SOCIÁLNÍ PATOLOGIE OBECNĚ

Součástí sociálního učení Církve je soustavné zkoumání antisociálního a antikulturního účinku hříchu a jeho následků, jakož i historicko-teologický význam učení o antikristu a jeho pokusech o zmaření spásy člověka a o světovládu, avšak posléze o ovládnutí světových dějin stále se navracejícím Kristem. Tak se věnuje studiu lidské bídy, hladu, ale také nadbytku a přesycenosti, jakož i scestných pokusů o řešení těchto sociálních a kulturních otázek bez Boha nebo proti Bohu, jako je socialismus, nacionalismus, fašismus. K pokusům, majícím vnější znamení lidskosti, spravedlnosti, důrazem na lidská práva, lidské svobody, vzdělání a výchovu, patří různé směry, mezi nimiž vyniká již několik století svobodné zednářství, nicméně i tyto pokusy bývají neúspěšné, pokud se prosazují bez Boha, bez Krista a jeho Církve obecné, anebo dokonce proti Bohu, Kristu a jeho svaté Církvi. Každý, kdo se i z těch nejušlechtilejších lidských důvodů, buduje něco bez Božího požehnání, nebo proti Bohu, Kristu a Církvi, se dříve nebo později postaví proti každému člověku, ba i proti sobě samému.
        Všechny tyto pokusy vycházejí z lidské snahy o spravedlivější společnost, o dosažení dokonalejšího člověka, ale bez Boha, a nakonec proti Bohu. Pán Ježíš říká: Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje (Mt 12,30). Proto je třeba v zásadě obecně tyto pokusy stejně jako samotný hřích a blud hodnotit jako scestné a patologické, avšak konkrétní lidi, kteří se k nim uchylují milovat jako bloudící a hledající, usnadňovat jim cestu k dokonalosti v Kristu a modlit se za jejich záchranu a uzdravení, neboť kdo není proti nám, je pro nás (Mk 9,40). K tomu nejlépe přispívá soustavné věcné zkoumání a odhalování ve světle pravdy. Proto si následující studie klade za cíl jednak odhalit skryté vnitřní souvislosti mezi minulými nebo současnými fakty, více či méně známými, jednak se s nimi zabývat soustavně tak jako lékař s nemocným. To vyžaduje také obdobné členění: analytický nález, diagnóza, patogeneze, etiologie, prognóza, terapie, prevence.