Ročník XII.,číslo 6.                                                                                                                             červen 2006

Obsah: O jednotě Církve podle sv.Cypriána, Nová evangelizace=obnova řádu v Církvi, Michelangelo, Modlitba, Jan Tauler, Seslání Ducha Svatého, E.Loprasiová, Zapomněla jsem, E.Lopourová, Sedmikráska, Prosila jsem o znamení, Profesionál v nejvyšších službách (3), fra Moti, Růžencové vítězství nad globální totalitou (2), Proč zrovna růženec? Brněnská akademie duchovního života ct.Patrika Kužely, E.Lopourová, Můj den je Kristus, Zprávy._____

 

+++

O JEDNOTĚ CÍRKVE

Proč někdo dochází k bludu, když je přece pravda obecně známá? Jaký smysl má dnešní rozšíření tolika bludů? Pověz mi, o čem to svědčí?

Toto zlo začalo už dávno. Nyní se však nebezpečně rozmáhá. Začíná bujet a stále více vystupovat jedovatá zloba zosobněné zvrácenosti a rozkolu s odvoláním na předpověď apoštola, inspirovanou Mým Duchem, ohledně hrozných věcí na konci tohoto světa: "Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat a nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním, to budou popírat. Takových lidí se straň. Patří k nim ti, kdo vnikají do rodin, aby nalákali lehkověrné ženy plné hříchů, ovládané rozličnými touhami, které by se pořád chtěly učit a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy. Jako Janné a Jambrés odporovali Mojžíšovi, tak i ti falešní učitelé odporují pravdě" (1 Tm 3,1-9). Předpověď se naplňuje. Lidé i čas potvrzují, že svět směřuje k svému konci. Lidé stále víc a více podléhají bludu. Doprovází to běsnění ďábla. Pošetilost lidi popuzuje, nepřízeň podněcuje, žádostivost zaslepuje, bezbožnost je hanobí, pýcha nadýmá, nesvornost roztrpčuje, hněv štve. (O.Tomáš dle sv.Cypriána - O jednotě Církve, III.-IV.,16) (Pokr.)

 

Modleme se za záchranu trpícího tvorstva

Nová evangelizace=obnova řádu v Církvi (6)

III. Jaké mám, Otče Dominiku, povinnosti jako terciář? Jsou moje povinnosti dominikánského terciáře tak důležité, aby se o nich zvláště psalo?

Jejich důležitost vyplývá už z toho, co bylo dosud uvedeno o třetím řádu. Kvůli přehledu a důkladnému poučení uvažuj znovu: 1. o svém posvěcování času a jiných předepsaných pobožnostech, 2. o svém terciářském oděvu, 3. o svém terciářském duchu kajícnosti, 4. o své horlivosti v dobrých skutcích a 5. o svém dobrém příkladu.

1. Jaké jsou mé předepsané pobožnosti dominikánského terciáře?.

Jaký způsob posvěcování času mi, Otče Dominiku, jako zakladatel řádu Bratří kazatelů, mi původně ukládáš?

Je to vlastně jistý počet Otčenášů a Zdrávasů, které se jako každý řádný terciář se modlíš denně, s příslušnými dodatky jako Věřím v Boha, Sláva Otci, Kyrie eleison atd., jak se uvádí v řádových příručkách. K jitřním modlitbám a chválám se původně modlíš 27 Otčenášů a Zdrávasů, za každou malou hodinku, totiž za první, třetí, šestou a devátou 7 Otčenášů a Zdrávasů; k nešporám se původně modlíš čtrnáct Otčenášů a Zdrávasů, ke kompletáři či doplňku zase 7 Otčenášů a Zdrávasů.

Smím se modlit místo těchto Otčenášů a Zdrávasů raději hodinky Panny Marie?

Celou řadu století se to tak smíš modlit. Maria se odedávna modlí během dne 150 žalmů. Z tohoto původního kmene vyrůstá jako výhonek růženec. Proto také dostává název podle Panny Marie. Umožňuje ti to, třeba i jako prostému věřícímu, účast na chvalozpěvech a obecných přímluvách Církve svaté.

Mariánské hodinky se blíží modlitbě k posvěcování času čili bohoslužbě hodin. Modlitby obsažené v liturgii hodin jsou většinou vzaty z bohoslužby. Mohou ti přivést velice mnoho dobrého. Po Druhém vatikánském sněmu jsi k takovým modlitbám spolu s duchovními osobami výslovně pozván. Svatý Otec Pavel VI., v apoštolské konstituci, vyhlašující novou úpravu denní modlitby Církve, doporučuje slavit v kostele společnou denní modlitbu, jak pro tebe, kdo jsi duchovní osoba, tak pro tebe, kdo jsi křesťanský laik, ať jsi terciář nebo ne (IV,21-27). Pavel VI. zde výslovně doporučuje spojovat části liturgie hodin, jako chvály nebo nešpory se mší svatou, kromě neděle (VII,93-97). Bohužel, že je stále mnoho takových duší, které nechápou smysl všech těchto doporučení Svatého Otce a modliteb, ani nedovedou docenit jejich význam pro svou spásu a chválu Boží a Matky Páně. Působí-li ve světě odbojný šik nepřátel, který veřejně hanobí Boha, Pána Ježíše, Matku Boží, Církev svatou, je tím víc žádoucí přítomnost takového andělského sboru, který chválí Krista a jeho Matku Církve. Je škoda, že se jako křesťan ve světě neucházíš o tyto skvělé možnosti, které ti Církev po Druhém vatikánském sněmu nabízí. A nemenší je to škoda pro duchovní osoby, když staví umělé přehrady mezi mši svatou a denní modlitby Církve.

A co naopak? Smím jako terciář nahradit tradiční mariánské hodinky modlitbou posvátného růžence?

V jistých dobách se taková zvyklost rozšířila. Staré a směrodatné rukopisy a příručky třetího řádu poznamenávají, že je spolehlivější modlit se Otčenáše a Zdrávasy. Řehole třetího řádu mluví právě o nich. Ať jsi bratr nebo sestra třetího řádu, máš morální závazek modlit se mariánské hodinky, pokud to dokážeš. Růženec však se podobá mariánským hodinkám méně než onen určitý počet Otčenášů a Zdrávasů.

Je to pro mě jako člena řádu tak důležité, abych rozuměl doslova všemu, co se modlíme v denní modlitbě?

Je to nanejvýše žádoucí. Už svatý Tomáš ti připomíná, že se lépe modlíš, když rozumíš tomu, co se modlíš. Proto ti Církev po Druhém vatikánském sněmu nabízí denní modlitbu ve tvém mateřském jazyce. Ostatně by tě taková modlitba v mrtvém jazyce dost unavovala a nepřinášela by ti žádoucí účinek.

Je to jako v přirozeném životě. Více ti prospívá silný a zdravý vzduch, procházíš-li se ve volné přírodě nebo konáš-li při tom pohodlně své práce, než kdybys seděl v uzavřené, těsné kanceláři nebo cele a svědomitě každou chvíli bral přesně odvážené a odměřené léky a všelijaké léky k udržení zdraví. Tak i tvoje duše je více přístupná léčivému duchovnímu balzámu, který se skrývá v denní modlitbě hodinek, když volně a nenuceně sleduješ jednotlivé části modliteb, jakoby se procházela po květoucí a vonné louce, než kdyby úzkostlivě a křečovitě hledala smysl každého slovíčka a přitom se unavovala. K dobré denní modlitbě ti úplně stačí, když při modlitbě rozjímáš buď o té církevní době, kterou zrovna prožíváš (advent, půst, velikonoční čas, svatodušní čas), nebo rozjímáš-li o tom svátku, který právě slavíš. Samozřejmě, že smíš také, pokud to dovedeš, přemýšlet o tom žalmu, který se právě modlíš. Jsou žalmy chvály, děkovné, prosebné a kající. V tom duchu jednotlivých žalmů se můžeš jako terciář modlit.  Znalci duchovního života nejvíce hodnotí tvou kajícnou modlitbu. Když se takto modlíš s Davidem, totiž právě jeho žalmy, obleč na sebe Davida, totiž jeho kajícného ducha a jako David pokoř i své tělo, v žíněném rouchu se posyp popelem. Máš-li příležitost a dost času, uděláš dobře, když si u každého žalmu připíšeš, o čem ten žalm vlastně jedná, nebo když si podtrhneš ten verš, který je jaksi hlavní v tom či onom žalmu. Pak máš hotovou kytici duchovních květů, z níž můžeš po celou modlitbu čerpat rajskou vůni dobré modlitby. Pokr.)

+++

Je ještě nějaký jiný způsob slavení denní modlitby?

Nejsnadnější způsob, jak zaměstnáš svou duši při denní modlitbě, je rozjímat o Umučení Páně. Tvoje duše se při tom nijak neunavuje a řádně se modlí.

Učitelé duchovního života ti doporučují toto uspořádání: Při jitřních modlitbách a chválách si navykni rozjímat o Kristově zajetí a spoutání. Udělej si pevné předsevzetí přemáhat, ovládnout a spoutat ve všem svou vůli, aby se v tobě projevila podoba zajatého a spoutaného Krista. Při první hodince, rozjímej o tom, jak je Kristus bičován a posmíván. Proto s pevným předsevzetím umrtvuj

své smysly, aby tvá duše byla a zůstala čistá.

Při třetí hodince rozjímej o tom, jak je Kristus odsouzen k smrti. S pevným předsevzetím k sebezáporu pokorně snášej, omlouvej a vyprošuj si ochotu a vytrvalost k tomu, aby sis celým srdcem zamiloval toho, kdo tě uráží, škodí ti a pomlouvá tě. Udělej si pevné předsevzetí k tomu, abys vždy pohotově a rozhodně vystoupil ze zástupu a chopil se jako Šimon kříže svých bližních a měl pochopení pro utrpení druhých.

Při šesté hodince sleduj ve svém rozjímání, jak je Kristus přibíjen na kříž. Naříkej nad jeho bolestmi s naší bolestnou Matkou Páně. S pevným předsevzetím si vyprošuj sílu a vytrvalost k tomu, aby ses ani náznakem nikomu nezmínil o své únavě a svých bolestech. Rozhodně zlehčuj i ty své bolesti, na které snad někdo upozorní, a to s odvoláním právě na bolesti Ukřižovaného.

Při deváté hodince si navykni rozjímat o tom, jak voják probodává kopím bok Spasitele. Uvažuj o tom, že je ti otevřeno Největší Srdce Páně. Rozjímej o tom, že už dávno nežiješ sám ze sebe, nýbrž Ježíš žije v tobě. Tak s pevným předsevzetím vkládej své celodenní dílo i své oběti na oltář Páně a pod jeho kříž, ale bez přílišné hrdosti a sebevědomí, nýbrž jen s pokorným uznáním všech těch okamžiků tvého pozemského shánění jako tvého zraňování Nejsvětějšího Srdce Páně.

Při nešporách sleduj Bolestnou Matku Páně s bezvládným tělem Syna Božího na klíně, a připomínej si svou pomíjivost. S pevným předsevzetím se povznes nad všechny své celodenní výsledky, a děkuj za ně Bohu, ať jsou to tvoje úspěchy nebo prohry. Při kompletáři rozjímej o tom, jak Krista kladou do hrobu. Uvažuj o tom, co bys dělal, kdyby ses dozvěděl, že se nedožiješ příštího rána. Každý večer uvažuj o tom, jak je to s

tvou přípravou na tento okamžik- Vždyť nevíš dne ani hodiny, kdy tě Pán povolá k sobě. S pevným předsevzetím spěchej se usmířit s každým, kdo může mít oprávněně něco proti tobě.

Co se mám jako člen řádu modlit se za zemřelé?

Každý rok se pomodli celou denní modlitbu za zemřelé bratry a sestry. Denní modlitba je nejkrásnější církevní modlitba.

Každoročně jsi jako terciář povinen nechat sloužit tři mše svaté za zemřelé členy třetího řádu. Nemůžeš-li, pak obětuj alespoň trojí svaté přijímání na ten úmysl.

Zemře-li člen třetího řádu, jsi jako terciář-kněz zavázán sloužit jednu mši svatou. Jako terciář žijící ve světě se pomodli všechny denní modlitby za zesnulého člena třetího řádu. Na konci každého Zdrávasu opakuj: "Pokoj věčný dopřej mu (jí), ó Pane!"

 Kromě denní modlitby nejsem jako člen řádu povinen nic jiného se modlit a nejsem povinen nic jiného konat?

Mimo denní modlitbu jsi jako terciář povinen každodenně rozjímat. Všichni učitelé duchovního života ti to radí a varují tě před zanedbáváním rozjímání. Pokud nerozjímáš, nejsi hoden svého povolání. Pokud si oblíbíš a osvojíš pravidelné rozjímán, tak se lépe a s větším užitkem budeš modlit denní modlitbu.

+++

Zapomněla jsem

Na cestě k tobě mě čekala

rozlehlá a široká voda.

Nevěděla jsem, jak k tobě přijít.

Zapomněla jsem,

že jsi tu pro mě vždy

a byla jsem sama.

Peklo stravovalo moji duši

a najednou ty jsi přišel.

Šel jsi přes tu vodu.

Otevřel jsi svoji náruč

a přijal mě.

Naplnil svou láskou,

něhou,

milosrdenstvím.

Díky.

Říkám ti prosté díky,

protože není možné

vyjádřit svou vděčnost.

L.Lopraisová

+++

Jan Tauler: Seslání Ducha Svatého (1 Kor 12, 4-13))

Toto kázání napomíná každého, aby zkoumal, k jaké službě je od Boha povolán, učí ho konat skutky lásky, pěstovat ctnosti a vzdávat se své vlastní vůle.

V dnešní epištole říká svatý Pavel, že jsou rozdílné působnosti; ale všechno působí jeden a týž Duch k prospěchu a užitku člověka. A je to zase tentýž Duch, který působí všechno ve všech věcech. Každému se dostává zjevení Ducha k jeho užitku a prospěchu. Někomu je dána v tomto Duchu řeč moudrosti, jiným se dostává mnoha rozličných darů, ale všechno to působí jeden a týž Duch. Apoštol Pavel pak říká mnohé na dosvědčení víry.

Dříve působil Duch Boží veliké, zázračné věci u svých přátel na dosvědčení víry: děla se velká znamení a různá proroctví, svatí prolévali svou krev a podstupovali smrt. Toho už dnes není třeba. Vězte však, že u mnohých křesťanů je té pravé, živoucí skutečné víry bohužel tak málo jako u pohanů a židů.

Nyní se vraťme ke slovu svatého Pavla, že jsou různá díla a služby, ale všechno působí jeden a týž Duch. Děti, jak už navenek vidíte, je tu tělo, a toto tělo má mnoho údů a smyslů, a každý úd má svoji zvláštní úlohu a práci, jako oko, ucho, ústa, ruka a noha, a žádný si neosobuje být tím druhým nebo něčím jiným, než mu určil Bůh. Tak jsme také my všichni vespolek jedním tělem a údy, a Kristus je hlavou tohoto těla; a na tomto těle lze vidět velký rozdíl v údech. Jeden je okem, druhý rukou, třetí nohou, další ústy nebo uchem. Očima těla svatého křesťanství jsou učitelé. To se vás nijak netýká. Ale my, obyčejní křesťané, máme opravdu dobře rozpoznat, co je naší úlohou, k níž nás Pán povolal a pozval, a jaká je to milost, k níž nás určil. Neboť to všechno jsou milosti, každá služba nebo dílo, ať jsou sebemenší, všechny působí tentýž Duch k užitku a prospěchu člověka.

Začněme tím nejprostším: jeden umí příst, druhý šít boty, jiní se zase dobře vyznají ve vnějších věcech, v nichž jsou zruční, zatímco jiný to nedovede. A toto vše jsou milosti, které působí Duch Boží. Pamatujte, že kdybych nebyl knězem a nežil v řádu, považoval bych za velkou věc, kdybych mohl šít boty, a to bych dělal raději než co jiného a s radostí bych si vydělával na chléb svýma rukama.

Děti, noha ani ruka nemají chtít být okem. Každý má konat tu službu, k níž ho ustanovil Bůh, ať je jakkoli hrubá; vždyť jiný to třeba dělat neumí. Tak má také každá z našich sester vykonávat svou úlohu. Některé dovedou líbezně zpívat - ty mají přednášet žalmy. A toto vše přichází od Ducha Božího. Svatý Augustin říká: "Bůh je nesložené, božské, jednoduché bytí, a přesto působí veškerou rozmanitost a je všechno ve všech věcech, jedno ve všem a všechno v jednom." Žádné dílo ani umění není příliš nepatrné: všechno přece přichází od Boha a je projevem jeho zvláštní milosti. A každý má pro svého bližního konat to, co on tak dobře neumí, a má dávat z lásky milost za milost. A pamatuj, že když se člověk nesnaží, nic nedává, nic pro svého bližního nekoná, musí Bohu skládat přísné účty, jak o tom mluví evangelium, že totiž každý člověk je za své hospodaření zodpovědný a musí z něho vydat počet: co od Boha přijal, to má a musí zase dát jinému, jak jen to dovede a jak mu to Bůh dal.

Proč se však tolik naříká a každý si stěžuje na svou práci, že je mu překážkou, když je přece od Boha, a Bůh nikomu překážky neklade? Kde se bere ten svár ve svědomí, jenž trápí tolik lidí a působí jim neklid, když to pochází od Božího Ducha? Milované dítě, věz: co ti způsobuje tento neklid, to není práce, ne, opravdu ne; je to tvůj nepořádek, který v té práci máš. Kdybys konal své dílo, jak je po právu a vpravdě máš konat, kdybys měl na mysli jen a pouze Boha a ne to svoje, kdybys nemiloval ani se neobával zalíbení a nelibosti, ani nehledal [vlastního] užitku ani potěšení, nýbrž jedině slávu Boží, a kdybys konal své dílo jedině pro Boha, hle, pak bys v sobě nikdy nemohl mít svár a špatné svědomí. Duchovní člověk by se měl vskutku stydět, kdyby svou práci dělal tak nepořádně a neopravdově, že bychom od něho slýchali, jaké že mu to přináší trápení. Vždyť z toho se dovídáme, že své dílo nekonal v Bohu ani v pravém, čistém smýšlení, ani z opravdové, ryzí lásky k Bohu ak prospěchu bližního. A z toho, zda ti práce přináší pokoj nebo ne, poznáš ty i druzí, jestli jsi při své práci měl na mysli pouze Boha.

Náš Pán nevytýkal Martě její práci, neboť ta byla dobrá a svatá, ale napomínal ji pro její starostlivost.

Člověk má konat svou dobrou, užitečnou práci, která mu připadne, starosti však má svěřit Bohu. Svou práci má vykonávat co nejpozorněji a v tichosti, má zůstávat sám v sobě, vnášet do sebe Boha a často obracet mysl dovnitř, nanejvýš vroucně a zbožně; a také má v sobě sledovat, co ho k té práci žene a pudí. Člověk má také uvnitř pozorovat, kdy jej Duch Boží nabádá k odpočinku a kdy k činnosti, aby toho vždy uposlechl a jednal podle vedení svatého Ducha - teď odpočívat, teď konat - a aby pak 'konal svou práci v dobrotě a pokoji. Jestliže je někde nějaký starý, slabý, potřebný člověk, máme mu běžet vstříc, předhánět se ve skutcích lásky a jedni druhému nést břímě. A nečiníš-li to, buď si jist, že to, co máš; Bůh ti vezme a dá někomu jinému, který s tím umí lépe naložit, a tebe nechá prázdného bez ctnosti a bez milosti. A ucítíš-li ve svém díle vnitřní dotek, jemně ho sleduj, a uč se tak do své práce vnášet Boha: a neutíkej hned od toho pryč.

Děti, tak se máme učit cvičení ve ctnostech. Neboť chceš-li něco umět, musíš se cvičit. Nečekej, že do tebe Bůh ctnosti nalije bez tvého úsilí. Ctnostem, které nejsou cvičeny, nelze věřit, že by se tu snad do člověka vléval Otec, Syn a Duch svatý. O tomhle ani nelze nic soudit, dokud toho člověk nedosáhl vnitřním či vnějším cvičením.

Jeden dobrý muž stál a mlátil obilí, a. vtom upadl do vytržení; kdyby mu anděl nedržel cep, byl by se tím cepem uhodil. Vy byste se však chtěli od všeho oprostit. Tím, co za tím vězí, je často lenost: každý chce být okem; všichni chtějí nazírat a rozjímat, a nikdo nechce pracovat.

Znám jednoho z nejvyšších Božích přátel. Po celý život byl rolníkem, víc než čtyřicet let, a je jím dosud. Jednou se ptal našeho Pána, zda si přeje, aby nechal své práce a šel si sednout do kostela. A Pán mu odpověděl, že ne, to že nemá činit, nýbrž má dobývat svůj chléb v potu tváře ke cti jeho drahé krve. Člověk si má během dne nebo v noci vždycky najít čas, kdy by se mohl pohroužit do svého základu, každý svým způsobem. Vznešení lidé, kteří se dokážou obrátit do Boha v čirosti a bez [smyslových] obrazů a [rozumových] forem, mají tak činit po svém způsobu. Ti ostatní mohou tomuto cvičení věnovat dobrou hodinu, každý svým způsobem, neboť všichni nemůžeme být očima.

Pak ať dál konají svá dobrá cvičení, jak jim určil Bůh, ve velké lásce, v pokoji a dobrotě, podle vůle Boží. Kdo slouží Bohu podle vůle Boží, tomu Bůh odpovídá podle vůle člověka. Kdo ale Bohů slouží podle své vlastní vůle, tomu Bůh neodpoví podle vůle člověka, nýbrž podle své, Boží vůle.

Děti, z tohoto opuštění vlastní vůle se rodí a vzchází bytostný mír, který přichází z vycvičené ctnosti. 1\. buďte si jisti: nevychází-li z vycvičené ctnosti, je falešný; musí se tedy cvičit uvnitř i navenek. A ten, který přichází z nitra, ten vám nemůže nikdo vzít.

Tu přicházejí různí všeteční lidé, kteří jsou ohromně přemoudřelí: má to být tak a tak, říkají, a každého chtějí kočírovat podle své hlavy, podle svých dojmů a způsobů. Takoví lidé nosí čtyřicet let duchovní šat, a dodnes nevědí, na čem jsou. Ti jsou mnohem smělejší než já, Měl bych být učitelem; já ale naslouchám lidem, ptám se jich, jak na tom jsou a jak k tomu přišli, a ještě i potom váhám vynést nějaký soud, ale hledám u našeho Pána. A nedostanu-li [odpověď] od něho, řeknu: "Milé děti, samy hledejte u našeho Pána, a on vám dá." Vy ale chcete každého řídit a posuzovat podle svých způsobů a vlastních představ.

Tak přicházejí červi, aby sežrali bylinu, jež měla růst v zahradě Boží, a pak říkají: "Takhle my to neděláme, to je nějaký nový způsob a novotářský duch", a nepomyslí na to, že skryté cesty Boží jsou jim neznámé. Ach, jakým údivem budou naplněni ti, kteří se nyní domnívají, jak dobře na tom jsou!

Leč můj pán, svatý Pavel, říká, že Duch působí a dává dar rozlišování duchů. Kdo myslíte, že jsou ti lidé, jimž Bůh dává tento dar? Vězte, že lidé, jimž se toho dostává, jsou všemi způsoby vycvičeni, co se těla a krve týče; jimi prošla pokušení těmi nejhroznějšími a nejtěžšími způsoby, Nepřítel jimi prošel a oni zase jím; a tak jim [to cvičení] proniklo až do morku kostí. Tito lidé mají poznání k rozlišování duchů. Pokud chtějí toho daru použít a pohlédnou na lidi, rázem poznají, zda je jejich duch od Boha nebo ne, a jaké jsou jejich nejkratší cesty [k Bohu] a co jim na nich překáží.

Ach, děti, jaká škoda, že se pro malé, nepatrné věci sami připravujeme o vznešenou a tolik blízkou pravdu, kterou pak budeme muset navždy a navěky postrádat, po celou Boží věčnost! Co totiž nyní promeškáme, toho se nám už nikdy víc nedostane.

Abychom tedy všichni vpravdě pořádali obojí, svoje povolání i duchovní působení, jež nám Boží Duch dal a v němž nás vyučil, každý podle toho, co pro něj Duch Boží určil, k tomu nám dopomáhej Bůh. Amen.

+++

Prosila jsem o znamení

A paprsek slunce

Ukázal na pelikána

S rozedranou hrudí

Jak živí mláďata

Svou vlastní krví

Nabídla jsem všechno

Co nepevné je mně

K rozdrcení

A zbyla jen naděje

Malá jak hostie

Však velká

Když rozlomí ji přátelé

Jsme v jednom příběhu

Ty a já

V příběhu těla a krve

V příběhu proměnění

http://eva.lopourova.sweb.cz

+++

Profesionál v nejvyšších službách (3)

Nemusíš být žádný superman

Můj apoštol národů ti vzkazuje, že máš jen jednoho prostředníka. Máš pouze jediného nejvyššího Otce a jenom jediného prostředníka mezi ním a sebou. Jsem to já, tvůj Bratr a Vykupitel. Vydávám sám sebe a stále znovu jako výkupné za tebe a za všechny.

Avšak ještě jsem tu já, totiž tvoje panenská Maminka. Moje mateřská úloha nijak nezastiňuje ani nezmenšuje toto jediné prostřednictví Mého Dítěte, nýbrž potvrzuje jeho sílu.

Jakou úlohu plním jako Bohorodička v prostřednictví? Moje prostřednictví je úzce spojeno s mým mateřstvím. Má zvláštní a jedinečný mateřský ráz. Tento zvláštní mateřský ráz mne odlišuje od prostřednictví jiných tvorů. Ti mají různým způsobem účast na jediném prostřednictví Syna Nejvyššího, ale pokaždé podřadným. Ovšem také moje mateřské prostřednictví má formu účasti.

Když poznávám v andělském pozdravení vůli nejvyššího Otce a podrobuji se jeho moci, říkám: "Jsem služebnice Páně, ať se Mi stane podle tvého slova." (Lk 1,38) Tento můj souhlas k mateřství je důsledkem úplného odevzdání se Nejvyššímu celým, nerozděleným srdcem. Přijímám své vyvolení za jeho vlastní Matku. Jako Panna se nechávám vést snoubeneckou láskou, která se úplně dokonale zaslibuje. V mém případě to znamená, že naplno odevzdávám svou lidskou osobu Osobě našeho věčného Otce. V síle této lásky toužím být vždy a ve všem naprosto oddána Nejvyššímu a žít pro něho celým Srdcem.

Na prvém místě to však je náš věčný Otec, kdo Mi věnuje důvěru, když Mi svěřuje v tajemství Vtělení své vlastní Dítě. Dokonale v sobě spojuji lásku, jaká je příznačná pro panenství, i pro lásku mateřskou. Obě spojuji v jednotu. Proto jsem se stala nejen Matkou a živitelkou svého lidského Dítěte, ale také nejdůvěrnější společnicí Nejvyššího.

Když po Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení setrvávám s apoštoly ve večeřadle v očekávání letnic, jsem přítomna jako Matka oslaveného Pána. Nejsem zde jenom jako ta, která kráčí napřed cestou víry a zachovává spojení se svým Dítětem až ke kříži. Jsem tu hlavně jako služebnice Nejvyššího. Můj Syn mě tu zanechává jako Matku uprostřed rodící se nové lidské rodiny: Hle, matka tvá.

Po odchodu mého jediného Dítěte na nejvyšší místa trvá moje mateřství v lidstvu dál jako mateřské prostřednictví. Tím, že se jako Matka přimlouvám za všechny své děti, spolupracuji dál na díle obnovy a vrcholného zdokonalení lidstva a světa. Moje mateřství v tomto odvěkém plánu vyššího nadání trvá neustále, až do věčného dovršení obnovy a zdokonalení všech vyvolených. Moje mateřské prostřednictví dosahuje smrtí Mého Dítěte všeobecného dosahu, protože se jeho dílo vztahuje zvláště na tebe uprostřed ostatních lidí a s nimi. Tak se ukazuje zvláštním způsobem účinnost jediného a všeobecného prostřednictví mého Dítěte mezi naším dokonalým Otcem a tebou. Moje spolupráce se zvláštním podřízeným způsobem účastní na všeobecném prostřednictví Mého Dítěte Nejvyššího.

I když jsem dosáhla vrcholné slávy, neopouštím tento úkol. Nadále opatřuji právě tobě uprostřed ostatního lidstva dary pro vrcholné zdokonalení svými mnohonásobnými přímluvami.

Po naplnění mé pozemské pouti, jsem s tělem i duší povznesena k vrcholné slávě našeho dokonalého Otce, abych se s ním na vrcholném místě přičiňovala, abych se dokonaleji připodobnila svému Synu, Nejvyššímu nad nejvyššími veličinami a nejmocnějšímu nade všemi mocnáři (Zj 19, 16).

S tímto mým zvláštním a mimořádným povznesením je spojeno tajemství mé věčné slávy. Jsem oslavena jako nejvyšší představená nade vším tvorstvem. A přitom jsem to pořád jen já, obyčejná dívka z Nazareta. Tímto povýšením k vrcholnému panování nepřestává moje služba. Nanebevzetím nekončí moje služba podílet se na tvé spáse. Moje zprostředkování trvá až do věčného dosažení dokonalosti právě tebe jako všech vyvolených.

Dodnes je moje mateřské prostřednictví stále podřazeno tomu, který je jediný Prostředník až do konečného dovršení plnosti času, až kdy se všechno sjednocuje v mém Dítěti Božím (Ef 1, 10).

Darem i úkolem mateřství, jímž jsem spojena se svým Maličkým, který je Synem Nejvyššího, jakož i mou jedinečnou výbavou i a dary, jsem těsně spojena právě s tebou uprostřed shromáždění Mých dětí. Jsem vzorem shromáždění mých dětí ve víře, lásce a dokonalém spojení se svým Dítkem. Uč se ode mne, jako se celé shromáždění mých dětí učí ode mne také svému vlastnímu mateřství! Rozjímej o mé tajemné dokonalosti, které se mi dostává! Napodobuj mou lásku! Věrně naplňuj vůli Nejvyššího!

Vede mě Duchem svatým k naplnění úkolu, který pro mě vybírá, abych byla jako první z vás a z vás navěky nejdokonalejší spolupracovnice a speciální profesionální služebnice v nejvyšších službách. Takto mě předjímají ve Starém zákoně (Gn3,15,Iz7,14). Takovou doopravdy stávám svým poslušným a svobodným souhlasem při Zvěstování. Vrchol mé úlohy jako první a největší mezi zvláštními profesionály v nejvyšších službách mi prorokuje Simeon v chrámě. A já, která začínám jako nazaretská Panna, mám opravdu a v plném slova smyslu účast právě na tvém obnově a řízení tvého vrcholného zdokonalení. Děje se to díky mé těsné spolupráci a mému krajnímu utrpení spolu s mým Maličkým, když stojím pod křížem (Jan19,26). Jako první důvěrná spolupracovnice Vykupitele tebe uprostřed ostatního lidstva a světa jsem také tvoje první spoluvykupitelka. Za mnou následují zástupy svatých spoluvykupitelů a spoluvykupitelek tak, jak si k tomu všemohoucí Otec vybírá, povolává a povznáší. A nyní jsi na řadě ty. Otevři se výzvě Nejvyššího! Dej se povznést k pokračování ve spoluvykupitelském díle!

Dodnes jsem tvou Prostřednicí a Přímluvkyní v řádu nejvyššího Dobra. Dostává se mi toho za odměnu za můj podíl při tvé obnově, a při tvém následném vrcholném zdokonalování. Moje úloha být první slavně zaslíbenou mezi speciálními profesionály v nejvyšších službách, sledujícími především tvou obnovu a tvé vrcholné zdokonalení uprostřed lidstva a světa nepřestává oslavením mého Maličkého, který je Dítětem Nejvyššího. (Pokr.)

+++

Sedmikráska

Chce být Kristem nalezena

Mužem utržená

Ležící u cesty

Takové malé neštěstí

Že nikdo nevšimne si

Tak nepatrná květina

 

Neměla  toužit neměla volat

Zvadla muži mezi prsty

Smísil ji s prašnou prstí

 

Však ten kdo přišel

Pro maličké a přezírané

Ji vzkřísil ve své dlani

A učinil sedmkrát milovanou Paní…

http://eva.lopourova.sweb.cz

+++

Růžencové vítězství nad globální totalitou (2)

Dá se znásilnit činnost mozku? Obvykle se v této souvislosti používá raději cizího slova „manipulace“. To poněkud zatemňuje a oslabuje správný význam slova znásilnění. Skutečnost, že je možné znásilňovat chování člověka s použitím tzv. podprahových vzkazů, ať už zvukových nebo obrazových, je obecně známá. Proto je používání takových technologií bez vědomí jejich uživatele, ve většině států zakázáno. Přístroje k ovlivňování mozku zase naznačují, jak se k znásilňování lidského duševního života dají zneužívat světelných nebo zvukových vln. S vývojem technologie a znalostí lidského mozku se objevují stále nové technologie, umožňující jeho činnost znásilňovat, a to i na dálku. K nim patří technologie na základě elektromagnetické energie.

V odborné literatuře byly zveřejněny výsledky desítek vědeckých pokusů (1), (2), které tuto domněnku podporují. Už v r. 1974 bylo v SSSR, po úspěšném vyzkoušení u armády v Novosibirsku, zaregistrováno vládním úřadem pro patenty a vynálezy zařízení Radioson (Radiospánek), vyvolající spánek radiovými vlnami (3), (4) Možnost takového působení na lidský mozek je vědecky potvrzena i v Anglii (5). Řada vědců upozorňuje na možnost zneužití nejnovějších poznatků z oboru neurofyziologie. Tak americký vědec Michael Persinger, který pracoval na projektu humánních, tzv.nesmrtících elektromagnetických zbraní (6) upozorňuje, že je technicky možné na dálku ovlivnit většinu lidských mozků světa "vyvíjením nervové informace uvnitř fyzikálního prostředí, ve kterém jsou všichni členové druhu ponořeni." Nezapomínejme, že je každá duševní činnost provázena některými typickými souběžnostmi činnosti neuronů. Pokusně byly vyvolány také zvenčí. V r.1998 upozornila francouzská národní komise pro bioetiku, že vývoj neurologie otevírá cestu k ohrožení lidských práv (8). V květnu 1999 byla na světové konferenci neurologů v Tokiu přijata rezoluce. Uvádí se tam: "Dnes máme intelektuální, fyzikální a finanční zdroje umožňující ovládnout mozek a vyvinout přístroje, které k němu proniknou a dokonce ovládnou nebo naruší samo vědomí. Chtěli bychom vyjádřit naději, že toto poznávací úsilí bude sloužit míru a všeobecnému prospěchu." (9) Události na mezinárodní politické scéně v posledních letech ukazují, že projekt dálkového působení na činnost mozku je už dávno předmětem mezinárodních jednání. V lednu 1999 vydal Evropský parlament rezoluci. Vyzývá "k uzavření mezinárodní dohody k zákazu vývoje a rozmisťování elektromagnetických aj. zbraní, umožňujících znásilňování lidských bytostí." (10)

Kongresman Denis J. Kucinich předložil v americkém kongresu zákon, mající zavazovat amerického prezidenta, aby se podílel na mezinárodních jednáních směřujících k zákazu rozmísťování zbraní ve vesmíru. Jako zbraň byly v tomto návrhu zákona stanoveny také všechny "nepřiznané nebo ještě vyvíjené prostředky způsobující smrt nebo zranění osoby použitím zařízení umístěných na zemi, na moři nebo ve vesmíru, používajících elektromagnetické, psychotronické, zvukové, laserové nebo jiné energie, směrované na jednotlivé osoby nebo vybrané populace za účelem informační války, řízení nálady nebo ovládání mozku takových osob nebo populací." (11) Také v tomto návrhu zákona se počítá se zvukovým, světelným nebo elektromagnetickým ovlivňováním lidského mozku jako metodou znásilňování jeho činnosti. Psychotronické zbraně jsou pro laika neseznámeného s vojenskými výzkumy ještě spíše v oblasti vědecké fantazie, protože zatím nebyl zveřejněn žádný vědecký pokus, jehož opakováním by bylo možné ověřit přítomnost ruských torzních resp. amerických skalárních polí.

Už v r. 1997 se 9 států Svazu nezávislých států obrátilo na OSN s návrhem, aby na pořad dalších zasedání Valného shromáždění OSN byla zařazena otázka přípravy a uzavření mezinárodní dohody "O zabránění informačním válkám a omezení oběhu informačních zbraní" (12, 3)

Původní návrh tohoto podnětu předložil Vladimír Lopatin v ruské Státní dumě. V letech 1990-95 pracoval v bezpečnostních výborech RSFSR, Státní dumy Ruské federace a Meziparlamentního shromáždění Svazu nezávislých států se specializací na informační bezpečnost. Výrazy "informační zbraň" a "informační válka" jsou veřejnosti málo známé. V r. 1999 zveřejnil Lopatin, spolu s ruským vědcem V.Cygankovem, knihu "Psychotronická zbraň a bezpečnost Ruska" (3). V knize jsou tyto výrazy vysvětleny takto "ve zveřejněných výsledcích výzkumu komise Americké fyzikální společnosti za rok 1993 je vyvozen závěr, že psychofyzické zbrojní soustavy mohou být využity ke konstrukci strategické zbraně nového druhu (informační zbraně v informační válce. V r. 2000 předložil Lopatin v ruské Státní dumě další návrh zákona o "Informačně psychologické bezpečnosti Ruska". Ruské noviny „Segodnja“ psaly o návrhu zákona: "prostředky informačně-psychologického působení jsou schopny nejen poškodit zdraví, nýbrž i způsobit" a pokračují citátem z návrhu zákona - "zablokování svobody lidské vůle na podvědomé úrovni, ztrátě schopnosti politické, kulturní i jiné sebeidentifikace člověka." (12)

Samozřejmě, že lze vnějšími elektromagnetickými prostředky ovlivňovat lidské tělo a mozek, a ty psychické procesy, které na těle závisejí. Protože však rozum a svobodná vůle jsou podstatně založeny na duchové duši člověka, proto jsou v této podstatě nezávislé na těle. Proto nelze ani elektromagneticky ovlivnit činnost rozumu v jeho nejvyšší duchové činnosti, ani zásadně změnit svobodné rozhodování lidské vůle. Je však možno rozum zatemnit vášněmi a jinými procesy, závislými na těle. Stejně tak lze omezit svobodu vůle třeba navozením strachu, pocitu únavy, a jinak. A v tomto směru lze na člověka působit i proti jeho vůli, i bez jeho vědomí. To samozřejmě znamená velké ohrožení demokracie s jejím smyslem pro svobodu občana. Jenom nepatrná menšina lidí se soustavně věnuje myšlení v jeho nejvyšší činnosti, totiž kontemplaci. Většina podléhá tělu, světu a jeho záludnému duchu, a tak je ohrožena.

Lopatin a Cygankov uvádějí v knize "Psychotronická zbraň a bezpečnost Ruska", že k základům ruské obrany v oblasti dálkového působení na lidskou psychiku by mělo patřit přiznání přítomnosti takových zbraní jako skutečnosti, a že by měla být přiznána "skutečná možnost informační, psychotronické války (která ve skutečnosti už probíhá bez úředního vyhlášení)," (14) Proto navrhují odtajnění vynálezů v této technologii, neboť se v důsledku jejich utajení zrychlují nekontrolované závody ve zbrojení. To zvyšuje pravděpodobnost psychotronické války. Z toho vyvozují logicky správný závěr, že je "nutné vypracovat normy jak národního zákonodárství, tak i mezinárodního práva, zaměřené na ochranu psychiky člověka před podvědomými, rušovými a škodlivými informačními účinky" (15). V knize citují záznam z jednání Federální rady Ruské federace o informačně psychologické bezpečnosti osobnosti. Lopatin tam uvedl, že psychotronická zbraň je schopna způsobit "zablokování svobody lidské vůle na podvědomé úrovni" nebo "vložení do vědomí nebo podvědomí lidské bytosti informací, které způsobí chybné vnímání skutečnosti" (16). Jako zdroj takového působení autoři v knize uvedli "generátory fyzikálních polí" (17). V r. 1999 agentura STOA Generálního ředitelství pro výzkum při Evropském parlamentu zveřejnila zprávu "O technologiích zvládání demonstrací" (18), kterou si objednala u nadace OMEGA z Manchesteru v Anglii. Jedním ze čtyř hlavních námětů této zprávy jsou tzv.zbraně druhé generace nebo také nesmrtící zbraně: "Tato zpráva vyhodnocuje druhou generaci nesmrtících zbraní, která se v současné době vynořuje z národních vojenských a nukleárních laboratoří USA jako součást doktríny 'nesmrtícího vojenství' Clintonovy administrativy, která je přijata i NATO. Tyto přístroje zahrnují zbraně používající paprsky směrované energie, radiofrekvenční, laserové a akustické mechanismy k zneschopnění lidských cílů" (19).

Ve zprávě se uvádí, že "nejproblematičtější nesmrtící technologií pro zvládání demonstrací předkládanou USA jsou tzv. zbraně radiofrekvenční nebo používající směrovanou energii, kterými mohou znásilňovat lidské chování. Největší pochybnosti vyvolávají soustavy, které mohou působit přímo na nervovou soustavu" (20). O nesmrtících technologiích se píše: "snad nejmohutnější vývoj zůstává zahalen tajemstvím"(21),(22). Stejným způsobem řeší otázku dálkového ovládání lidského mozku i společná práce Institutu OSN pro výzkum odzbrojení a Programu pro strategická studia a studia mezinárodní bezpečnosti (23).

Dne 25.9.2000 projednával bezpečnostní Výbor ruské Státní dumy Dodatek k 6.článku ruského zákona o zbraních. Ve zprávě se píše: "pokrok moderní vědy umožňuje vytvoření prostředků a metod tajného, dálkového působení na psychiku nebo fyziologii osoby nebo skupiny lidí," a "prakticky v celém světě jsou metody skrytého působení na psychiku lidí pokládány za prvořadé a stávají se jednou z nejdůležitějších technologií 21. století." (24). Bezpečnostní rada doporučila dodatek ke schválení. Státní duma Ruska ho schválil a ruský prezident ho podepsal. Dodatek k 6. článku ruského federálního zákona "O zbraních", ze 26. 7. 2001, zakazuje volný oběh "zbraní, založených na použití elektromagnetického, světelného, tepelného, infrazvukového nebo ultrazvukového záření" (25). Protože všechna tato záření mohou být použita k ovlivnění činnosti lidského mozku, udělalo tím Rusko důležitý krok k zákazu znásilňování lidské nervové soustavy na dálku technickými prostředky.

V doktríně o informační bezpečnosti Ruské federace, podepsané prezidentem Vladimírem Putinem v září 2000 je mezi nebezpečími ohrožujícími informační bezpečnost Ruska uvedeno "ohrožení ústavních práv a svobod lidí a občanů v oblasti duševního života. individuálního, skupinového a společenského vědomí" a "nezákonné použití speciálních prostředků působících na individuální, skupinové a společenské vědomí" (26). Mezi hlavními směry mezinárodní spolupráce v oblasti zajištění informační bezpečnosti je uveden "zákaz výroby, šíření a použití 'informační zbraně' "(27).

Ve zmíněné zprávě (STOA) je uvedeno znění původního návrhu části rezoluce Evropského parlamentu o technologiích k ovládání mozku. Evropský parlament přitom vyzývá k "uzavření mezinárodní dohody zakazující veškerý výzkum a vývoj, usilující o využití znalosti chemické, elektrické, zvukově vibrační nebo jiné funkce mozku k vývoji zbraní, které mohou umožnit manipulaci lidských bytostí, včetně zákazu jakéhokoli skutečného nebo možného rozmisťování takových systémů" (28).

Ve zprávě (STOA) se uvádí, že v říjnu 1999 přijalo NATO nový plán budování nesmrtících zbraní (25), a že v r. 1996 "nesmrtící zbraně přiznávané americkou armádou zahrnovaly soustavy směrované energie" a "radiofrekvenční zbraně" (30). Tyto zbraně jsou dávány do souvislosti s působením na lidskou nervovou soustavu. Podle zprávy ruské vládní agentury FAPSI se za posledních 15 let rozpočet USA na "rozvoj a získání prostředků informační války zvýšil čtyřnásobně a v současné době zaujímá první místo mezi výdaji na všechny vojenské programy" (12, 3).

Dnešní nové kolo zbrojení tzv.nesmrtících zbraní demokratických mocností nesporně vyplývá z jejich obav o záchranu demokracie před miliardovou Čínou, mající všechny známé zbraně hromadného ničení. Jenže, kdo zaručí, že bez veřejné kontroly budou nesmrtící zbraně používány demokratickými mocnostmi výhradně na obranu před komunismem a jinými zrůdnostmi, a ne k znásilňování mozků lidí všech ostatních národů?

Nezájem některých mocností o zavedení důsledné mezinárodní veřejné kontroly zavádění a používání nesmrtících zbraní, které však umožňují manipulaci činnosti lidského mozku, vzbuzuje dojem, že mají v úmyslu tajně používat prostředků dálkového působení na činnost lidského mozku. Když ale tyto prostředky existují a nepodléhají veřejné kontrole, znamená to, že vlády, které je mají, mohou jich libovolně používat a neohlížet se přitom na názor veřejnosti. Pojetí demokratického světa tak rozhodně dostává vážnou trhlinu a do budoucna by demokratické národy mohly žít ve zdánlivé demokracii, ve které by jejich nebo cizí vlády prostřednictvím tajných technologií modelovaly jejich názory. Tak stojíme před zkouškou ještě větší, než znamenal vynález atomové bomby.

Boží dítě se však nemusí ničeho zlého obávat, protože má vyšší, než jen přirozenou ochranu, totiž andělskou, zejména pokud se s Matkou Církve modlí růžencovou modlitbu. fra Moti

Odkazy: http://www.cormier.cz/

Maria, Královno posvátného Růžence, oroduj za nás!

+++

Tvář, kterou s sebou ponesu,

až vyjdu mimo čas

si pro hodnost - tam na západ -

to bude tvoje tvář.

 

Podám ji andělovi:

To, pane, byl můj řád

v království, o němž vzkříšení

ti pověděli snad.

 

Vezme ji, zhlédne, odstoupí,

vrátí se s korunou,

v níž neplesal sám Gabriel

a jež teď bude mou.

 

Pak ukáže mě ze všech stran

nebi, jež zatleská,

jak tu, jež nesla pánův erb -

důstojný majestát!

                                        Ed.