÚSMĚV ČTVERÁCKÝ PAŽIT OKRAŠLUJE,

MEDOVÁ PRŠKA TICHA PADÁ DO ZAHRAD.

TRÁMOVÍ PŮD SE PROHÝBÁ ŽERTVAMI RADOSTI,

V SAMETNÉM KOUZLU BAREV DUŠE UMLKÁ.

NÁDHERA ROKU PROUDÍ SMAVOU ZRALOSTÍ

A PLAMEN SLUNCE UKRÝVAJÍ V SOBĚ JABLKA.

Zdenko Řezníček

+++

BRNĚNSKÁ AKADEMIE DUCHOVNÍHO ŽIVOTA

CT.PATRIKA KUŽELY, OSVĚTIMSKÉHO MUČEDNÍKA

MYSTIKA LÁSKY

Plody Mého Srdce zde a v mé otčině

Počínáš si spravedlivě, statečně, s přiměřenou mírností a opatrností? To je málo. Věříš Mi a doufáš ve Mne, svého spásonosného Bratra. To je málo. Bez lásky k Mému Srdci z celého srdce se Mi nemůžeš vůbec přiblížit, ani se Mnou přijít do Mé nebeské otčiny.

Moje milost, která ti zjednává nejvyšší ctnost a s ní věčnou slávu. Vychází ode Mne, který ti ji milostivě uděluji nejdobrotivější. Žádná jiná tvoje ctnost ti nemůže získat slávu této vlasti, než jedině láska. Právě o Mně ¨je psáno: „Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?“ (Jk 2.5.) Vždyť jen láska zůstává a mění se ve slávu, abych byl milován, nejen jako tvůj Pán, nýbrž jako tvůj Bratr a Spasitel, tedy s mnohem větší silou a hloubkou.

S ostatními ctnostmi jako tvým ustáleným uzpůsobením je to jinak než s láskou. Tvoje víra i naděje, upínající se k Mému Nejsvětějšímu Srdci, pomine v Mé otčině, protože už zůstane jenom nazírání na Mne tváří v tvář, totiž dosahování toho, čemu věříš i toho, v co doufáš.

Činnost ostatních ctností se naplňuje v radosti toho dobra, které je jejich odměnou, jako síla a trpělivost, zatímco pravá láska nikdy nekončí. Proto blahoslavení ty, kdo Nejsvětější Srdce, svého Bratra a Spasitele, miluješ, neboť svrchované štěstí je milovat Mne a radovat se ze Mne.

Vydej se Mému Nejsvětějšímu Srdci jako štědrému Dárci své nezměrné slávy. Nebudeš mít větší slávu, když se budeš sebevíce postit nebo umrtvovat, když se budeš sebevíc modlit nebo konat pouti, nýbrž jedině, když Mne budeš více milovat. V tom smyslu platí slova, která svému svatopisci: „ Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna“ (Ž 127, 3).

Moje pravá láska vylučuje každou poskvrnu a nemůže být se smrtelným hříchem. Jí se stává každá tvoje ctnost dokonalá, takže se říká, že je formou ctností. Sama není dotčena, ani poskvrněna jakoukoliv špínou. A v Mé otčině jen ona sama zjednává slávu, jedině ona zůstává na věky, jedině ona určuje míru tvého slávy jako Mého vyvoleného.

Kdykoli se ti zdá, že tě ponechávám napospas událostem, které se vymykají tvému nadhledu, zavolej k Mému Nejsvětějšímu Srdci, abych tě nenechával žít bez Mé lásky. Okamžitě zjistíš, že stojím na prahu dveří tvého příbytku, protože jsi Mne tam vlastní vinou vykázal. Kdykoli se nešťastně odcizuješ Mému Nejsvětějšímu Srdci životem v hříchu a neřestech a v radostech svého bídného těla, kdykoli se oddáváš radostem, jež ti vnuká dávný vládce světa, tak, že ve tvém srdci straší, vykazuješ Nejsvětější Srdce ze svého domu hrůzy. Stačí však zavolat, abych ti přišel na pomoc, a hned zjistíš, že se venku krčím chladem a potuluji kolem hradu tvého nitra jako bezdomovec a tulák z tvého nešťastného rozhodnutí. Hned ti dám zakusit nekonečné milosrdenství Nejsvětějšího Srdce. Uvidíš, že tě Moje neocenitelná láska vůbec nezamítá, nýbrž kéž mě přijme v dobrotě, nýbrž touží chránit a hájit přivést tě k věčné radosti a slávě.

+++

PÁNU JEŽÍŠI

JÁ JSEM TO MĚSTO TVÉHO PLÁČE,

TEN, KDO ČASTO STAVĚL NA PÍSKU.

MNE NASYTIL JSI, KDYŽ JSEM LAČNĚL,

V UTRPENÍ BYLS MI NABLÍZKU.

 

I PRO MNE OBRÁTIL JSI ŠAVLA,

V MÉM SRDCI CHCEŠ BÝT STÁLE PRVÝ.

A V GETSEMANECH PO MNĚ PRAHLA

TVÁ DUŠE V MODLITBĚ A KRVI.

 

BEZ TEBE SMYSL ZRÁNÍ ZTRÁCÍM,

Z TVÝCH POLÍ JSEM NEMĚL ODEJÍT.

JAK MARNOTRATNÝ SYN SE VRACÍM

K TOBĚ S LÍTOSTÍ A NADĚJÍ.

Pavel Kroupa

+++

Zprávy: + Od září do června - každé pondělí v 19,00 hod. Chvilka mystického života, střídavě PŘIROZENÉ ZÁKLADY pro začátečníky, a NADPŘIROZENÉ ZÁKLADY pro pokročilé, Brno, sv.Michal.

+ Sleduj ve zvukové podobě v mp3 na http://cs.gloria.tv/  nebo http://www.uloz.to/, Chvilka mystického života, Mystika lásky 01-35, Mystika krásy 01-46, Loretánské meditace 01-56, Programování lidského srdce 1-30 zip, Přátelé kříže, spojte se! (podle Výzvy sv.Ludvíka Maria Grigniona z Montfortu), Jak se stát dalším Kristem 01-30.

+++