PROSINEC 2013

 

Ročník XIX., číslo 12.                                                                                                               prosinec 2013

Obsah: P.Kroupa, Matce Neposkvrněné, B,Proč očekáváme nového Krista, P.Kroupa, Svatému Josefovi v adventu, Zrození nového Krista, T.Merton-J.E.Lopourová, Advent, Podávat pravdu v lásce,T.Merton-J.E.Lopourová, Útěk do Egypta, Úcta k životu, TB, Buď dokonalý..., Láska k Písmu svatému, Místo nového Krista, Dvojí Láska Mého Srdce, Hudba tvého srdce, Brněnská akad. duchovního života ct.Patrika Kužely, osvětimského mučedníka - Mystika lásky, Zprávy_________

 

MATCE NEPOSKVRNĚNÉ

MÁ SLOVA, I TA NEJČISTŠÍ,

JSOU ZRNKA PÍSKU U TVÝCH NOHOU,

TVÉ CTNOSTI SOTVA VYLÍČÍ,

K TVÉ CHVÁLE SOTVA PŘIDAT MOHOU.

VE TVÝCH STOPÁCH, NEŽ JE ZTRATÍM,

NEŽ JE LIDSKÁ PAMĚŤ ZAHLADÍ,

DOVOL MI, MÁ DOBRÁ MÁTI,

ŘEŠIT VŠECHNY MOJE ZÁHADY.

SÁM BŮH, V KTERÉM NENÍ OMYL,

SÁM BŮH, JENŽ JEDNÁ BEZE SPĚCHU,

DO TVÉ NÁRUČE SE SKLONIL.

KAM JINAM MÁM JÍT PRO ÚTĚCHU?

PAVEL KROUPA

+++

PROČ OČEKÁVÁME NOVÉHO KRISTA?

 Nebylo by žádné zvláštní povolání dalšího Krista, kdyby to lidstvo nepotřebovalo. Bez obecného shromáždění mých věrných by nebylo žádné takové povolání. Důstojnost a poslání dalšího Krista vyplývá ze shromáždění mého vykoupeného lidu, které naléhavě potřebuje duchovní vedení, posilování mým Tělem, odpuštění hříchů. Lidstvo potřebuje někoho, kdo by rozděloval to, mu opatřuji.

 Jako jsem prostředníkem mezi mým nebeským otcovstvím a lidstvem, protože všem ukazuji cestu k věčné otčině a otevírám mou bratrskou náruč, tak celá vznešenost a celý smysl zvláštní zaslíbené propojenosti se mnou je, být prostředníkem těch, které vykupuji. Jako nový zvláštní Kristus máš každému jednomu mému dítěti osobně zprostředkovávat to, co opatřuji všem.

 Tak rozuměj své zvláštní součinnosti i spolutrpnosti se mnou jako službě lidstvu, jako službě mému tajemnému Tělu, obecnému shromáždění mých věrných.

 Jako nový Kristus jsi svou bytostí postaven do středu kulturního lidstva. Vykroč k hladovým a žíznícím duším! Podnikni a snášej vše pro to, aby se mi lid neodcizil, aby se každému povolanému opravdu dostalo veškerého ovoce mé oběti. Svěřuji ti plody mé oběti k rozdělování mým věrným.

Donucovací režimy minulosti zatlačují obecné shromáždění mých věrných na okraj společnosti. Po nahrazení donucovacích režimů volnějšími režimy se obnovuje i shromáždění mých věrných, ovšem v závislosti na zastaralých zařízeních. Otevři se životnějším způsobům, které více upomínají na můj život mezi apoštoly.

Jádrem je moje slavná hostina lásky, přičemž největší ohnisko tvé činnosti se přesouvá ven z uzavřených zdí. Kam? Do malých buněk, do rodin, do modlících se sdružení, mezi bloudící, k nemocným a umírajícím. Nemůžeš jenom čekat doma na návrat marnotratného syna, ale musíš mu být více nablízku, aniž by ses mu vnucoval.

Zvu tě k dalšímu kristovství. Stáváš se dalším Kristem nejen ze své zbožnosti, nýbrž mým povoláním. Přicházím zachránit všechny, aby nikdo nezahynul. Už způsob, jakým se slavné povolání obecného shromáždění mých věrných doplňuje, ukazuje jak těsně je spojeno s lidstvem.

Vybírám tě z lidu, abys ho u mne zastupoval jako nový zvláštní Kristus. Vím, že se tato povinnost pro lid někdy chápe špatně. Někdy se to bere jako příležitost působit vlastenecky, osvětově, umravňujícím způsobem, mírotvorně, humanitárně, a všelijak podobně. To všechno je dobré, jenže nezřizuji toto povolání k tomuto cíli. Jako dalšího zvláštního Krista tě posílám do světa kvůli tomu, abys dal ostatním to, co je pro ně přirozeně nedostupné. Všechno ostatní mohou lidu dát jiní.

Jádrem je péče o věčný život, o posvěcení, ke kterému zvu všechny. Snaž se zrodit a přivést nesmrtelné duše těmi prostředky, které k tomu ustanovuji, k věčnému životu se mnou. Veď je mým učením zakoušet můj život, aby se stali mými dětmi a duchovním růstem vyrostli k důvěrnému přátelství se mnou, k součinnosti i spolutrpnosti se mnou.

Jedině ty jako nový zvláštní Kristus povznášíš lidstvo do důvěrně prožívané blízkosti mne, otcovského, bratrského i přátelského. Pokud by ses příliš upnul na přirozené snahy a ulpíval jenom na nich, abys tak dosáhl zjevně většího vlivu mého tajemného Těla ve světě, takže bys zanedbával své vyšší poslání, pozbýval bys vlastní totožnost. Pak by ses nemohl divit, kdyby s tebou jednou lidé naložili jako se solí, která ztratí slanost.

 Samozřejmě, že musíš při svém vrcholném působení jako k cíli svého působení užívat různých vnějších prostředků. Jinak by ses z nového Krista stal jen obtížným úředníkem.

 Nikoli humanitární dobročinností, nýbrž osvíceným chápáním svého nadpřirozeného povolání a poslání se jako nový zvláštní stáváš největším dobrodincem lidstva. Dáváš mu to nejdokonalejší tím nejdokonalejším způsobem, totiž mne samého, přesněji život ze mne, život ve mně a život ke mně Takto kristovsky zaručuješ lidem svrchované, pravé a jediné nepomíjivé štěstí. Tak se přibližuješ těsně blízko ke mně samotnému jako můj spoluvykupitel i spoluobětovatel.

Čím obludnější je dnešní bída, čím více zklamalo všechno, v co lidé doufali, tím potřebnější, hledanější, časovější a vznešenější, a ovšem také náročnější je tvé jedinečné povolání - dalšího zvláštního Krista. Když všichni jenom vysávají lid a klamou ho svými hesly a frázemi, ty jako nový Kristus zde stojíš tupený a pohrdaný veřejným míněním, znásilňovaným hromadnými sdělovacími prostředky, ovládanými vládcem světa. Stojíš tu v opovržení, ale přesto jsi nejbohatší srdcem. Mnohý, nový zvláštní Kristus se obětovává a ztrácí se ve své službě. Mnohý se trpělivě namáhá na mém políčku, aniž kdy na světě uvidí vzejít svou setbu a nespatří ovoce svého lopocení a svých obětí. Na této skrytosti úsilí a utrpení však nezáleží. Hlavně se připravuje nová budoucnost. Hlavně, když ty jako nový Kristus někoho potěšíš mou radostnou zvěstí, když je ti dopřáno být největším dobrodincem lidstva a současně mým slavně zaslíbeným a zaslibujícím se spoluvykupitelem a spoluobětovatelem.

+++

SVATÉMU JOSEFOVI V ADVENTU

TEN ADVENT PLNÝ ÚZKOSTI

ZDA PRO DÍTĚ SE NAJDE LŮŽKO

SKROVNÉ JSOU LIDSKÉ MOŽNOSTI 

A SVATÉ PANNĚ JE TAK ÚZKO

S POKOROU CHCEŠ JI PROVÁZET

A BOŽÍ VŮLI ŽEHNAJÍCÍ

PŘIJÍMÁŠ ZA SVOU RÁD A HNED

OD ČASU NELZE VYPŮJČIT SI

Z VÝŠIN AŽ OD HVĚZD HOŘÍCÍCH

SVŮJ DRAHÝ POKLAD PÁN TI SVĚŘIL

JÍMŽ ODZBROJIT CHCE SMRT I HŘÍCH

A TOBĚ PRO TVOU VĚRNOST VĚŘÍ

Pavel Kroupa

+++

ZROZENÍ NOVÉHO KRISTA

 Co určuje podstatu každého mého dítěte a tím spíš slavné zaslíbení mého zvláštního služebníka, takže mu vtiskuje jedinečný charakter mého zaslíbeného a zaslibujícího se spoluvykupitele? Nadání k osobnímu spojení s mým Slovem a ochota ke spojení s mým utrpením a křížem.

Základem zvláštní součinnosti a spoluoběti se mnou, a obecně každého mého dítěte, se mnou je milost k podstatnému spojení s mým Slovem. Tato výbava tě činí slavnostně zaslíbeným a náležitě k tomu vybaveným.

 Tato výbava vzájemné propojenosti se mnou obsahuje jediné povolání k součinnosti i spolutrpnosti se mnou. Je základem stvořené výbavy, jíž jako hlava vykoupeného lidu působím přímo na každého nebo mu dávám účast na nadpřirozeném životě. Všechny tyto dary jsou potřebné k důvěrnému přátelství a k těsné propojenosti se mnou, ale první z nich je formální základ.

 Jsem obecným prostředníkem mezi mým odvěkým otcovstvím a zvláště tebou, uprostřed ostatních lidí výbavou podstatného spojení. Znovu spojuji v jedno moje věčné otcovství s lidstvem, doposud ode mne odtrženým. To je podstatná vlastnost spojení s mým Slovem. Ta mě všestranně naprosto zdokonaluje. Tak mi dává nezvratnou dokonalost, jež je základem nekonečné hodnoty mých záslužných a usmiřujících lidských skutků. Mezi mými skutky je oběť na kříži, která pokračuje nekrvavě v slavné hostině lásky, úkonem součinnosti s mým věčným otcovstvím na spáse lidstva. Na rozdíl od tebe jako nového zvláštního Krista nejsem ustanoven Kristem zvláštním charakterem, nezrušitelným znamením vtisknutým do duše. To je mou podstatnou výbavou následkem přímého spojení s mým věčným otcovstvím. To mne činí nejdokonalejším.

 Už mým vtělením jsem důvěrníkem mého otcovství. Slovem, kterým otcovsky stanovím Vtělení, jsem pozván k důvěrné součinnosti i spolutrpnosti s mým věčným otcovstvím a k obecnému prostřednictví. Mám-li s tebou sdílet svou dokonalost, musím být hlavou lidu, a to výbavou, která je základem mých záslužných skutků, přinášejících dokonalé uspokojení nejen tobě a celému lidstvu, ale především mně otcovskému.

Jsem, který jsem, a přesto rád po sobě zanechávám následovníky. Ti ovšem mohou přinést jedině mou oběť na kříži, kterou přináším navěky mému věčnému otcovství.

Když se s otcovskou moudrostí starám o všechno dění ve světě, o jedno pečuji obzvláštním způsobem. Dbám o to, aby se každému dostalo mých darů. Nechávám zde zřízení k rozdělování mých darů, které by se za celé lidstvo věnovalo součinnosti a spoluobětování se mnou bratrsky spasitelným na mém díle spásy lidí a světa.

 Zatímco lidská povolání podléhají změnám, takže občas vznikají a zanikají, zvláštní slavné povolání v mých službách nezaniká. Stále roste na významu a majestátně se tyčí uprostřed proměn času. Pokaždé znovu a znovu vyrůstá z klína téhož slavného povolání tolik síly, že pokračuje vždy k nové obnově. Je to spjato s mým tajemným Tělem. Jako moje tajemné Tělo nevzniká z lidí, tak ani zvláštní slavné povolání ve vrcholných službách nevzniká lidsky. Povstává z mého přímého zásahu. Je to moje vůle, abych tu měl zvláštní spoluvykupitele a spolutrpitele z řad lidí, aby tu byli nositelé a rozdavatelé mých darů. Starám se, aby zde byli někteří naprosto a dokonale zaslíbení mně a sloužili ostatním lidem.

 Sám, bez lidské pomoci, dávám vzniknout zřízení tvého zvláštního slavného povolání v mých službách. Proto v tvém životě dalšího Krista ve vrcholných službách stále žije a působí zárodek mé lásky a vůle.

 Netvrdím, že bych něco takového poprvé zavedl. Bývalo to od nejstarších dob. Právě to je důkazem vnitřní potřeby zřízení slavného povolání vůbec. Jenže nekonečně výš než každé takové slavné povolání stojí moje obecné slavné povolání. Je pouze jedna dokonalá oběť, jedna na věky, jeden původní slavný zaslíbenec, který jednou provždy vchází do mého otcovského příbytku. Tak bratrsky usmiřuji tvorstvo se mnou otcovským a snáším vám všechny poklady milosti z nebe. Všechno, co vám chci dát, je obsaženo v tomto jediném mém povolání. Protože potřebuji dál sdělovat lidem, kteří teprve přijdou, ovoce mého vykoupení, rozšiřuji moje slavné povolání za hranice času. Dělám to rozšířením slavného povolání na vyvolené, kteří jsou přičleněni k mému povolání, aby mým jménem předávali moje dary lidem a také na to připravovali lidi. Jako tvůj svrchovaný spásonosný bratr jsem k tomu ustanoven mým osobním spojením tvé lidské přirozenosti s přirozeností mého věčného otcovství. Nadáním, které mám jako hlava nového lidstva, jsem tak bohatý, že mohu rozdávat všem, a pořád mám co rozdávat. Díky mému skutečnému osobnímu spojení lidské přirozenosti s přirozeností mého věčného otcovství má každý můj čin a každé moje slovo, ale také každé mé utrpení a mé mlčení nekonečnou hodnotu. Proto oběť, kterou přináším na kříži, je obětí, která překonává všechny dosavadní lidské oběti. Silou této oběti má vůbec každá tvoje oběť na světě sílu a moc obnovovat lidstvo a jeho svět a otevírat je pro nekonečné zušlechtění a také může být obětí otcovsky přijatelnou, neboť může být opravdu milá mně otcovskému.

 Nosím tvé, skutečné lidské tělo, protože na sebe beru tvou skutečnou přirozenost. Protože jsem, který jsem, mohu přibližovat to nejvyšší k pozemským poměrům a zase jako jeden z vás lidí mohu k našemu věčnému otcovství vést celé obnovené a zušlechtěné lidstvo. Z mých rukou je lidská oběť znovu přijata.

 Dopřávám ti, abys ty, jakož i ostatní lidé, odkázaní tolik na smysly, zkrátka abys měl také viditelnou účast na mé oběti. Dopřávám ti, abys mohl dále podávat oběť, přijatelnou na mých místech, protože je to zakořeněno ve tvé lidské přirozenosti, aby se snažila spojovat se s mým věčným otcovstvím a přinášela mně otcovskému oběti, projevovala mi vděčnost, usmiřovala mne a prosila mě. Když podávám jednou provždy dokonalou oběť, která má všechny potřebné účinky, a která vyhovuje všem potřebám tvé duše, jež se chce podřídit mému věčnému otcovství, tak si přeji, abys byl co nejživěji a co nejdůvěrněji spojen s touto obětí. Celým mým Srdcem Nejsvětejším toužím, aby se tato oběť stala tvou obětí. Proto je zapotřebí zvláštního slavného povolání pro zosobnění součinnosti i spolutrpnosti se mnou, kde by se dále zpřítomňovala moje oběť, kde by se předávala dál, protože moje dokonalá a vznešená oběť potřebuje dokonalý řád.

 Proto zakládám zbrusu nový řád, řád nových zvláštních Kristů, můj řád. Jsem vyvolený podle otcovsky vyvoleného řádu. Proto také tvé slavné povolání je vyvoleným povoláním daného řádu. Moje slavné povolání i moje oběť a její ovoce nechci ponechat náhodě, ani vydat napospas lidské slabosti, hlouposti a zlobě. Proto mluvím o zvláštním povolání vedle obecného slavného povolání, kterým vybavuji všechny mé děti hned od jejich přivtělení ke mně křtem svatým. Celé shromáždění mých věrných je mým tajemným Tělem. A tvoje slavné povolání tam má své nenahraditelné místo.

 Máš zosobňovat spojení, jimiž se dostává mému tajemnému Tělu ode mne všech darů nadpřirozeného života. Slavné povolání je průtok, kterým se dostává ovoce mého utrpení všem, kdo jsou ke mně přivtěleni. Posílám tě učit. Vybavuji tě mocí nad mým Tělem. Svěřuji ti pravomoc k usmiřování s mým věčným otcovstvím. Právě proto říkám: „Jděte do celého světa a učte všechny národy!“

Slibuji, že budu s tebou po všechny dny. Převezmi moje povolání. Moje dokonalé slavné povolání vrcholí utrpením a smrtí. Proto stejný úděl potká i tebe, kdo jako služebník kříže máš být se mnou stále křižován. Tento odvěký kříž nenávisti vůči mým zvláštních nových Kristům, jaký se dnes také projevuje, když lidé zmatení hrůzami a jinými triky vládce světa plivají na požehnané služebníky v mých službách, kdy nový zvláštní Kristus ve vrcholných službách může být snadno kdekoli na veřejnosti předmětem potup a urážek, pronásledování, bičování a křižování. A zatímco i vrahové požívají zaručených lidských práv na slušný život, ženám se zaručuje jako lidské právo, že smějí zabíjet své děti a zvrhlíci se domáhají jako lidského práva uzavírat sňatky s osobami stejného pohlaví, ty jako další Kristus nemáš, kde bys hlavu složil. To ukazuje, že tvoje zvláštní slavné povolání v mých službách je skutečnou součástí mého vrcholného slavného povolání, protože se ti dostává stejných útrap jako mému povolání. Proto tvé poslání jako zvláštního spoluvykupitele i spolutrpitele lidstva je posláním téhož dokonalého slavného povolání.

Nezapomeň, že stav nového zvláštního Krista je sladkým ovocem mé péče o můj vykoupený lid. Vznešenost poslání dalšího zvláštního Krista je v slavně zaslíbené součinnosti i spolutrpnosti se mnou na obnově a posvěcení lidu, neboť přicházím zachránit všechny.

+++

ADVENT

T.Merton- J.E.Lopourová

KOUZLO MILOSTI BUĎ S TVOU RYZOSTÍ

TYTO NOCI ZIMNÍ

NEBESA, DOKONALÁ BÝT!

TEMNOTOU HOŘÍ TICHÉHO METEORU LET

BARVAMI ZÁŘÍCÍ A MIZÍ

TY MĚSÍCI, POZVOLNA UBÝVEJ

K PLNOSTI SVÉHO POSLÁNÍ

 

ČTYŘI CESTY BÍLÉ V TICHU SE ZTRÁCEJÍ

K ČTYŘEM ČÁSTEM VESMÍRU HVĚZDNÉHO SMĚŘUJÍ

ČAS JAKO MANA DO KOUTŮ PADÁ K BÍLÉ ZEMI

SKROVNĚJŠÍMI NEŽ SKÁLY STÁVÁME SE

OSTRAŽITĚJŠÍ NEŽ KOPCE TRPĚLIVÉ

 

KOUZLO MILOSTI BUĎ S TVOU RYZOSTÍ

ZA NOCÍ ADVENTNÍCH

ZATÍMCO SVATÉ SFÉRY PUTUJÍ

SMÍŘENÝCH MYŠLENEK BYTOSTI

BLÍZKO DOMOVA VE SLADKÉM SENĚ SPOČÍVAJÍ

A ROZUMU PŘEMÍTÁNÍ JE TIŠŠÍ

STÁD KRMENÝCH SVITEM HVĚZD

 

SVÁ SETMĚNÍ VYLÉVEJTE A SVŮJ JAS NA VŠECHNA

ÚDOLÍ ZASMUŠILOSTI V NÁS

VY NEBESA PUTUJTE JAK PANNA NEPOVŠIMNUTA

VE SMĚRU PLANET NA DRAHÁCH VZNEŠENÝCH

 

Ó ÚPLNĚK BÍLÝ

BETLÉM TICHÝ

+++

PODÁVAT PRAVDU V LÁSCE

V Životopise Konstantina-Cyrila je zaznamenána příhoda, která vyznačuje Soluňské bratry. Na zpáteční cestě od Chazarů, kam byl Konstantin vyslán císařem, setkal se s národem fulským. Tento národ sice byl pokřtěn, ale uchovával si různé pohanské pověry. Konstantin a jeho bratr Metoděj se tam zastavili, aby tam zapůsobili jako apoštolové. Brzy zjistili, jak fulský národ směšuje křesťanství s pověrami. Měli tam starý dub, který ctili jako posvátný. Konali u něho oběti v přesvědčení, že tento strom přináší déšť. Konstantin se jim snažil vysvětlit, že jejich pověra se příčí evangeliu, které přijali: "Přemluvil je sladkými slovy a rozkázal jim, aby strom vyťali a spálili. Stařešina jejich se poklonil, šel a políbil evangelium a podobně i ostatní" a strom byl vyvrácen (ŽK 12).

Když čteme, že Konstantin přemluvil fulské "sladkými slovy", vzpomeneme si na sv.Pavla, který vyzývá křesťany: "Buďme pravdiví v lásce" (Ef 4,15). Kdo chce ještě lépe proniknout k duchovnímu prameni všeobjímavosti působení sv.Cyrila a Metoděje, musí rozjímat listy apošt. Pavla Soluňským. Zatímco v ostatních listech projevoval sv.Pavel bojové zanícení pro Krista, jehož slávu průbojně prosazoval, v listech do Soluně je to jiné. Pavel zde projevuje zvláštní něžnost a laskavost při duchovním vedení této křesťanské obce (I Sol 2,7-8), touhu po souzvuku, souznění srdcí, aby rytmus všech srdcí, nadšených pro Krista, byl slyšen. Zde se Bratři ze Soluně naučili šířit pravdu v lásce. Snad je to i klíč k všeobjímavému slovanskému srdci.

Proto mohl sv.Kliment Ochridský uvést ve Chvalořeči o sv.Cyrilu: "Z jeho jazyka prýštila sladká a živá slova. Ty vzácné rty rozkvetly moudrostí... Těmi ústy Boha hlásajícími byli napojeni ti, kdo žíznili po poznání Božím. Jimi okoušeli mnozí pokrmu života. Jimi obohatil Bůh mnohé národy božskou naukou, zvláště veleplodný národ slovanský."

Bratři ze Soluně předkládali pravdu laskavě. Jak ostře kontrastoval tento způsob šíření radostné novozákonní zvěsti s pochybným šířením křesťanství "ohněm a mečem", s jakým jsme se setkávali v minulosti. Jedině takový laskavý způsob hlásání Krista přináší trvalejší výsledky, protože bere ohled na důstojnost a svobodu člověka, ale i na milost víry, kterou Bůh dává tomu, komu chce. Člověk se na tuto milost může jen připravit. Proto také otcové druhého vatikánského sněmu uvádějí v Prohlášení o náboženské svobodě, že "plně odpovídá povaze víry, aby bylo v náboženské oblasti vyloučeno jakékoli donucování ze strany lidí." (II,10)

Bůh povolal sv.Cyrila a Metoděje, aby byli duchovními otci našeho národa, ale i spolupatrony celé Evropě. Dnes nám často chybí taková přímá otcovská návaznost: po sv.Cyrilu a Metodějovi jsme měli dalšího otce vlasti Karla IV., pak napůl vysněného tatíčka Masaryka, v jehož zdrobňování bylo cosi něžného. Pak místo otců přišli cizí poručníci nebo různí bohatí strýčkové, střídavě strýček Rudi a strýček Sam, ale stále cizí, neosobně uplatňující svou moc a tvrdě vyžadující uznání. Mladí lidé se však touží svěřit někomu, komu lze důvěřovat, že jim opravdu chce a může pomoci. Hledají otce, otčinu, vlast.

Jak obnovit tuto otcovskou návaznost? Po vzoru sv.Cyrila a Metoděje podávat pravdu o Kristu něžným, laskavým způsobem.

Předně také sama Boží pravda, která je náplní apoštolátu, si to zaslouží. Musíme si připomínat se sv.Pavlem: My hlásáme Krista! Obsah tohoto našeho svědectví, které předkládáme celým svým životem, i mlčky, je zjevená pravda. Tedy nejde o jakoukoli pravdu, nýbrž o Boží pravdu. Máme svědčit už svou přítomností o pravdě Boží, kterou svět nezná a často odmítá poznat. Čím je nějaká věc vzácnější, tím lepší je její obal. Drahocenné věci bývají uloženy v krásných schránkách. Nezaslouží si tedy božská pravda ti nejkrásnější schránku, kterou může být jen láska?

Když slovanští apoštolové podávali pravdu v lásce, šlo jim také o to, že tímto způsobem se stává pravda přijatelnější. Když pravdu provází laskavost a radost, více se šíří, protože radost sdílená je umocněná. Má-li člověk nakonec říci Věřím, musí přijít na pomoc Boží milost. Ta však přichází teprve tehdy, když se člověk přirozeným způsobem, určitým zájmem přiblíží nadpřirozeným pravdám. K tomu napomáhá takové podávání pravdy, které ji činí sympatickou. A je to právě tehdy, když je pravda podávána v lásce.

Pokud se snažíme podávat pravdu v lásce, napodobujeme Boha Otce a Syna Božího. Kristus je Pravda, kterou podle Jeho slov nám poslal nebeský Otec z lásky. Syn Boží podává světu pravdu evangelia v lásce a vyzývá nás, abychom jednali podobně. Při při poslední večeři prokázal apoštolům službu pokorné lásky a umyl jim nohy, řekl jim: "Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, jako jsem já učinil vám." (J 13,15) Tato slova se vztahují nejen na tuto službu, nýbrž na celý jeho život, protože celý život dával příklad lásky. U božského Mistra se učili sv.Cyril s Metodějem, a u Něho se musíme učit i my. TB

+++

ÚTĚK DO EGYPTA

T.Merton- J.E.Lopourová

 

S KAŽDÝM KRÁTKÝM MRAZIVÝM ZÁVANEM

V ULICÍCH MĚSTA ESKADER ŽELEZNÉ ŘINČENÍ ROZLÉHÁ SE

HERODOVA POLICIE

ROZECHVĚLÁ JSOU TEMNÁ ZÁPRAŽÍ

OBCHOD BYL UJEDNÁN

 

ŽÁDNÝ POHLED NAZPÁTEK K TVÉ ZEMI HVĚZDNATÉ

ANI ZÁVAN KLEPŮ CO DAVY TEMNOTOU SDĚLUJÍ SI

KREV ŘINE SE SVATÝMI ZDMI

BEZ POŽEHNÁNÍ RUKY TVÉ - DÍTĚ

OHNIVÉ SPIRÁLE JÁSAJÍCÍCH DUŠÍ

 

UTÍKEJ, DÍTĚ BOŽÍ, NA ZPÍVAJÍCÍ POUŠŤ

LEV TOULAVÝ S OČIMA PLAMENE

TVOU CESTU OD KLOPÝTNUTÍ CHRÁNÍ

+++

ÚCTA K ŽIVOTU

V lidském životě jsou jisté události, kterými k nám mluví Bůh. Pokud jsme ochotni naslouchat Bohu v těchto osobních znameních, dostáváme se na cestu, kterou ukutečňujeme plán, který má Bůh s námi. V Životě sv.Konstantina Cyrila (3) nacházíme k tomu doklad v události zdánlivě nepatrné, která však pronikavě poznamenala jeho život. Podle zvyku v bohatších rodinách se Konstantin bavil lovem. Měl krahujce, kterého měl velmi rád. Když ho jednou vypustil, prudký vítr ho strhl a krahujec se uletěl. Chlapec se poddal takovému smutku, že několik dní nejedl. V tom zármutku promluvil v jeho duši Bůh, a hoch začal chápat: Zaslouží si tento pták, aby se pro něj tak trápil? Bylo vůbec správné k němu tak přilnout, že jeho ztráta člověka tak deptá? Ostatně je ten pták ve volné přírodě, kam patří. Cožpak nejsou nějaké větší a trvalejší hodnoty, kterým by měl člověk věnovat celý život? Tak uvažoval mladý Konstantin a došel k závěru, který určil celý jeho další život: "Ode dneška se dám jinou cestou... nepromarním svých dnů ve shonu tohoto života." To znamená brát život vážně, s patřičnou úctou.

Život je Boží dar. Čím větší je hodnota té či oné věci, tím větší úctu vyžaduje. Mezi všemi pozemskými hodnotami je největší lidský život, který má pramen v Boží dobrotě. Nikdo z nás tu nemusel být. Když jsme tu, tedy díky Bohu. Už z přirozeného hlediska jsme děti Boží lásky. Tento přirozený život byl však umocněn, když nás Bůh na křtu svatém oděl svou milostí a připojil ke svému Synovi. Čím větší dar, tím větší odpovědnost obdarovaného. Čím vyšší život, tím vyžaduje větší úctu.

Život, který nám dal Bůh, má svůj cíl a máme ho prožít podle Božího plánu. Proto je třeba správně odpovídat na Boží hlas, tak jako odpověděl Konstantin na počátku svého duchovního života. Především musíme být vnímaví k Božím znamením podle slova žalmisty: "Jestliže dnes uslyšíte Boží hlas, nezatvrzujte svá srdce." Jsou však mnozí lidé, kteří na první Boží volání, odpověděli a postavili se k životu vážně, ale protože později pocítili tíhu takového postoje k životu, zaváhali a někteří se zastavili. Jestliže chce člověk prožívat život jako zábavu a hru, takže si zahrává se životem, právem se pohoršujeme.

Brát život s vážností a úctou, znamená poctivě a odpovědně přijímat a plnit své povinnosti. Když autor Života sv.Konstantina Cyrila uvedl chlapcovo rozhodnutí: "Nepromarním svých dnů" pokračuje: "I oddal se studiu, sedával doma a učil se nazpamět knihám sv.Řehoře." Tak se stavěl ke svým povinnostem sv.Konstantin v mládí, když svědomitým studiem získával vědomosti potřebné pro budoucí život. Současně si osvojil zodpovědný poměr i vůči všemu okolnímu životu v přírodě: je třeba mít ke všemu životu patřičnou úctu, která však nesmí přerůstat v přílišnou náchylnost. Správné odstupňování úcty k životu je přirozeně dáno odstupňováním dokonalosti života. Člověku jako nositeli nejdokonalejšího života v přírodě je dáno všechno živé i neživé v přírodě, aby to spravoval jako moudrý hospodář, a užíval k svému prospěchu a službě Bohu.

Brát život vážně a s úctou, znamená brát ho v celé jeho skutečnosti, se všemi oběťmi, které vyžaduje, se všemi těžkostmi, kterou jsou s ním spojeny, a nic si zde neulehčovat, před žádnou obtíží neustupovat, aby Boží plán s každým z nás byl naplněn. TB

+++

BUĎ DOKONALÝ JAKO MOJE VRCHOLNÉ OTCOVSTVÍ

Každého zvu k dosažení dokonalosti, aby se podílel na mém povolání, povolání nejmilejšího Dítěte Nejvyššího. Jako nový Kristus jsi povolán k zvláštní účasti na tomto povolání. Zvu tě ke zvláštní součinnosti i spolutrpnosti na obnově a posvěcení tebe a ostatních lidí a celého světa. K tomu se mi slavně zaslibuješ. Slavné povolání je dokonalá, protože je to zvláště slavně zaslíbená účast na mém dokonalém povolání. Dokonalé povolání! Dokonalý účel! Zprostředkuje všem moje dokonalé hodnoty. Vede ke zdrojům dokonalosti. Poskytuje dokonalé prostředky k dokonalosti.

Tak tě povznáším k nejvyšším místům. Vedu tě k mé vrcholné oběti a k nezvratné dokonalosti, kterou tato oběť zjednává. Jako nový Kristus jsi zde proto, abys činil lidské děti Mými.

 Jako je dokonalé všechno, co mě obklopuje a co se mě týká ve zdejších poměrech a co zde objímám mou osobní dokonalostí, tak i tvoje slavné zaslíbení, která je dokonalá původem, cílem i působením, vyžaduje zvláštní vnější dokonalost. Když jsi spojen s tím, co je mi nejbližší, tedy s mým osobním propojením tvé přirozenosti s přirozeností věčného otcovství a s mým povoláním, kterým zjednávám tobě a všem lidem zušlechtění, tak přijímám tebe uprostřed všech ostatních za moje vlastní. Chápeš, jakou dokonalost vyžaduje od tebe toto povolání? Snaha o osobní dokonalost je něco samozřejmého, třebaže mnou ustanovené zdokonalující úkony nezávisejí na tvé osobní dokonalosti. Přesto právě kvůli nim se máš zušlechťovat.

Cokoli jako jedinečný nový Kristus konáš nebo snášíš, je povznášeno do proměněné atmosféry. Tobě a všem povolaným k slavnému zaslíbení se zvláštnímu povolání v mých službách uděluji dokonalou výbavu, dokonalé prostředky ke zdokonalení, svrchovanou pravdu, moje tajemné Tělo v dokonalém shromáždění mých věrných. Jako jedinečný nový Kristus mluvíš a jednáš, ale i mlčíš a trpíš při mé vrcholné oběti mým jménem. Dokonalé jsou také úkony, které se provádějí mým jménem a působením. Dokonalé je místo, kde tyto úkony vykonáváš. Prostě všechno, co tě obklopuje, vydechuje na každém tvém kroku tajemnou dokonalost.

Jako máš prokazovat posvátnou úctu všemu, co je mi slavně zaslíbeno a mnou posvěceno, podobně jsi zavázán velkou úctou k sobě. Vždyť jsi slavně zaslíben mně otcovskému, a tím i mně, bratrskému. Jsi mi zaslíben jinak než slavně zaslíbené panny, jinak než slavně zaslíbení muži dokonalého řádu. Jako nový zvláštní Kristus jsi slavným zaslíbením a nezrušitelným znamením přidělen k dokonalé službě nejvyšším věcem k posvěcení mých dětí, které obnovuji právě pro toto jejich posvěcení.

Zvláštním zaslíbeným povoláním tě jako mé dítě povznáším nad pozemské poměry, k nejvyšším místům, a činím tě nedílnou součástí tohoto prostředí, aniž by se však ztrácela tvoje osobní zvláštnost jedince. Naopak, zde tato tvoje osobní zvláštnost jasněji vyniká.

Od slavného zaslíbení mi patříš obzvláštním způsobem jako nejbližší důvěrník, kterého uvádím do mých nejtajnějších plánů a záměrů. Zatímco všechny moje děti jako takové zvu a povznáším k tomuto poslání už od jejich křtu, tebe k tomu zvu a povznáším obzvlášť. Jestliže všichni lidé touží po nepomíjejícím štěstí, tak ty jako nový Kristus jsi slavně zaslíben této službě a tak jsi zaslíben rozdělování tajemných pokladů, které toužím v mé nekonečné lásce sdílet a rozdávat.

Od slavného zaslíbení jsou tvé ruce tajemně zdokonaleny, aby lámaly a rozdávaly chléb věčného života. Také tvá ústa jsou slavně zaslíbena, abys jimi pronášel vznešená slova proměňování a smíření, a slova mé všeobnovující a zušlechťující pravdy.

Rovněž tvé nohy jsou zdokonaleny, aby kráčely ke všem národům, ke všem lidem v každé potřebě a bolesti a přinesly jim moje slovo a pomoc, mé Tělo.

Od slavného zaslíbení je tajemně zušlechtěno celé tvé nitro, aby se stalo mým prostředím. Když volám: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím!“, protože „je mi líto zástupu“, tak i ty celým srdcem planeš podobným nadšením. To je můj odkaz na rozloučenou, když říkám: „Podle toho lidé poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“ Lásku k druhým, k ubohým, k nevědomým, k těm, ke kterým se chci dostat, to vyhlašuji za tvou rozeznávací známku. Nikdy v dějinách lidstva nikdo jiný nešel tak obětavě, tak horlivě a nezištně ke všem, kdo potřebovali slovo povzbuzení, posílení, útěchy, jako právě ty. Tvé srdce je zrovna tak jako čisté Srdce naší panenské Máti povznášeno k mému Srdci jako planoucí výhni lásky. Z mého otevřeného boku tryskají všechny dary pro shromáždění mých věrných, a především dar mého dětství. Všechny dary se pak rozlévají přes naši panenskou Matku především k tobě. Proto jsi tak těsně blízko k mé dokonalé profesi.

S ohledem na všechny tyto důsledky a dosah mého zaslíbení a posvěcení se ukazuje, že jsi mi celý slavně zaslíben, a že všechno je u tebe slavně zaslíbeno, posvěceno a bezvýhradně odevzdáno ke spolupráci i společnému nesení kříže se mnou otcovským i bratrským na posvěcení lidstva a světa. Mohu jedině sám přivodit nějakou změnu v tomto ohledu.

A už je tady nutný důsledek - potřeba osobního zušlechťování, jakož i všeho toho, co je jednou provždy objektivně slavně zaslíbeno mé službě v lidstvu.

Když jsou tvá ústa a srdce, ruce i nohy slavně zaslíbeny k nejvyšší službě, plyne z toho, že se máš ustavičně zušlechťovat a že máš zušlechťovat vše, čím jsi mi slavně zaslíben, abys byl vnitřně a celou bytostí důvěrně spřízněn s tím, co přijímáš.

Pouze tvá osobní ušlechtilost může unést břímě onoho zaslíbení se mému věčnému otcovství. Jedině osobní slavné povolání ti umožní, abys uskutečňoval vykonáváním své kristovské povinnosti to, k čemu jsi vybrán, povolán a slavně zaslíben. Právě vnitřní zušlechťování úst, rukou, nohou, srdce, ti umožňuje docílit stále opravdovější zdokonalování všeho, k čemu jsi povolán a k čemu na vrcholných místech od tebe všechno přijímají a pro sebe vrcholně zdokonalují.

Tvé osobní zdokonalování pro tvou dokonalou profesi požaduje především nezištnost. Tvoje slavné povolání není zřízeno pouze pro tebe. Je tu především k oslavě mých věcí a k přinášení spravedlivé oběti.

Nejspolehlivější zbraň, kterou tě může vládce světa porazit, je mamon. Podaří-li se mu udělat z tebe světáka, spoutá-li tvé srdce zálibou v bohatství a touhou po smyslových požitcích, už tě má poraženého. Proto před tím utíkej! Zato usiluj o to, abys byl spravedlivý, zbožný, abys měl víru, lásku, trpělivost a mírnost. Zmocni se věčného života. K němu jsi povolán, a proto skládáš před mnoha svědky slavnostní vyznání.

To jsou hlavní ctnosti, kterými máš zdokonalovat své nitro i svou činnost, slavně zaslíbenou službě nejvyšším věcem uprostřed lidu. Vzbuzuj, oživuj a k plnosti přiváděj ono nadání, které je zvláště tobě svěřeno. Ani na chvíli nemůžeš uváznout na jednom místě. Pořád jdi dál, zejména v lásce, aby milost v tobě nezůstala ladem, protože jinak by ztratila účinnost. Ukazuj svým životem jako v zrcadle mé učení a můj život, aby ostatní byli strhujícím příkladem přivedeni ke mně. Svěřuji ti poslání budovatele normy v celém kulturním životě lidstva.

Jako můj slavně zaslíbený a mnou tajemně proměněný nový Kristus nemůžeš ulpívat na nějaké ryze přirozené mravnosti a smluvní lidské etice. Spíše než všechna zaručená lidská práva stojí pro tebe v popředí moje právo na tebe. Proto uprostřed rozšířeného halasu ohledně lidských práv potvrdíš tato lidská práva nejlépe tím, že se naplno přimkneš ke mně, který jsem Původcem lidských práv a také jejich nejspolehlivějším ručitelem. Vydej se po cestě stupňující se a stále bezpečnější dokonalosti, aby ses v duchu svých největších přání a tužeb také sám vynasnažil zamilovat si co nejvroucněji a nejčistěji mne, který ti prokazuji takové nadání, jaké neprokazuji žádnému jinému tvoru. TJ

+++

LÁSKA K PÍSMU SVATÉMU

Často se dopouštíme omylu, když se domníváme, že svatí Cyril a Metoděj měli ve svém apoštolátu mezi Slovany tak velký úspěch jedině a výhradně proto, že mluvili a podávali Písmo svaté v rodném jazyku. Potom to svádí k falešnému mínění, rozšířenému v našich školách, že jediným a hlavním přínosem našich věrozvěstů je sestavení hlaholice, tedy ozvučené staroslověnské abecedy. To je zúžení cyrilometodějského odkazu. Dneska koná kdekdo evangelizaci v rodné řeči a k žádným velkým výsledkům to nevede. Ostatně evangelizovat se dá úspěšně i bez výslovného projevu, pouhým mravním příkladem nebo též krásným projevem zpěvným či výtvarným. Navíc základy náboženského utváření člověka se kladou v rodině v útlém věku, kdy člověk ještě ani neovládá mateřskou řeč, avšak je přístupný lásce a zpěvnému či jinak krásnému projevu rodičů. Avšak je tu ještě něco významnějšího. Příčina úspěšnosti slovanské mise sv.Cyrila a Metoděje je jinde než v samotné spisovné řeči. Rozhodující je jejich osobní svědectví Kristu. Hlaholice tomu napomohla, ale bez osobního svědectví obou světců by nebyla k ničemu. Vždyť svatý Metoděj účinně svědčil o Kristu i tehdy, když byl uvězněn a fakticky mlčel.

Když u nás zaváděli Soluňští bratři slovanskou bohoslužbu, tak by snad bylo stačilo, kdyby přeložili ty úryvky z Písma svatého, kterých se používá při bohoslužbě. Oni se však nespokojili s tímto výběrem, nýbrž od počátku měli záměr dát našim předkům do rukou celé Písmo sv. v rodné řeči. Proto i když sv.Cyril předčasně odešel z tohoto světa, sv.Metoděj pokračoval v překladu.

Proč jim tolik záleželo na tom, aby naši předkové měli v rodné řeči Písmo svaté celé? Bezpochyby proto, že pokládali za důležitou část svého poslání na Moravě umění naučit se nejen číst Písmo svaté, ale také se naučit vyjadřovat Písmem svatým.

Církev sv. podává věřícím Nejsv. svátost a Boží Slovo jako pokrm duše. Jako tělo potřebuje hmotný pokrm k životu a růstu, tak duše potřebuje duchovní pokrm - Boží Slovo a eucharistii. Sv.Cyril a Metoděj to dobře věděli. Proto jim tolik záleželo na tom, aby se našim předkům nejen dostal tento vzácný poklad Písma svatého v mateřském jazyce, ale také aby se sám náš mateřský jazyk formoval působením Božího Slova.

Při četbě Písma sv. k nám přichází Bůh. Slovy proroků a apoštolů zaznívá nám hlas Ducha svatého. Pokud se nám zdá, že je nám ten hlas nějak vzdálený, nepřestává to být hlas Boží. A my si ho musíme přiblížit studiem a rozjímáním, abychom si ho lépe osvojili a lépe mu rozuměli.

Rozmluva se děje ve dvou. Když k nám v Písmu mluví Bůh, tedy chce, abychom ho nejen vyslechli, nýbrž abychom Mu při užívání Písma svatého odpovídali, třeba i nevýslovně, pouhým názorem, postojem a chováním. Taková rozmluva s Bohem se děje rozjímáním o slovech Písma sv. Lidská duše přitom nejenže naslouchá, nýbrž i odpovídá mluvícímu Bohu, když používá výroky Písma na svůj život.

Také naše víra čerpá z Písma sv. svou sílu. Nejen svůj obsah, ale i sílu. Písmo sv. ukazuje Boží působení, vztahy Boží k světu a lidstvu od vzniku světa a člověka, přes jeho úpadek až po obnovení v Kristu. Tyto vztahy Boha k tvorům vyjadřuje především slovo láska, a to nejen stvořitelská, ale i milosrdná, odpouštějící. Tato skutečnost je povzbuzením pro naši víru. Proto sv.Pavel s vědomím pevného přesvědčení napsal: "Vím, komu jsem uvěřil!" (II Tim 1,12) To znamená: Vím, že Duch svatý na stránkách Písma sv. mluví pravdu! Vím, že to, co čtu a rozjímám, je opravdu Boží Slovo, takže moje víra má pevný základ. Člověk ochabne ve víře buď proto, že nečte a nerozjímá Písmo sv., nebo že si navykl dívat se na Písmo sv. jako kteroukoli jinou knihu. Když se člověk denně neobrací k Písmu sv., pak jeho víra postrádá posilu k tomu, aby se uhájila proti náporu těla, světa a ďábla.

Písmo sv. je čistým a nevyčerpatelným zdrojem. Proto každé Boží dítě, toužící duchovně růst, musí čerpat z tohoto zdroje. Nemusíme vyhledávat žádná nová zjevení, když máme Písmo sv. a křesťanskou tradici. Tento pramen je spolehlivý a pro náš duchovní život dostačující.

Duchovní život je život duše s Bohem. V slyšení a rozjímání Božího Slova se setkáváme stále důvěrněji s Bohem. Naši apoštolové sv.Cyril a Metoděj to věděli, když se snažili přiblížit našich předkům celé Písmo sv., abychom se naučili mluvit i psát celým Božím Slovem. TB

+++

MÍSTO NOVÉHO KRISTA MEZI ZACHRÁNĚNÝMI

Nebýt zvláštního povolání ve vrcholných službách nebylo by žádné shromáždění mých věrných úplné. Avšak ani toto slavné povolání by nebylo bez tohoto shromáždění. Kdybych nechtěl spojit všechny v jednom mém tajemném Těle, neustanovil bych toto povolání. Tvým úkolem jako dalšího Krista je viditelně přijímat ostatní do shromáždění mých věrných, dále spojovat všechny takto přijaté jednotou hlásané pravdy, udržovat a rozvíjet tuto jednotu se mnou a s ostatními mými věrnými právě mým tajemným Tělem v podobě všední obživy, které je pojítkem lásky a jednoty celé mé vznešené společnosti.

 Vedle toho by však zase nebylo shromáždění mých věrných, nebýt tvého slavného povolání, které přijímá tyto jednotlivé účastníky, kdyby ses nepřičiňoval o tuto vnější jednotu také viditelným způsobem, a nesnášel něco kvůli ní. Příčiny jsou souvztažné. Jedno nemůže být bez druhého. Až vezmu posledního zvláštního Krista do místa, které mu v nebi připravuji, učiní také bojující shromáždění mých věrných svůj poslední krok, a jeho poslední propuštění shromáždění mých věrných bude velebným signálem, že může skončit běh nebe i země, že nyní už je všechno dokonáno, a že je naplněno vítězné shromáždění mých věrných. Tím pak končí boj mých věrných. Tím končí také poslání tvého slavného zaslíbení. Přesto však dokonalý charakter tvého zvláštního slavného povolání bude vždy jasně zářit ve tváři každého nového Krista, který obohacuje vítězné shromáždění mých věrných. Když mne označuješ za Hlavu tajemného Těla shromáždění mých věrných, a máš k tomu pádný důvod, tedy jako nový Kristus jsi rukama a srdcem mého tajemného Těla.

 Tvoje slavné povolání je srdcem obnoveného a posvěceného lidu. Duch svatý, oživující a povznášející shromáždění mých věrných vnitřním životem, působí v tvé zvláštní profesi právě ustanovenými způsoby. Srdce rozvádí krev a tedy život do všech žil a cév, základní tepnou. Takové je tvé místo v mém tajemném Těle, abys přiváděl můj vyšší život ode mne jako hlavy do všech nejposlednějších cév, vlásečnic a buněk.

 Duch světa s oblibou pronáší o tobě – zvláštním novém Kristu v mých službách strašná obvinění. Závidí ti, že ti svěřuji to, co jemu upírám. Nerad se zmiňuje o tom, že právě přes tvé ruce procházejí všichni hrdinové a hrdinky až do míst, která jim připravuji, a že se stávají hrdiny a hrdinkami díky tobě. Díky tvým rukám se všichni povolaní sytí mým Tělem a Slovem, takže je duchovně vedeš. Tvýma rukama proudí dary, které obnovují a posvěcují všechny hříšníky a slabochy, takže se stávají hrdiny, přesahujícími lidské meze.

 Veškerá dokonalost prýští z této zvláštní slavné zaslíbení. Shromáždění mých dětí spočívá na apoštolech včerejška i dneška. A teď záleží na tobě. Neváhej a přinášej nové skladebné prvky k velkolepému dílu mé svrchované vlády! Ohlazuj kameny! Zasazuj je do posvátné budovy! Upevňuj je a stále je udržuj v této jednotě budovy shromáždění mých věrných!

 Když si odmyslíš objektivní stránku svého slavného zaslíbení, totiž ono objektivní živení se mými dary, komupak vděčí celé kulturní lidstvo za to, že se moje učení dostává až poslednímu národu a kmenu? Jdou tam jen moje děti žijící ve světě jako laici nebo zvláštní Slavní zaslíbenci ve vrcholných službách? Kdo namáhavě a trpělivě uchovává a předává dosavadní soustavu mého učení? Laičtí amatéři nebo zasvěcení Slavní zaslíbenci? Kdo se rozhodně staví všem bludům a scestným naukám? Kdo hlásá mou radostnou zvěst stejně prostým jako učeným? Jen okrajovou úlohu a menší podíl na tom mají moje děti žijící ve světě. Jedině od nového zvláštního Krista v mých službách vycházejí všechny rozhodující osvobozující a povzbuzující podněty, posilující příznivé změny.

Co můžeš očekávat od zástupu, kterého je mi líto, protože je jako ovce bez pastýře? Znám svět, a vím, že moje dílo vyrůstá na kříži, kam mne přivádí nejen zrada jedince, ale i svobodná volba zástupů, které mne zrazují a udělují milost vrahovi. Dobře vím, že můj vykoupený lid se nadechuje, když z mého probodeného boku vytéká krev a voda.

Při každé příležitosti se ozývají modlitby za nové moje další zvláštní Kristy pro místní potřeby a potřeby v temných oblastech. Horlivci konají sbírky na jejich přípravu a modlí se za ně, aby slavně přijali profesi. Kdopak však pečuje dál duchovně i hmotně o další zvláštní Kristy na mém políčku? Slouží a obětují se mému lidu, ale málo a zřídka poslouží můj lid jim a obětuje se za ně.

Nedbalost či zapomínání? Nedostatek zájmu? Mnoho lidí chodí lhostejně kolem bližního a nestarají se, trpí-li nebo ne. Podobně si počínají některé moje děti. Pokud se účastní mé slavné hostiny lásky, tedy spíše jako zvědaví diváci, a pokud přijímají všechny mé dary, tedy spíše jen jako spotřebitelé, a bez zájmu o tělesné a duchovní dobro nového Krista, který jim to vše na světě zprostředkovává.

Nevděčnost? Nepochybně. Kdekdo si zvyká na mnohá dobrodiním z mé ruky, chlebu, který požívá, vzduchu, který dýchá, každý den, který žije. Kdopak za to děkuje? Kolik dobrodiní přijímá můj lid také od mých zástupců! Vyučují a vychovávají zástupy v mé lásce, hlásají evangelium, rozhřešují od hříchů, podávají moje tělo, modlí se a obětují se den co den za lid, posilují a těší nemocné a někdy pro spásu duší vydávají i nebezpečí mých nepřátel, nakažlivých nemocí, ba i smrti. Dá se jim vůbec dosti odměnit pozemskými dary? Dají se vůbec věčné hodnoty, které zprostředkovávají, splácet časným dobrem?

Už podle přirozené spravedlnosti by bylo záhodno splácet dobrodiní duchovních darů duchovními modlitbami a dary. Vždyť ovoce této vděčnosti je zase k dobru zástupů, protože moji Slavní zaslíbenci a můj lid jsou si navzájem svěřeni. Modlí-li se lid za ně, modlí se tedy hlavně za sebe. Modlitba nového zvláštního Krista je tím dokonalejší a účinnější, čím více je podporován modlitbami lidu. Jako prostředník mezi nebem a zemí sbírá dary modlitby svěřeného lidu na misku a přináší mi je se svými vlastními oběťmi.

Tak se snaž zamilovat shromáždění mých věrných, třebaže musíš očekávat zradu zástupů! Jak to provést?

 Zamiluj si v shromáždění mých věrných především mou Krev!

 Zamiluj si v něm naši panenskou Maminku.

 Zamiluj si v něm práci a pot všech ostatních, kteří svým hrdinstvím překračují meze své přirozenosti.

 Zamiluj si v něm lásku mého věčného otcovství, které je ti tak důvěrně a osobně blízké.

 Zamiluj si v něm všechny mé děti, kterým máš pomoci k tomu, aby se stali mými důvěrnými přáteli a rostli v dokonalém přátelství a součinnosti i spolutrpnosti na obnově a posvěcení lidstva a světa.

 Vžij se do shromáždění mých věrných a začni s nimi cítit! Především se na všechno ve shromáždění mých věrných dívej z mé vyšší perspektivy. Všechno v životě hodnoť podle toho, jak a čím můžeš prospět shromáždění mých věrných. Prožívej spolu se shromážděním mých dětí jeho bolesti a vrhni se s celým zápalem a s vydáním všech sil všude tam, kde je toto shromáždění ohroženo, kde trpí, prosí o pomoc!

 Vytrvej věrně při shromáždění mých věrných, třebaže toho kromě naší panenské Máti není nikdo hoden! Také to je cesta ke stále větší očistě a posvěcení shromáždění mých věrných a k mému stále většímu vítězství.

 Láska ke mně a ke shromáždění mých věrných vyžaduje opravdové oběti. Od počátku putování mého vykoupeného lidu dějinami je jeho cesta lemována krví mučedníků, jejichž počet narůstá v koncentrácích a vyhlazovacích táborech. Nikdy nepolevuj kvůli nějakým lidským chybám a nedostatkům těch, kdo představují shromáždění mých věrných! Dej se mi a všechno nalezneš ve shromáždění mých věrných vše.

+++

DVOJÍ LÁSKA MÉHO SRDCE

Nestyď se za hlas svého srdce, a klidně vyznej, že toužíš po štěstí a prahneš po dokonalosti! Dobře víš, že štěstí, které se náhodou zablýskne, je vratké. Ale ani neštěstí nechodí po horách, nýbrž po lidech. Štěstí je být milován někým, kdo tě přijímá s tvými přednostmi a slabostmi. Tak toužíš po lásce, jakou svět nezná a nemůže poskytnout. A přece tvá touha není marná.

Můj život je unášen vlnami a dvojím proudem lásky - proudem nadpřirozené Lásky, nestvořené, kterou sdílím s mým věčným otcovstvím a s Duchem naší oboustranné Lásky, a proudem tvé, lidské lásky, stvořené, která vládne ve tvé vůli a oživuje veškerou tvou činnost.

Moje čistá Láska je životem nejen mne, ale i životem mého milujícího otcovství, jakož i základem tvého stálého oživování. Z této mé Lásky pochází věčné rozhodnutí stvořit svět a v něm tebe, mluvit k tobě ve Zjevení a odhalovat ti skrytá tajemství, vykoupit tě po pádu přijetím tvého těla za mé vlastní. V tomto rozhodnutí o přijetí tvého těla je obsažena i tvá láska, která přistupuje k mému Nejsvětějšímu Srdci a svědčí velkolepými skutky o mé svrchované a věčné Lásce.

V mém proměněném Těle a zvláště v mém Srdci se spojuje tvoje stvořená láska s mou nestvořenou Láskou, jako se ve mně spojuje v jedné Osobě tvá lidská přirozenost s Mou přirozeností božskou. Moje Láska nesmírně přesahuje všechny formy lásky, jakých jsi schopen.

Víš, jaký je předmět mé Lásky? Jsi to ty a s tebou všichni, které obnovuji a zušlechťuji k svému vyššímu životu, zkrátka celé shromáždění mých věrných. A protože jsi to právě ty uprostřed ostatních, kdo mne přijímají, pak vidíš, že veškerá láska mého Srdce, které od tebe přijímám a v sobě proměňuji, se neomezuje na mé Srdce, nýbrž se vylévá na tebe uprostřed všech ostatních. Kéž tě tohle poznání naplní radostí, která přesahuje každou tvou radost!

Tato radostná skutečnost ti vynikne ještě víc, když si uvědomíš, že jsi nebeský poutník a plavíš se oceánem světa do místa mé svrchované vlády, která je věčná. A nejen ty sám, ale všichni, které obnovuji a uzpůsobuji k této vznešené pouti. Jsi na cestě ke mně,protože jsem tvá Cesta. Jsem živý a tobě osobně blízký a důvěrně známý. Na tobě je pouze souhlas, kdežto ostatní zajišťuji sám. Činím tak nejprve tvým povznesením k vyššímu nadání pro tuto pouť a pak krok za krokem tvým soustavným povznášením, až k tvému dosažení nejvyššího místa. Na tomto nejvyšším místě se setkáváš v jednom sboru se všemi, které obnovuji a posvěcuji k vyššímu životu. Tam potkáváš všechny, na které vylévám Lásku z mého Nejsvětějšího Srdce.

Nežasneš nad tím, jak se uskutečňuje toto odvěké rozhodnutí mé svrchované Lásky o tvé záchraně uprostřed celého světa, poškozeného tvým hříchem? K tomu, aby ses v tom vyšším společenství v čele se mnou setkal jako můj vyvolený, beru na sebe všechny oběti, které začínají v Betlémě a končí na Kalvárii. Oběti jsou nejjasnější důkazy lásky. Jejich počet i jejich velikost svědčí o rozsahu lásky.

Nediv se! Copak znáš větší lásku, než se obětovat za druhé? Život je tvá největší přirozená hodnota. Obětuješ-li život z lásky k druhému, dáváš všechno, co máš, a podáváš důkaz vrcholné Lásky.

Dávám všechno, co mám. Obětuji svůj čas pro tvé posvěcení. Dávám ti svou Pravdu v radostné zvěsti, a nakonec i svůj život. Svou smrtí ruším tvou smrt. Svým vzkříšením ti dávám nový život. Poskytuji ti spolehlivou záruku, že se s tebou jednou slavně setkám. Teprve potom naplno doceníš mou lásku, protože zatím ji nedoceňuješ. Proto se zjevuji sestře Marii Markétě Alacoque, abych ti připomenul mou nezměrnou lásku. Ukazuji jí mé Srdce, aby se podívala na to Srdce, které tě tolik miluje.

Rodíš se z mé Lásky. Vycházíš z mého probodeného Srdce. A rána v mém Srdci je branou, kudy vstupuješ se svými slabostmi. Tudy procházíš spolu s ostatními obtíženými vlastními hříchy, nemocemi a smrtí, a s celým světem trpícím tvou vinou, abys ty, vlastními hříchy oslabený a ponořený do temnoty, znovu povstal mým slavně proměněným Tělem a Srdcem vstříc věčnému životu. Volám věčnou Láskou zvláště tebe uprostřed ostatních. Nevylučuji tě, ani jsi-li nejhorší zhýralec a zvrhlík. Proto ti ukazuji mé Srdce, obraz a ztělesnění mé nekonečné Lásky, abych tě zbavil zimy úzkosti a křečí stresu a povzbudil na cestě nejvyšší dokonalosti.

Moje náboženství je vlastně samá láska. Především moje svrchovaná Láska k tobě.

To je slovní vyjádření zjevení mého Srdce, obrazu Lásky. Kéž bys uměl a chtěl opětovat lásku, které se ti dostalo a stále se ti jí dostává v hojné míře! Proto prvním zákonem mé radostné zvěsti je láska k svrchované, tobě osobně blízké Lásce. Plněním tohoto zákona máš opětovat našemu věčnému otcovství lásku, kterou ti dává v takové hojnosti. A zde máš dávat ze všech sil a celou svou duší, protože i když odpovíš na svrchovanou lásku nejvíc, jak umíš, pořád je to málo. Další zákon mé radostné zvěsti se podobá prvému, ale směřuje k bližním, které máš milovat jako sebe. V lásce jsou všechna přikázání. Když miluješ a stále víc si vyprošuješ od svrchované Lásky, která je ti tak důvěrně blízká, abys miloval největší Láskou, hned naplňuješ a překonáváš zákon, protože já ti hned v tu chvíli přidávám lásku.

Připoj se k dokonalému prostředí mého Srdce, rozdávajícího se v Dobrotě do nekonečna, abys v tomto nevyčerpatelném prameni načerpal hojnost lásky, kterou bys mi opětoval a rozdával všem lidem a všemu mému tvorstvu!

+++

HUDBA TVÉHO SRDCE

Když jednou říkám, že „jsem živý chléb, který sestoupil s nebe“, tak nezůstávám jen při slovech, nýbrž se to stává i skutkem. Dodnes to skutečně rezonuje ve tvém srdci.

Díky mě už všechna zvláštní místa přebývání velebného otcovství, do jehož lůna tě zvu, mají mé živé Srdce ve tvé hrudi, a ty pro to možná hoříš nadšením, protože v tobě trvá nehasnoucí plamen mé vrcholné Lásky. Vynalézám způsob, jak tajemně a neviditelně pokračovat v mé vznešené přítomnosti u tebe uprostřed ostatních a spolu s nimi. Nejen při slavné hostině lásky, ale kdykoli přijdeš, vždy jsem připraven tě přijmout, posílit, povzbudit, potěšit s pohotovostí mé pozorné lásky.

A co ty? Váháš mě za to pochválit a velebit jako Pána?

Mě, kterého od stvoření světa chválí celá země?

Copak mě neoslavují sbory všech tvorů, které jsou dokonalejší, než ty, a nedávám jim zdaleka to, co tobě, aby ses dostal na jejich úroveň. Celé ty úžasné velmoci mi provolávají slávu jako Pánu jejich zástupů.

Celé viditelné a neviditelné stvoření je plné mé vznešené slávy. Ani ty, který mezi tvory spojuješ viditelné s neviditelnem, už nemůžeš váhat, abys dal průchod hudbě pulzující intuice, povznášející tvé srdce k vyšší inspiraci.

Copak mě neoslavuje sbor mých apoštolů a nechválí mě velký počet proroků? A co ten zástup mučedníků, který o mně svědčí? Po celém světě mě vyznává shromáždění mých přátel. Jsem přece Obnovitel právě tebe uprostřed celého lidstva. Povznáším tě k vyšší úrovni života, abych tě udržoval a stále vedl k dospělosti mého důvěrného přítele, spoluobětovatele a spolutrpitele v tomto díle.

Pro tebe zakládám mé slavné hájemství jako pokračování vlády věčné otčiny, abych si kvůli tvé obnově a tvému vrcholnému nezvratnému posvěcení osvojil tvoje tělo od naší společné panenské Máti a prosadil se v tobě. Tím končím pomíjivost tvé pozemské pouti. Prodlužuji ji v sobě samém do nekonečna. Tak už konečně odval balvan hrobu tvého srdce a raduj se z vítězství! Jsem nejbližší prostředník a nejdůvěrnější důvěrník našeho láskyhodného otcovství, jeho další Osoba. Podílím se na jeho věčné slavné vládě. V tom všem se nehodlám obejít bez tebe, neboť k tomu používám právě tvého těla.

Můžeš mi věřit, že se znovu blížím ve tvém, u mne oslaveném Těle, k tobě, abych všechno zhodnotil a zušlechtil. Tak se spolehni na mou pomoc! Ta hlavní oběť života a smrti kvůli tvé obnově a povznesení je už dávno přinesena. Tak už jen zbývá, aby ses konečně připojil k nám všem dokonalým na vrcholných místech.

Nauč se zpívat celým srdcem zvláště tehdy, když cítíš, jak jsi pevně, až nehybnosti připoután a přibit se mnou ke kříži. Vyzpívat jaksepatří mou chválu, znamená také mou chválu, mé hlásání, mé kázání.

Vytrvej v tomto hrdinství lásky! Závislost na těle se musí vytrácet. Po prvních mílových krocích se s dalším postupem v hrdinství lásky zmenšuje délka kroků. Směrem k hrdinství lásky - k dokonalosti nadlidské lásky se zpomaluje tempo přibližování se cíli a vytrvávání se stává obtížnější a těžší, protože je ohrožuje každý sebemenší hřích.

Hrdinství nešimrá, ani to není procházka růžovým sadem. Na vrcholu hrdinství v nepřetržitém úkonu lásky vyžaduje tvůj boj za vytrvání soustavné slepičí krůčky úkonů lásky. Železná vůle, zocelená v každé zkoušce, odříkání a oběti.

Ovšem žít na tomto nejvyšším vrcholku znamená bojovat proti přirozenosti, protože jí se to nelíbí. Je to nejen boj proti porušené přirozenosti, ale i proti samé přirozenosti. Jako strom s naštěpovaným novým štěpem jsi vystaven riziku z těla, riziku ze světa, riziku od ďábla.

A přesto nedojdeš pokoje jinde než na tomto vrcholku. Netrpíš-li pro tento cíl, tak necítíš radost ani sílu. Žiješ-li na tomto vrcholku pouze se mnou ukřižovaným, cítíš potřebu neustálé oběti, stále nezacelených ran stejně jako vzduchu, který dýcháš.

Zachráním tě. Stále ti připravuji můj odkaz a povznáším tě k němu.

Nezapomeň den co den velebit mne i s naším věčným otcovstvím a naší společnou panenskou Máti, a chválit mé jméno navěky! Pomohu ti, aby ses už nezastavil, ani neopozdil ve svém růstu, kdykoli mě o to poprosíš. Smiluji se právě nad tebou uprostřed ostatního lidstva, aby zvláště na tobě spočinulo mé milosrdenství podle tvé naděje.

Jen si pospěš, ať nejsi zahanben navěky!

+++

BRNĚNSKÁ AKADEMIE DUCHOVNÍHO ŽIVOTA CT.PATRIKA KUŽELY, OSVĚTIMSKÉHO MUČEDNÍKA

Užitečnost tvé lásky k Mému Srdci Nejsvětějšímu

Často uvažuješ o tom, co ti Má láska vynese, zrovna tak jako Moji první učedníci. Neptej se a raději se nechej překvapit. Odlož svou vypočítavost ve vztahu k Nejsvětějšímu Srdci, tvému Bratru a Spasiteli. Dám ti všechno, ale napřed se přestaň čehokoli domáhat.

Plodem a výhodou, jež získáváš Mou láskou, jako od původce veškeré lásky, není pouze věčná sláva, o níž se praví, že „co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“(I. Kor. 2. 9.), nýbrž i pro tento život je láska velmi užitečná. I když snad tvoje láska ochabne nebo sejde na scestí, sám tě bratrsky napomínám a uvedu nápravou na cestu, jako tvůj milovaný a milující Bratr. Toho, kdo Mi opovážlivě věří a upíná se ke Mně v naději, že jsem slepý a bezmocný, ale nemiluje Mne, napomínám a trestám a udržuji na správné cestě strachem z trestu. Vůči tomu, kdo Mne nemiluje, je Můj trest velkou známkou Mé lásky. Lidi bez lásky, bez víry, zoufalé a zvrácené, nechávám jít, kamkoliv chtějí, a upadnout do propasti hříchů, protože jim nemohu pomoci, třebaže chci, ale jsem bezmocný vůči lhostejnosti a zatvrzelosti. Avšak tebe, kdo věříš Mému Nejsvětějšímu Srdci, miluješ Moje Nejsvětější Srdce a doufáš v Moje Nejsvětější Srdce, napomínám a pozvedám, kdykoli upadneš. Když miluješ Nejsvětější Srdce, žiješ v pokoji, protože zakořeněn v klidu svědomí a rozkošném míru, daleko od nepřátelství a nenávisti.

Mezi všemi, kdo milují Nejsvětější Srdce, uchovávám právě tebe před zlem. Jako sám ustavičně chráníš zřítelnici svého oka a velmi o ni pečuješ, tak můžeš počítat se Mnou, svým dobrým přítelem, že tě ochráním a ubráním, takže neupadneš do hříchu a nedáš se strhnout ďáblem. Vždyť právě proto zpívá žalmista podle Mého vnuknutí: „Vy, kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo, on střeží duše svých věrných, svévolníkům je z rukou vytrhuje“ (Ž 96,10.). Ochráním tě, moje milá, ne však nádhernou pleť, ani statky ani zemi, poněvadž takové věci Mi nejsou milé, nýbrž ochráním duši toho, kdo Mne miluje, takže neupadneš snadno do hříchu a vyvázneš z rukou hříšných, ani tě nebude týrat ďábel.

Zamiluj si Moje Srdce, slávu svých přátel, uvidíš, že dojdeš velké vážnosti, poněvadž úkon tvé lásky je Můj úkon a Mých andělů, a ne ďáblů. Vždyť „miluji ty, kdo milují Mne, a kdo mě úsvitu hledají, naleznou Mne“ (Přísl 8,17). U andělů je síla a úkon nejvyšší lásky ke Mně, k těm, kteří jsou se Mnou spojeni, a k tobě. Neboť milují tak, že nejvyšší řád se podle žáru lásky nazývá Serafíni. Tebe, jako svého Miláčka Jana, milostivě přijímám, když konáš pokání, odpouštím ti urážku a ve své nejvyšší dobrotě, nevypravitelné laskavosti a neocenitelné štědrosti ti poskytuji a uděluji milost.

Když jednou znáš takovou užitečnost Mé lásky ve tvém chabém lidském srdci, v níž je proměňuji ve své Srdce Nejsvětější, jak můžeš byť jenom na chvíli váhat Mě milovat! I když se ve své ubohosti zdráháš milovat Nejsvětější Srdce pro Nejsvětější Srdce, miluj Nejsvětější Srdce aspoň pro sebe a pro svůj zisk. Vždyť tak konečně dojdeš ze své nezřízené lásky k Mé pravé lásce, totiž k lásce pro Mne samého a pro nic jiného. Zkus to zde a nyní, a hned ti dám zakusit okamžitost Mé pomoci, neboť dobrotivě a stvořím v tobě srdce čisté. Pak se zhrozíš a pohrdneš tím, co se Mi nelíbí, a budeš se snažit Mne milovat Mou věčnou láskou a podle toho Mi sloužit, poslouchat Nejsvětější Srdce a plnit Moje přikázání, abys Nejsvětější Srdce opravdově, spořádaně miloval jen pro Nejsvětější Srdce samé navěky.

+++

Zprávy: + Každé pondělí v 18,30 hod. střídavě PŘIROZENÉ ZÁKLADY MYSTIKY pro začátečníky, a NADPŘIROZENÉ ZÁKLADY MYSTIKY pro pokročilé, Brno,sv.Michal. Předchozí viz www.gloria.tv, www.uloz.to.cz

+ BRNĚNSKÉ ANGELIKUM při kostele sv.Michala v Brně pořádá SETKÁNÍ MEZI UMĚNÍM (Jiřina Hartingerová, Eva Mužiková, Jana Wunschová, Veronika Planerová, Deny+Eva Zahradníkovi) ve dnech 22.12.2013-12.1.2014 denně 17-20 hod, v neděli v 10-12, 17-20 hod.

+++

 

 

TOPlist