LISTOPAD 2011

Ročník XVII., číslo 11. listopad 2011
Obsah: LIST PŘÁTELŮM KŘÍŽE, Brněnská akademie duchovního života ct.Patrika Kužely, mučedníka z Osvětimi Zprávy_____________________________________________________________________________________

LIST PŘÁTELŮM KŘÍŽE
Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu
1. Nemohu dost dobře mluvit, protože mě zakrývá božský Kříž a překáží mi. Sám si nepřeji nic jiného, než k vám mluvit, abych vám odkryl city svého srdce o vznešenosti božských praktik vaší jednoty v Kříži uctívaného Ježíše Krista. Zatím dnes, poslední den svých exercícií, střásám, tak říkajíc, tajemství mého nitra, abych zachytil na tento list několik prostých tahů Kříže, abych pronikl vaše dobré srdce. Kéž mi Bůh dopřeje, abych k jejich dokreslení mohl použít krev svých žil místo inkoustu mého pera! Ach běda, pokud to přece bylo nezbytné, je příliš ubohá. Duch samého živého Boha kéž je jako život, síla a obsah tohoto listu! Jeho pomazání kéž je jako inkoust mého písma! Božský Kříž kéž je mým perem a vaše srdce mým listem!
I. VZNEŠENOST JEDNOTY PŘÁTEL KŘÍŽE
2. Jste navzájem sjednoceni, Přátelé Kříže, jako vojáci Ukřižovaného, abyste přemohli svět. Nikoli stáhnout se, jako řeholníci a řeholnice, ze strachu z porážky, ale jako bedliví a dobří bojovníci na bojovém poli. Neustupovat ani o krok, ani nedezertovat. Odvahu! Bojujte udatně! Silně se spojte v jednotě duší i srdcí, nekonečně silnější i hroznější pro svět a peklo, než dobře sjednocení bojovníci království vůči vnějším nepřátelům státu. Démoni se sjednocují, aby vás zahubili. Sjednoťte se, abyste je rozdrtili. Lakomci se sjednocují, aby kupčili a získali zlato i stříbro. Sjednoťte vaše úsilí, abyste získali poklady věčnosti ukryté v Kříži. Prostopášníci se sjednocují, aby se bavili, sjednoťte se, abyste snášeli utrpení.
A. VELIKOST JMÉNA PŘÍTEL KŘÍŽE
3. Nazýváte se Přátelé Kříže. Jak velké je to jméno! Přiznám, že jsem tím unesený i oslněný. Je jasnější než slunce, vyvýšenější než nebesa, slavnější i vznešenější než nejvznešenější tituly králů a imperátorů. Je to velké jméno Ježíše Krista, pravého Boha a zároveň pravého člověka. Je to jednoznačné jméno křesťana.
4. Ale jak jsem unesený jeho jasem, neméně jsem překvapený jeho obsahem. Jaké nezbytné i těžké povinnosti obsažené v tomto jménu a vyslovené těmito slovy Ducha Svatého: Vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid určený za vlastnictví (1 Pt 2, 9).
Přítel Kříže je člověk Bohem vyvolený z desetitisíců, co žijí podle smyslů a pouhého rozumu, aby byl člověkem božským. Povzneseným nad rozum a celkem v protivě vůči smyslům; životem i světlem čisté víry a lásky planoucí pro Kříž. Přítel Kříže je všemohoucí král a hrdina vítězící nad démonem, světem a tělem v jejich třech žádostivostech. Láskou k ponížení poráží pýchu Satana. Láskou k chudobě vítězí nad lakotou světa. Láskou k bolesti umrtvuje smyslovost těla. Přítel Kříže je člověk svatý a s odstupem ode všeho viditelného. Jeho srdce je povznesené nade vše, co je pomíjivé a nestálé. Myslí přebývá v nebesích. Zemí prochází jako cizinec a poutník. A bez toho, že by jí věnoval srdce, pohlíží na ni levým okem s lhostejností a nohama po ní šlape s opovržením. Přítel Kříže je vzácným přínosem ukřižovaného Ježíše Krista na Kalvárii v jednotě s jeho svatou Matkou. Je to Bénoni (Syn štěstí) či Benjamín, syn bolesti a pravice, zrozený v jeho bolestném Srdci. Přichází na svět jeho otevřeným bokem a je purpurový od jeho Krve. Věrný svému krvavému původu nedýchá nic jiného než Kříž, krev i smrt pro svět, tělo a hřích, aby byl celý ukrytý tu dole pouze s Ježíšem Kristem v Bohu. Konečně, dokonalý Přítel Kříže je opravdovým nositelem Krista, anebo je spíše Ježíšem Kristem, takže může s pravdou říci: Už nežiji já, ale ve mně žije Kristus (Gal 2, 20).
5. Jste doopravdy svými skutky, moji drazí Přátelé Kříže, takoví, jak naznačuje vaše velké jméno? Anebo máte aspoň skutečné přání i skutečnou vůli, s Boží milostí se jimi stát ve stínu Kříže Kalvárie a Naší Bolestné Paní? Používáte k tomu nezbytné prostředky? Vstoupili jste na pravou cestu života, která je úzkou i trnitou cestou na Kalvárii? Nejste vlastně, aniž byste to postřehli, na široké cestě světa, která je cestou záhuby? Víte dobře, že existuje cesta, která se zdá pravá a bezpečná člověku, a jiná, která vede k smrti?
6. Rozlišujete správně Boží hlas a jeho milost od hlasu světa a přírody? Slyšíte dobře hlas Boha, našeho dobrého Otce, který potom, co dal trojnásobné zlořečení všem, co slouží žádostivostem světa: Běda, běda, běda obyvatelům země! (Zj 8, 13), k vám laskavě volá s otevřenou náručí: Vyjděte z něho, můj lide (Zj 18, 4). Oddělte se, můj lide vyvolený, drazí Přátelé Kříže mého Syna, oddělte se od světáků, zlořečených mým Majestátem, vyloučených mým Synem (Jn 17, 9) a zavrhnutých mým Duchem Svatým (Jn 16, 8-11). Varujte se přidat k jejich úplně zamořenému tělu. Vůbec nechoďte podle jejich rad, na jejich cestách se ani nezastavujte. Utečte z velkého i zlověstného Babylonu. Poslouchejte pouze hlas a následujte pouze kroky mého milovaného Syna, kterého jsem vám dal, aby byl vaší cestou, vaší pravdou, vaším životem i vaším vzorem: „toho poslouchejte“ (Mt 17, 5). Poslouchejte ho, toho milovaného Ježíše, který vás volá, obtížený svým Křížem: „Pojďte za mnou“ (Mt 4, 19). Pojďte za mnou; kdo mne následuje, nechodí v tmách; „vzchopte se, já jsem přemohl svět“ (Jn 16, 33).
B. DVĚ STRANY
7. Sledujte, moji drazí spolubratři, sledujte, dvě strany, které se představují každý den: zde strana Ježíše Krista a tam strana světa.
Strana našeho milého Spasitele je vpravo, vystupující po úzké a těsné cestě nezničená zkázou světa. Náš dobrý Mistr je na čele. Kráčí bosý, hlava korunovaná trním, tělo celé zkrvavené a obtížené těžkým Křížem. Je tam jen trocha lidí, ale následují ho nejbedlivěji. Neboť ve víře světa lze stěží zaslechnout jeho tak něžný hlas, či nemají odvahu následovat ho v jeho chudobě, jeho bolestech, jeho ponížení a ostatních křížích. Neboť to je nezbytné snášet v jeho službě po všechny dny života.
8. Vlevo je strana světa či démona, která je nejpočetnější, nejvznešenější a nejbrilantnější, aspoň zdáním. Celičký svět tam běží. Je tam tlačenice jako nikde jinde, třebaže cesty jsou široké i volné, pro množství, které se tam valí jako proudy. Jsou poseté květy, lemované občerstvením a zábavami, pokryté zlatem a stříbrem.
9. Vpravo malý hlouček, který následuje Ježíše Krista. Hovoří se jen v slzách, pokání, modlitbách a pohrdání světem. Současně zazní jeho slova, přerušovaná vzlyky: Trpme, plačme, postěme se, modleme se, pojďme do ústraní, ponižujme se, buďme chudí, umrtvujme se. Neboť kdo nemá Kristova Ducha, který je Duchem Kříže, není vůbec Kristův. Ti, kdo jsou Ježíše Krista, ukřižovali svoje tělo s jeho žádostmi. Je třeba být v souladu s obrazem Ježíše Krista, anebo být zavržený. Odvahu! - Povzbuzují se, odvahu! Jakmile je Bůh s námi, v nás a před námi, kdo je proti nám? Ten, který je v nás, je mocnější než knížata světa. Služebník není nad svého mistra. Okamžik lehké těžkosti nám získá nesmírnou a věčnou slávu. Vyvolených je méně, než si lidé myslí. Jen zmužilí a ti, kdo si činí násilí, uchvacují věčnou slávu. Korunovaný je pouze ten, kdo bojoval, jako ukládá evangelium, a ne snad názory světa. Udatně tedy bojujme a pospěšme, abychom dosáhli cíl a získali korunu.
To jsou některé z božských výroků, kterými se povzbuzují Přátelé Kříže.
10. Světáci se naopak pobízejí k bezstarostné vytrvalosti ve své zlobě a denně na sebe volají: Život, život! Mír, mír! Zábava, zábava! Jezme, pijme, výskejme, tancujme, bavme se! Bůh je dobrý, Bůh nás nestvořil pro to, aby nás zavrhl; Bůh nebrání, abychom se bavili; nebudeme proto zavržení; žádné skrupule! Nezemřeme, atd. (Gn 3, 4).
11. Vzpomeňte si, moji drazí spolubratři, že náš dobrý Ježíš hledí na vás a důvěrně říká každému z vás: ´Sledujte, jak mne skoro celý svět opouští na královské cestě Kříže. Zaslepení modloslužebníci se vysmívají mému Kříži jako z bláznovství. Zatvrzelí Židé se pohoršují jako nad předmětem hrůzy. Bludaři ho rozbíjejí a ničí jako věc hodnou opovržení. A co můžeme říct jen se slzami v očích a srdcem proniknutým bolestí, moje děti, které jsem vychoval na svém klíně a vyučil ve své škole, moje údy, které jsem oživoval svým Duchem, mne opustily a zavrhly, staly se nepřáteli mého Kříže! „I vy chcete odejít?“ (Jn 6, 67) Chcete mne také opustit, když utíkáte od mého Kříže, jako světáci, kteří jsou v tom jako antikristi: mnoho antikristů (1 Jn 2, 18)? Chcete se přizpůsobit tomuto zdejšímu světu, pohrdat chudobou mého Kříže, abyste pospíchali za bohatstvím? Vyhýbat se bolesti mého Kříže, vyhledávat jen zábavu? Nenávidět ponížení mého Kříže, abyste získávali pocty? Mám hodně zdánlivých přátel, kteří tvrdí, že mne milují a ve skutečnosti mne nenávidí, neboť nemilují můj Kříž. Mnoho je přátel mého stolu a velmi málo Přátel mého Kříže.´
12. Na tuto láskyplnou Ježíšovu výzvu se povznášíme nad sebe samé. Nenechme se svést svými smysly jako Eva. Sledujme jen na původce a završitele naší víry, ukřižovaného Ježíše. Utečme před zkázou žádostivostí zkaženého světa. Milujme Ježíše Krista upřímně a věrně, tedy navzdory všem druhům Kříže. Dobře meditujme ta obdivuhodné slova našeho Mistra, které obsahují celou dokonalost křesťanského života: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj Kříž a následuje mě!“ (Mt 16, 24)
II . PRAKTIKY KŘESŤANSKÉ DOKONALOSTI
13. Celá křesťanská dokonalost spočívá ve skutečnosti:
1. chce se stát svatým - kdo chce jít za mnou,
2. zapírat se - ať zapře sám sebe,
3. trpět - ať vezme svůj Kříž,
4. jednat - a následuje mě!
A. KDO CHCE JÍT ZA MNOU
14. Si quis, kdo chce; a někteří, aby označil malý počet vyvolených, kdo se chtějí připodobnit ukřižovanému Ježíši Kristu, nesou svůj Kříž. Jejich počet je docela malý, tak maličký, že bychom se polekali, pokud bychom ho poznali. Je tak malý, že z deset tisíc je jeden, jak bylo zjeveno mnoha svatým. Mezi jinými svatému Simeonovi Stylitovi, podle toho, co přináší svatý opat Nil. Potom svatému Efrémovi, svatému Bazilovi a některým jiným. Je tak malý, že pokud je Bůh chtěl shromáždit, svolával by je, jako to také učinil ústy proroka: Budete posbíráni jeden po druhém (Iz 27, 12). Shromáždíte se jeden a jeden z toho kraje, jeden z toho království.
15. Si quis vult, kdo má opravdovou vůli, vůli úplnou a odhodlanou. Ne přirozeností, zvykem, sebeláskou, zájmem anebo lidským ohledem. Ale úplně vítěznou milostí Ducha Svatého, která není daná všem: Ne všem je dané poznat toto tajemství (Mt 13, 11). Poznání tajemství Kříže je ve skutečnosti dáno jen málokterým.
K tomu, aby člověk vystoupil na Kalvárii a nechal se tam uprostřed své vlasti přibít s Ježíšem na Kříž, třeba být odvážný, hrdinský, rozhodný. Člověk povznesený v Bohu, který vzdoruje světu a peklu, svému tělu a své vlastní vůli. Odhodlaný opustit vše, podniknout všechno a trpět vše pro Ježíše Krista.
Pozor, drazí Přátelé Kříže, kteří z vás nemají tuto odhodlanost, kráčejí pouze jednou nohou, letí jen jedním křídlem a nejsou hodni být mezi vámi. Neboť nejsou hodni nazývat se Přáteli Kříže, který třeba milovat s Ježíšem Kristem velkomyslně a ochotně (2 Mak 1, 3). Nestačí jen polovičatá vůle. Taková nakazí celé stádo, jako jedna prašivá ovce. Jakmile tam už vstoupila do vašeho ovčince špatnou bránou světa, ve jménu ukřižovaného Ježíše Krista, ať je vyhnaná jako vlk, který se vloudil mezi stádo!
16. Si quis vult post me venire, kdo chce jít za mnou, který jsem se tak ponížil a tak se vydal zmaření, že jsem se stal spíš červem než člověkem: jsem červ, a ne člověk (Ž 22, 7). Za mnou, který jsem jen proto přišel na svět, abych objal Kříž. Sledujte, přicházím (Žd 10, 7), abych ho umístnil do svého srdce, hluboko do srdce (Ž 40, 9). Abych ho miloval od své mladosti: miloval od mládí (Mdr 8, 2). Po něm jsem toužil během života, jak mi je úzko (Lk 12, 50), abych ho s radostí nesl v upřednostnění přede všemi radostmi a útěchami nebe i země, namísto radostí abych vzal na sebe Kříž (Žd 12, 2). A přesto jsem neměl pokoj, dokud jsem nezemřel v jeho božském objetí.
B. ZAPŘI SÁM SEBE.
17. Kdo tedy chce následovat Mne, zmařeného a ukřižovaného, ať se, jako já, chlubí jen chudobou, potupou a bolestmi mého Kříže: ať zapře sám sebe! Daleko od společnosti Přátel Kříže jsou pyšní trpitelé, moudří světa, velcí géniové a silní duchové, kteří jsou tvrdohlaví a nadutí na své světlé stránky a hřivny! Daleko odtud jsou povýšenci, co dělají mnoho hluku a nepřinášejí jiné ovoce, než ovoce marnivosti! Daleko odtud jsou zbožní hlavouni, kteří nosí vždy pyšného Lucifera: co se mne týká, nejsem jako ostatní lidé (Lk 18, 11). Kdo nedovedou trpět bez ospravedlňování se, když jsou plísněni; bez ohrazování se, jakmile jsou napadáni; bez povyšování, když jsou ponižováni. Bedlivě se chraňte přijmout do své společnosti útlocitné a přecitlivělé duše, které se bojí každého píchnutí jehlou. Při sebenepatrnější bolesti křičí a stěžují si. Kdo nikdy neokusili žíněnou košili, kající pás, bití a jiné pokání. A svoje módní pobožnosti mísí s rafinovanou a vyumělkovaně předstíranou útlocitností a změkčilostí.
C. AŤ VEZME SVŮJ KŘÍŽ
18. Tollat crucem suam, ať vezme svůj Kříž; suam, svůj! Ať každý člověk, muž anebo vzácná žena, jejíž cena je nad perly (Př 31, 10), vezme na sebe s radostí svůj Kříž. S láskou ho obejme a odvážně nese na svých ramenou: svůj vlastní Kříž, ne Kříž někoho jiného. Svůj vlastní Kříž, který mu upravila moje moudrost co do počtu, váhy a míry. Svůj vlastní Kříž, který jsem vytvořil vlastníma rukama a velmi správně, přesně co do jeho čtyř rozměrů: výšky, délky, šířky a hloubky. Ať nesou svůj vlastní Kříž, jenž jsem mu z neskonalé lásky k němu odřezal z části toho, který jsem nesl na Kalvárii, skrze účinek nekonečné dobroty, jaký mu poskytuji. Svůj Kříž, který je největším darem, jaký můžeme učinit svým vyvoleným na zemi. Svůj Kříž, složený v jeho hrubosti, ze ztráty majetku, z pokoření, potupy, bolesti, nemocí a duševních muk, jaké musí, skrze mou prozřetelnost přicházet den co den až do smrti. Svůj Kříž, v jeho délce složený z určitého počtu měsíců a dní, během kterých musí byt skličovaný pomlouváním, nemocí upoutaný na lůžko, ožebračovaný, vydaný mnohým pokušením bezútěšnosti, opuštěnosti a jiným zkouškám. Svůj Kříž, který v jeho šířce obsahuje nejtvrdší a nejtrpčí zkoušky ze strany přátel, podřízených, příbuzných. A nakonec svůj Kříž, který v jeho hloubce skrývá tajná muka, jež mu uložím bez toho, aniž by našel útěchu v samých lidských tvorech, které se podle mého pořádku od něho celkem odvrátí a spojí se mnou, aby mu způsobili utrpení.
19. Tollat, ať vezme! Ať svůj Kříž nese, ne vleče, ať ho neodhazuje, nic z něho neodděluje a ani ho neskrývá. Ať ho nese s rukama zdviženýma vzhůru. Bez netrpělivosti, bez zármutku a nářku, bez dobrovolného reptání, bez dělení a bez přirozené úlevy, bez hanby a lidských ohledů.
Ať vezme, ať si ho umístí na svoje čelo, podle slov svatého Pavla: nechci se chlubit ničím jiným, pouze Křížem našeho Pána Ježíše Krista (Ga 6, 14). Bohu se líbí, že se nechci chlubit ničím jiným, pouze Křížem Ježíše Krista, mého Mistra.
Ať ho nese na svých ramenou podle příkladu Ježíše Krista, aby byl Kříž pro něho zbraní jeho vítězství a žezlem jeho moci: na jeho ramenou bude knížectví (Iz 9, 6). Nakonec ať ho vsadí do svého srdce, kde by, jako Mojžíšův hořící keř, hořel dnem i nocí čistou láskou k Bohu, a přece neshořel!
20. Crucem, Kříž; ať ho nese, neboť nic není tak nezbytné, tak užitečné, tak sladké a tak slavné, jako trpět pro Ježíše Krista.
I. NIC NENÍ TAK NEZBYTNÉ:
PRO HŘÍŠNÍKY
21. Opravdu, drazí Přátelé Kříže, vy všichni jste hříšníci; není mezi vámi nikdo, kdo by si nezasloužil peklo. Já víc, než kdokoli jiný. Naše hříchy musí být na tomto anebo onom světě potrestané. Když si je odpykáme na tomto světě, nemusíme pykat na onom.
Pokud je Bůh potrestá s naším podrobením se na tomto světě, trest bude velmi mírný. Bude je trestat milosrdenství, které vládne na tomto světě, ne přísná spravedlnost. Trest bude lehký a dočasný, doprovázený sladkostí a zásluhami a vzápětí budou následovat časné i věčné odměny.
22. Pakliže však zůstane trest, který si zasloužíme za své hříchy, odložený pro onen svět, to bude mstivá Boží spravedlnost, která odplácí krví a ohněm (Žd 10, 30-31)! Trest hrozný, (Žd 10, 23; 31), nevýslovný, nepochopitelný, kdo pozná sílu tvého hněvu? (Ž 90, 11) Trest bez milosrdenství, soud bez milosrdenství (Jak 2, 13), bez soucitu, bez útěchy, bez zásluh, bez hraníc a bez konce. Ano, bez konce, ten těžký hřích okamžiku, který jste spáchali, ta špatná a dobrovolná myšlenka, která vymizela z vaší mysli, to slovo co odvál vítr; ta malá činnost proti zákonu Božímu, co trvala tak krátko, bude trestaná věčně v pekle s démony, neboť Bůh bude Bohem stále. Bez toho, že by Bůh pomsty (Žd 10, 30) měl soucit s vašimi hroznými mukami, s vašimi vzdechy a vašimi slzami, které by byli schopné obměkčit skálu! Stále trpět, bez zásluhy, bez milosrdenství a bez konce!
23. Myslíme na to, moji drazí Bratři a Sestry, když trpíme nějaký trest na tomto světě? Jak máme být blažení, že smíme učinit tak šťastnou výměnu z věčného trestu a bez zásluh, za trest pomíjivý a záslužný, trpělivým snášením tohoto Kříže! Kolik vin jsme ještě neodpykali! Kolika hříchů jsme se dopustili, za které bychom i po dokonalé lítosti a upřímné zpovědi museli pykat v očistci celé věky, protože jsme se na tomto světě spokojili jen s lehkým pokáním!
Ach, splácejme na tomto světě dobrovolně, kdy rádi poneseme svůj Kříž. Na onom světě bude nutné zaplatit všechny a přesně, i nejmenší špatné slovo, až do posledního haléře. Pokud jsme jen jednou mohli vytrhnout ďáblovi knihu smrti, do které zaznamenal všechny naše hříchy a odpovídající tresty, našli bychom velký dluh k splácení (Mt 18, 25). A jak bychom byli uchvácení trpět celé roky tu dole, než trpět jen jediný den na onom světě!
PRO BOŽÍ PŘÁTELE
24. Nelichotíte si, milí Přátelé Kříže, že jste Božími přáteli, anebo že se jimi chcete stát? Rozhodněte se tedy pít kalich, co se bezpodmínečně vypít musí, aby se někdo stal Božím přítelem: Pili kalich Páně a stali se Božími přáteli. Milovaný Benjamín měl kalich, zatímco jeho bratři měli pouze pšenici (Gn 44, 1-12). Miláček Páně, svatý Jan, se poddal touze svého srdce, vystoupil s Ježíšem na Kalvárii a pil z kalicha. Můžete pít kalich? (Mt 20, 22) Je dobré toužit po Boží slávě, ale je naivní a bláznivé přijmout ji bez rozhodnutí, že budeme z lásky k ní všechno trpět, neboť nevíte, co žádáte... (Mt 20, 22). Je třeba vytrpět mnohé soužení: (Sk 14, 22). Je to nutnost, je to nevyhnutelná skutečnost; je třeba, abychom vešli do Božího království mnohými těžkostmi a Kříži.
25. Právem se honosíte, že jste Božími dětmi. Honoste se také ranami, které vám tento dobrý Otec dal a v budoucnosti ještě dá, neboť on trestá všechny své děti (Žd 12, 5-8). Jakmile nepatříte do počtu jeho milovaných dětí, potom jste, ach, zanedbaní! Jaké neštěstí! Ó, jaká pohroma! Jste, jak praví svatý Augustin, z počtu zavržených. Kdo na tomto světě nesténá jako poutník a cizinec, nebude se ani na onom světe radovat jako nebeský občan, dodává svatý Augustin (Kázání 31). Jakmile vám Bůh Otec nepošle čas od času nějaké dobré Kříže, je to důkaz, že si na vás nepamatuje, to je, že se na vás hněvá. Hledí na vás jen jako na cizince, kteří jsou mimo jeho dům a ne pod jeho ochranou, jako na nevlastní děti, jež nemají podíl na otcovském dědictví a proto také nezakoušejí jeho starostlivost a výchovu.
PRO UČEDNÍKY UKŘIŽOVANÉHO BOHA
26. Přátelé Kříže, učedníci ukřižovaného Boha. Učení o Kříži je tajemstvím, které je cizí pohanům, zavržené Židy, opovrhované bludaři a odpadlíky. Ale přece je to velké tajemství, kterému se třeba učit v Ježíšově škole, a kterému se možno naučit pouze tam. Marně budete na všech starověkých akademiích hledat filozofa, který by ho byl vyučoval. Marně se budete radit se zkušeností smyslů anebo se světlem rozumu. Jedině Ježíš Kristus vás může svou všemohoucí milostí naučit tomuto tajemství a dát vám, abyste okusili jeho sladkost.
Hleďte tedy, abyste pod vedením tak velkého Učitele činili pokroky v této vznešené vědě. Záhy si osvojíte i všechny jiné vědy, neboť v ní jsou všechny ostatní vědy obsažené ve vynikajícím stupni. Co jiného je v jádru naše přirozená i nadpřirozená filozofie, naše božská a mystická teologie? Toto je onen kámen mudrců, který při trpělivé vytrvalosti přeměňuje surovou rudu v drahokamy, nejhorší bolesti v slast, chudobu v bohatství, nejhlubší pokoření v slávu. Kdo z vás dovede nést svůj Kříž nejlépe, ten je ze všech nejvzdělanější, i kdyby neznal abecedu.
Naslouchejte velkému svatému Pavlovi, který po návratu z třetího nebe, kde viděl tajemství skryté samým andělům, blaženě volá, že nechce znát nic jiného, než ukřižovaného Ježíše Krista (1 Kor 2, 2). Radujte se, vy ubozí neučení, chudobná prostá žena a bez vědy, pokud dovedete radostně trpět, dokáže víc než nejučenější doktor Sorbonny, který nedokáže tak dobře trpět jako ona!
PRO ÚDY JEŽÍŠE KRISTA
27. Jste opravdovými údy Kristova těla. Jaká to čest! Ale je pro vás nutné, abyste také tak trpěli. Hlava je korunovaná trním. A údy by měly být ozdobené růžemi? Na hlavu plivou a hází bláto na cestě na Kalvárii. A údy by měly sedět na trůně uprostřed balzámů s líbeznou vůní? Hlava nemá podušku, kde by spočinula. A údy by si měly změkčile hovět v prachových peřinách? To by byl neslýchaný rozpor, podivný netvor! Ne, drazí Přátelé Kříže, neklamte se! Ti křesťané, které všude vidíte, co jsou ozdobení podle módy, podivně choulostiví, vznešení a vážní do krajnosti, nejsou pravými učedníky ani pravými údy ukřižovaného Ježíše. Činili byste křivdu hlavě, korunované trním a pravdě evangelia, pokud byste smýšleli opačně. Ó, můj Bože! Kolik je zdánlivých křesťanů, kteří si domýšlejí, že jsou údy Spasitele, ve skutečnosti jsou však jeho nejzrádnějšími pronásledovateli. Protože, zatímco rukou dělají znamení Kříže, ve svém srdci jsou jeho nepřáteli! Jakmile jste vedeni tím Duchem a žijete takový život jako Ježíš Kristus, vaše Hlava, celá pokrytá trním, nečekejte na jiné, jako na trní, hřeby a rány. Jedním slovem: na Kříž. Neboť je nutné, aby se s žákem jednalo jako s učitelem. S údem jako s hlavou. A pokud vám nebe představilo dvě koruny, jako svaté Kateřině Sienské, jednu trnovou korunu a druhou korunu z růží, vyberte si s ní bez váhání trnovou korunu, a narazte si ji na hlavu, abyste se podobali Ježíši Kristu.
PRO CHRÁMY DUCHA SVATÉHO
28. Dobře víte, moji Přátelé, že jste živými chrámy Ducha Svatého a že tento Bůh lásky vás chce jednou použít jako živé kameny ke stavbě nebeského Jeruzaléma. Připravte se tedy na to, že budete otesáváni a obrušováni kladivem Kříže. Jinak byste zůstali neopracovaným kamenem, který nelze použít, a který se s opovržením odhodí. Varujte se toho, že byste se protivili kladivu, které vás upravuje. Dávejte pozor na dláto, které vás tesá a na ruku, která vámi otáčí. Možná vás chce tento moudrý a láskyplný Stavitel učinit jedním z nejkrásnějších kamenů na své věčné budově, jednou z nejkrásnějších ozdob svého nebeského království. Nechejte ho tedy konat, vždyť vás miluje a ví, co dělá; je zkušený. Všechny jeho údery mají jistý zásah a jsou dávány s láskou. Neučiní chybný úder, pokud člověk svou netrpělivostí nezmaří užitečnost toho zásahu.
29. Duch Svatý někdy přirovnává Kříž k nástroji, který čistí pšenici od koukole a plev. Nechejte se sebou bez odporu cloumat sem a tam jako pšenice ve větru, vždyť jste v Hospodářově ruce a brzy budete v jeho sýpce. Někdy ho přirovnává k ohni, který žárem svého plamene stráví rez železa. Náš Bůh je stravující oheň, který přebývá v duši svým Křížem, aby ji očistil, nezničil, jako kdysi v hořícím keři. Nakonec Duch Svatý přirovnává Kříž k výhni, v níž se zkouší zlato, zda vydrží zkoušku ohněm; odpad se však brání plamenům a zaniká v dýmu. Opravdoví Přátelé Kříže se očišťují svou trpělivostí ve výhni strastí a pokušení. Jeho nepřátelé zase hynou v dýmu pro svou netrpělivost a reptání.
JE TŘEBA TRPĚT JAKO SVATÍ....
30. Pohleďte, moji drazí Přátelé Kříže, na velký počet svědků, kteří mlčky dokazují, co vám říkám. Pohleďte na spravedlivého Ábela, který je zabitý svým bratrem. Na Abraháma, který putuje po světě jako cizinec, anebo na spravedlivého Lota, který je vyhnaný ze své země. Pohleďte na zbožného Jakuba, který je pronásledovaný svým bratrem. Na ctnostného Tobiáše, který je raněný slepotou. Na spravedlivého a zchudlého Joba, poníženého a pokrytého ranami od hlavy až k patě.
31. Sledujte život apoštolů a mučedníků, co zbarvili zem svou krví. Pozorujte život tolika zbídačených, pohaněných, vyhnaných a vyhoštěných panen a vyznavačů, kteří všichni volají se svatým Pavlem: Hleďte na našeho dobrého Ježíše, původce a završitele naší víry (Žd 12, 2), víry, kterou máme v něm a v jeho Kříži. On musel trpět a tak skrze Kříž vejít do své slávy. Pohleďte, jak vedle Ježíše Krista, meč bolesti prorazil něžné a nevinné srdce Panny Marie, která neměla žádný hřích, ani dědičný, ani všední. Kéž bych tu jen mohl podrobněji pojednat o Umučení jednoho i druhého, abych ukázal, že naše muky nejsou ničím v porovnání s tím, co oni vytrpěli!
32. Po tomto, kdo z nás by se mohl zdráhat nést svůj Kříž? Kdo z nás by rád nespěchal k místům, kde ví, že ho čeká Kříž? Kdo by nezvolal se svatým mučedníkem Ignácem: Ať na mne přijde oheň, muka, divoké šelmy a všechny ďáblovy trýzně, abych získal Ježíše Krista!
NE VŠAK JAKO ZAVRŽENÍ
33. Ale nicméně, pokud i přesto nechcete snášet trpělivě a nést odevzdaně svůj Kříž, jako to činili vyvolení, musíte ho přece nést, třebaže s reptáním a netrpělivostí, jako zavržení. Budete podobní tím dvěma zvířatům, které bučely, když táhly Archu úmluvy. Budete napodobňovat Šimona z Kyrény, který položil ruku na Kříž samého Ježíše Krista proti své vůli a nesl ho s reptáním. A nakonec se vám stane to, co se stalo zlému lotrovi, který z výšky svého Kříže padl na dno propastí. Ne, ne, tato prokletá zem, na které žijeme, vůbec nečiní blaženými. V této krajině posedlé tmou nevidíme vůbec jasno. Na tomto bouřlivém moři není zhola žádný dokonalý klid. Na tomto místě pokušení a tomto bojovém poli není nikdy nic bez poranění. Na této trním pokryté zemi jsme neustále vystaveni poranění. Je třeba, aby tam nesli svůj Kříž vyvolení i zavržení, chtě-nechtě. Zapamatuj si tyto čtyři verše:
Vyber si jeden z Křížů, které vidíš na Kalvárii,
Vyber velmi moudře; neboť je nevyhnutelné
Trpět buď jako světec, anebo kajícník,
Či jako zavržený, který nemá nikdy pokoje.
(Choisi une des croix que tu vois au Calvarí,
Choisi bín sagement; car il est nécessaire
De souffir comme un saint, ou comme un pénitent
Ou comme un réprouvé qui n´est jamais content.)
Pokud tedy nechcete trpět s radostí jako Ježíš Kristus, anebo trpělivě jako kajícný lotr, bude třeba trpět proti vaší vůli jako zlý lotr. Bude třeba, abyste vypili až do dna kalich hořkosti, bez jakékoli útěchy milosti a abyste snášeli celé břemeno vašeho Kříže bez nějaké mocné pomoci Ježíše Krista. Bude také třeba, abyste nesli osudné břímě, co démon přidá vašemu Kříži netrpělivostí, kde vás ona uvrhne. A potom, co jste byli nešťastní se zlým lotrem na zemi, půjdete ho hledat do plamenů.
2. ´NIC NENÍ TAK UŽITEČNÉHO ANI TAK SLADKÉHO.´
34. Naopak, pokud však trpíte, jak je třeba, Kříž se stane velmi sladkým jařmem, co s vámi ponese Ježíš Kristus. Stane se duši dvěma křídly, kterými se zdvihne do nebe. Stane se stožárem lodičky, jež vás šťastně a lehce doplaví do přístavu spásy. Neste svůj Kříž trpělivě a skrze tento dobře nesený Kříž budete ve svých duchovních temnotách ozářeni. Neboť kdo nic netrpí pokušením, nezná nic. Neste svůj Kříž radostně a zahoříte Boží láskou; neboť
Nikdo nežije bez bolesti
V čisté lásce Spasitele.
(Personne ne vis sans douleur
Dans le pur amour du Sauveur.)
Růže se dají trhat jen mezi trním. Jen Kříž je pokrmem lásky k Bohu, jako dřevo je tím pro oheň. Vzpomeňte si na tento krásný výrok z knihy Následovaní Krista: Nakolik se zapřete, v trpělivém utrpení, natolik pokročíte v Boží lásce. Nečekejte nic velkého od těch choulostivých a lenivých duší, které odmítají Kříž, když se k nim blíži, a nikdy nepomyslí na to, aby ho na sebe vzali dobrovolně. To je celina, která plodí jen bodláčí, protože není vůbec oraná a okopávaná rukou moudrého hospodáře. To je stojatá zapáchající voda, jaká se nehodí ani k mytí ani k pití. Neste svůj Kříž s radostí a načerpáte z něho vítěznou moc, které nebude moci odporovat nikdo z vašich nepřátel. A budete přitom pociťovat útěchu, kterou nelze s ničím srovnat. Ano, moji bratři, pamatujte, že pravý pozemský ráj spočívá v tom, že je možné něco trpět pro Ježíše Krista. Ptejte se všech svatých a odpoví vám, že nikdy ve svém duchu nezakusili vzácnější hostinu, než když mohli snášet největší muka. Ať se na mne sesypou všechna ďáblova muka! - Volal svatý mučedník Ignác. Buď trpět, anebo zemřít, říkala svatá Terezie. Trpět, ne umřít, říkala svatá Magdaléna de Pazzi. Trpět a být opovrhovaný pro Tebe, pravil svatý Jan od Kříže; a mnozí jiní se vyslovili takto, jako se čte v jejich životopisech.
Věřte Bohu, moji drazí Bratři: Kdy se trpí radostně pro Boha, Kříž, hovoří Duch Svatý, je základem všech druhů radostí (Jk 1, 2) pro všechny druhy lidí. Radost z Kříže je větší, než radost chudáka, který je najednou zahrnutý bohatstvím všeho druhu. Než radost venkovana, který je povýšený na trůn. Než radost obchodníka, jenž získá milióny ve zlatě, než radost generála, který dobyl vítězství. Než radost zajatců, jež byli osvobození od svých okovů. Konečně, když se představí všechny největší radosti zde dole: ty ukřižované osoby, které dobře trpí, všechny je obsahují a převyšují.
3. NIC NENÍ TAK SLAVNÉHO
35. Proto se radujte a jásejte, jakmile vás Bůh sám obdaří jedním ze svých nejvybranějších Křížů, neboť se vám dostalo největšího dobra, které existuje v nebi a v Bohu samém, ačkoli by se vám to nezdálo. Kříž je velký Boží dar! Pokud jste to mohli pochopit, dávali byste na sloužení svaté mše, konali devítidenní pobožnosti na hrobech svatých a podnikali byste daleké poutě, jako to činili svatí, abyste si v nebi vyprosili tento božský dar.
36. Svět ho nazývá bláznovstvím, potupou, hloupostí, nerozumností, nemoudrostí. Nechejte je mluvit, ty zaslepence: jejich slepotou, která jim dává vidět Kříž v člověku a všechno naruby, je částí naší slávy. V každém, kdo nám připraví nějaký Kříž svým opovržením a svým pronásledováním, se nám dávají drahokamy, dosazují nás na trůn, věnčí nás vavříny (1 Kor 1-2).
37. Co k tomu dodat? Všechno bohatství, všechny pocty, všechna žezla, všechny zářivé koruny mocnářů a imperátorů jsou nesrovnatelné se slávou Kříže, říká svatý Jan Zlatoústý. Přesahuje slávu apoštolů a evangelistů. Rád bych opustil nebe, pokud to bylo ponechané na mé vůli, praví tento světec osvícený Svatým Duchem, abych směl pro Boha nebeského něco vytrpět. Dal bych přednost žalářům a věznicím před trůny nebeského království; netoužil bych po slávě serafínů tak, jako po větších Křížích. Necením si tolik podivuhodného daru, kterým se rozkazuje ďáblům, který otřásá živly, zastavuje slunce a vrací život mrtvým, jako poctu utrpení. Svatý Petr a svatý Pavel jsou slavnější v žalářích, s okovy nohou, než když jsou povznesení do třetího nebe a dostávají klíče ráje.
38. Opravdu, cožpak to není právě Kříž, který dal Ježíši Kristu jméno, které je nad každé jiné jméno, aby při jménu Ježíš pokleklo každé koleno v nebi, na zemi i v podsvětí? (Flp 2, 9) Sláva člověka, který trpí dobře, je tak velká, že nebesa, andělé, svatí i trojjediný Bůh na něho pohlížejí s radostí jako na velkolepé divadlo. A pokud svatí měli přání, bylo by to přání, aby se vrátili na zem a nesli Kříž.
39. Když je už tato sláva na zemi tak velká, jaká bude sláva, kterou získá v nebesích? Kdo vysvětlí a kdo pochopí váhu věčné slávy (2 Kor 4, 17), kterou v nás působí jen okamžik dobře neseného jediného Kříže? Kdo porozumí tomu, co v nebi způsobí jeden rok, a nejednou celý život Kříže a bolestí?
40. Určitě, moji drazí Přátelé Kříže, nebe vás připravuje na něco velkého, hovoří vám velký svatý, neboť Duch Svatý vás sjednotil tak těsně do jednoty, před kterou celý svět tak zděšeně prchá. Bůh chce z vás učinit jistě právě tolik svatých a světic, kolik je vás Přátel Kříže, pokud jste věrní svému povolání, pokud nesete svůj Kříž jak je třeba, jako ho nesl Ježíš Kristus.
D. A AŤ MNE NÁSLEDUJE!
41. Nestačí však pouze trpět: Ďábel a svět mají také své mučedníky. V utrpení a Kříži je nutné kráčet ve stopách Ježíše Krista: sequatur me: ať mne následuje! Tedy kráčet tak, jak ho nesl on. Podívejte, proto jsou zde pravidla, která musíte zachovávat:
ČTRNÁCT PRAVIDEL
NEPŘIPRAVUJTE SI KŘÍŽ SCHVÁLNĚ A SVOU VINOU.
42. 1. Vůbec si nepřipravujte Kříže schválně a svou vinou; nesmí se konat zlo, aby z toho vzešlo dobro. Bez zvláštního vnuknutí také nikdo nemá konat svoje práce horší proto, aby tím na sebe uvalil pohrdání lidí. Každý má spíše následovat Ježíše Krista, o kterém se praví, že všechno konal dobře (Mk 7, 37). Ne sebeláskou ani marnivostí, ale aby se líbil Bohu a získal bližního. A když plníte své povinnosti tak dobře, jak jen můžete, i tak vám nebudou chybět potíže, pronásledování a opovržení, které vám pošle Boží Prozřetelnost proti vaší vůli a bez vašeho výběru.
SLEDUJTE DOBRO BLIŽNÍHO.
43. 2. Pokud konáte nějaký nedůležitý skutek, nad kterým se bližní, třeba i neprávem pohoršuje, zdržte se ho z lásky, abyste zabránili pohoršení maličkých. A hrdinský úkon lásky, co v tom případě vykonáte, bude nekonečně hezčí, než který konáte, anebo hodláte vykonat. Pokud se vám přece zdá, že dobrá věc, kterou konáte, je pro bližního užitečná anebo dokonce nutná, ale farizejský anebo špatný duch se nad tím neprávem pohoršuje, poraďte se s moudrým, abyste věděli, zda věc, kterou děláte, je nevyhnutelná a velmi užitečná dobru bližního. Pokud přisvědčí, pokračujte v ní a nechte je mluvit, jen když vás nechají jednat. A odpovězte v tom případě, co odpověděl náš Pán některým svým učedníkům, kteří mu přišli říci, že Zákoníci a Farizejové byli pohoršení nad jeho slovy a skutky: Nechte je, jsou slepí (Mt 15, 14).
OBDIVOVAT, BEZ NÁROKU DOSÁHNOUT JEMNÉ CTNOSTI SVATÝCH..
44. 3. Pokud se někdy někteří svatí a velké osobnosti modlili o Kříž a utrpení, opovržení a pokoření a vyhledávali je, anebo si to tu i tam dokonce svým podivným chováním i sami přivodili, přesto musíme v takových duších uznat mimořádné působení Ducha Svatého. Obdivovat ho a pokořit se při pohledu na tak vznešenou ctnost. Avšak nejsme nijak vázáni, ba ani oprávnění napodobovat jejich příklad, protože se nedovedeme povznést tak vysoko. A proti těm rychlým orlům a silným lvům jsme jen bázliví zajíci a chromí psi.
PROSIT BOHA O MOUDROST KŘÍŽE..
45. 4. Můžete současně, a také máte prosit o moudrost Kříže, která je věda znalá pravdy a zkušenostní, která činí ve světle víry viditelnými nejskrytější tajemství. Mezi jinými toto tajemství Kříže. Získává se namáhavou prací, hlubokým pokořováním a horlivými modlitbami. Pokud však nejste ještě naplnění tím silným Duchem, který nám umožňuje zmužile snášet i nejtěžší Kříže; dokud se vám dosud nedostává té duchovní dobroty a lahodnosti, která duši dopřává, aby se radovala největší radostí i v nejtrpčích protivenstvích; pokud nemáte dosud toho zdravého a přímého ducha, který hledá jen Boha oné vědy Kříže, která v sobě zahrnuje vše; zkrátka pokud ještě nemáte onen nekonečný poklad, jehož vhodné užívání dává duši účast na Božím přátelství, tedy o něj vytrvale proste, s důvěrou, bez váhání, beze strachu, že budete odmítnuti, a celkem jistě ho získáte. Potom jasně poznáte z vlastní zkušenosti, jak je možné prosit o Kříž, vyhledávat ho a radostně nést.
PONÍŽIT SE ZE SVÝCH CHYB BEZ ZARMUCOVÁNÍ SE
46. 5. Pokud uděláte z nevědomosti a anebo dokonce vlastní vinou něco špatně, co vám působí Kříž, neznepokojujte se. Ihned se pokořte pod mocnou Boží rukou, aniž byste se dobrovolně třásli a uvnitř si řekněte například: Podívej, Pane, zase jeden z mých kousků! A pokud je v chybě, kterou jste učinila, i vina, přijměte ochotně pokoření, které z ní plyne, jako pokání. Pokud však v ní vina není, přijměte to ochotně jako ponížení své pýchy. Často, a také dost často, Bůh dopouští, že jeho největší služebníci, kteří jsou nejvýše povýšeni v jeho milosti, učiní chyby nejvíce ponižující. Aby je pokořil ve vlastních očích a před lidmi. Aby je uchránil od pyšného názoru a domýšlivosti z milostí, které jim dává, a z dobra, které konají, aby se nikdo, jak promlouvá Duch Svatý, nepředváděl před Bohem (1 Kor 1, 29).
BŮH NÁS PONIŽUJE, ABY NÁS OČISTIL
47. 6. Buďte přesvědčeni, že všechno, co je v nás, je porušené Adamovým hříchem a nynějšími hříchy. A nejen tělesné smysly, ale všechny schopnosti duše. A sotvaže tedy náš zkažený duch postřehne v nás se záludností a zalíbením nějaký Boží dar, ten dar, ten úkon, ta milost se stane vcelku poskvrněnou a zkaženou, a Bůh od ní odvrátí svůj božský pohled. Pokud pohled a záludnost lidského ducha tak pokazí i nejlepší činy a nejbožštější dary, co se teprve dá říct o úkonech vlastní vůle, které jsou ještě zkaženější než ten duch?
Potom se nelze divit, že má Bůh zálibu skrývat své věrné v tajemstvích své tváře, aby nebyli nijak poskvrněni pohledy lidí a svým vlastním poznáním. A co všechno dovolí a učiní tento žárlivý Bůh také pro jejich ukrytí! Kolik pokoření jim připraví! Do kolika chyb je nechá upadnout! Kolika pokušeními jsou napadáni, jako svatý Pavel! V kolika nejistotách, temnotách, spletitostech je nechá! Ó, jak obdivuhodný je Bůh ve svých svatých, a cestách, na kterých je drží, aby je vedl k pokoře a svatosti!
VYHÝBAT SE VE SVÝCH KŘÍŽÍCH PASTI NAMYŠLENOSTI..
48. 7. Mějte se hodně na pozoru před lstí mysli, jako přezbožní namyšlenci a plní sebe samých, že vaše Kříže jsou velké, že jsou zkouškami vaší věrnosti, a svědectvím osobité lásky Boha vůči vám. Ta past duchovní pýchy je velmi silná a jemná, ale plná jedu. Musíte věřit:
1., že vaše pýcha a vaše choulostivost vás svádí chápat stéblo jako trám; škrábnutí za těžkou ránu; myš za slona; za ukrutnou křivdu a kruté zanedbání, malé slovo ve vzduchu, malé nic v pravdě.
2., že Kříže, které vám Bůh posílá, jsou spíše láskyplné tresty za vaše hříchy, jako tomu skutečně je, než znaky zvláštní přízně.
3., že některý Kříž a nějaké pokoření, které vám posílá, vás přece nekonečně víc šetří, když vidí počet a závažnost vašich zločinů, které nemůže nevidět navzdory svatosti Boha, která nestrpí nic nečisté, a kterou jste urazili. Přes umírajícího Boha a obtíženého bolestí, kvůli vašemu hříchu; a skrz věčné peklo, které jste si zasloužili tisíc a možná stotisíckrát., že do trpělivosti, s kterou trpíte, mícháte víc lidského a přirozeného, než myslíte. Svědčí o tom ty malé úlevy, tajné hledání útěchy; otevření srdce tak přirozené před vašimi přáteli, možná vašemu vůdci; ty výmluvy tak jemné a pohotové, ty nářky, anebo spíše pomlouvání těch, kteří vám ublížili, tak dobře obalené, tak přezbožně vyslovené, ty vzpomínky a ty různé choulostivé úslužnosti ve vašich zlech; toto přesvědčení Lucifera, že jste někdo velký, atd. Nikdy bych neskončil, kdybych měl popsat všechny povahové kousky a výmluvy v samotných utrpeních.
ZUŽITKOVAT SPÍŠ MALÉ UTRPENÍ, NEŽ VELKÉ
49. 8. Mějte užitek a také prospěch z malých utrpení jako z velkých. Vždyť Bůh nehledí ani tak na velikost utrpení, jako na způsob, jak kdo trpí. Trpět moc a přitom trpět špatně, znamená trpět jako zavržený. Trpět moc a srdnatě, ale pro špatnou věc, je trpět jako satanův mučedník. Trpět moc či málo, ale pro Boha, to znamená trpět svatě.
Jestliže si někdy můžeme Kříž vybrat, potom si raději vyberme Kříže malé a skryté, než velké a do očí bijící. Od přirozenosti pyšný může žádat, hledat a také vybrat a obejmout Kříže velké a nápadné. Ale vybrat a dobře radostně snášet Kříže malé a skryté, to může být jen účinek velké milosti a velké věrnosti Bohu. Jednejte tedy jako kupec, sledující svou pokladnu: využijte všechno, neztraťte ani kousíček pravého Kříže, třeba by to bylo jen píchnutí mouchy anebo jehlou, jen malé protivenství od souseda, malá křivda z omylu, malá ztráta jednoho haléře, malé znepokojení v duši, malé nepohodlí těla, malá bolest v jednom z vašich údů, atd. Zužitkujte všechno, jako obchodník ze svého obchodu, a stanete se dříve bohatým v Bohu, než on zbohatne v penězích, když střádá do své pokladnice haléř po haléři. Při sebemenším protivenství, které na vás dolehne, povězte: Ať je pochválený Bůh! Můj Bože, děkuji ti; potom ukryjte v Boží paměti, která je jako vaše pokladna, Kříž, který získáváte. A už si na něj víc nevzpomínejte, jen abyste řekli: Velké díky anebo milosrdenství!
MILOVAT KŘÍŽ NE JEN LÁSKOU CITOVOU, ALE ROZUMOVOU, A NADPŘIROZENOU.
50. 9. Když se vám říká, abyste milovali Kříž, nemluví se o lásce citové, která je přirozeně nemožná. Dobře tedy rozlišujte tři lásky: lásku citovou, lásku rozumovou, lásku věrnou a nejvyšší. Anebo jinak: lásku nižší části, kterou je tělo, lásku vyšší části, kterou je rozum, a lásku nejvyšší části, anebo vrcholu duše, to jest intelektu osvíceného vírou.
51. Bůh od vás nežádá, abyste milovali Kříž vůlí těla. Jako je celé tělo porušené a náchylné ke zlu, tak všechno, co se v něm rodí, je narušené a ono samo nemůže být podrobené skrze sebe samo vůli Boha a jeho křižujícímu zákonu. Proto náš Pán, hovoří o ní v Olivové záhradě slovy: Můj Otče, ať se stane tvoje vůle, ne moje (Lk 22, 42)! Když nižší část člověka v Ježíši Kristu, jakkoli byla svatá, nemohla milovat Kříž bez nějakého přerušení, tím spíš ho bude odpuzovat naše, která je celá porušená! Někdy můžeme doopravdy zakoušet také smyslovou radost z toho, že trpíme, jako ji pociťovali mnozí svatí. Ale tato radost nepochází z těla, ačkoli je v těle. Pochází jen z vyšší části, která je tak naplněná touto božskou radostí Ducha Svatého, že ona ji odráží až na nižší část tak, že v té chvíli může nejukřižovanější osoba říci: Mé srdce i mé tělo se vznášejí k Bohu živému! (Ž 84, 3)
52. Jiná je láska Kříže, kterou nazývám rozumnou, a která je ve vyšší části, kterou je rozum. Tato láska je celá duchovní a tak se rodí z poznání štěstí, které má z utrpení pro Boha. Je vnímavá a také pozorovaná duší, vnitřně ji těší i posiluje. Avšak jakkoli je tato rozumová a pozorovaná láska dobrá a velmi dobrá, není vždy nutná pro radostné a božské utrpení.
53. Je proto jiná láska vrcholu a štítu duše, kterou učitelé duchovního života a praví filozofové přiznávají intelektem, kterou se miluje i zároveň okouší, patřením čisté víry, Kříž, který se nese bez pociťování nějaké radosti v smyslech, bez pozorování rozumové radosti v duši. Ať by byla jakkoli často ve sporu a v pobouření s nižší částí, která sténá, naříká, pláče a vyhledává ulehčení, tak, že hovoří s Ježíšem Kristem: Můj Otče, tvoje vůle ať se stane, a ne moje!, anebo se Svatou Pannou: Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova (Lk 1, 38). To pochází z jedné z těch dvou lásek vyšší části rozumu, kterou musíme milovat i laskavě přijmout Kříž.
TRPĚT VŠECHNY KŘÍŽE BEZ VÝJIMKY A BEZ VÝBĚRU.
54. 10. Rozhodněte se, drazí Přátelé Kříže, snášet všechny druhy Kříže bez výjimky a bez vybírání: každou chudobu, každou nespravedlnost, každou ztrátu, každou chorobu, každé pokoření, každý odpor, každé pomlouvání, každou suchopárnost, každou opuštěnost, každou vnitřní i vnější bolest se stálým opakováním: Mé srdce je ochotné, Bože, mé srdce je ochotné (Ž 57, 8). Připravte se tedy, že budete opuštění lidmi, anděly a v jistém směru i Bohem; že budete od všech pronásledovaní, že vám budou závidět, budou vás zrazovat, budete pomlouvaní, ponižovaní a vydávaní napospas všemu. Budete snášet muka všeho druhu, trpět hlad, žízeň, nouzi, vyhnanství, vězení, šibenici, třebaže nebudete vinní zločiny, které vám budou připisovat. Nakonec si představte, že potom, co jste ztratili svoje dobré jméno a čest, potom, co vás vyženou z vašeho domu, jako Joba a svatou Alžbětu, Uherskou princeznu, že budete zašlapaní do bláta jako tato světice. Anebo vyvlečení plní vředů na smetiště jako Job, kde vám nikdo nepodá šaty, abyste přikryli svoje rány, ani skývu chleba, abyste ukojili svůj hlad, třebaže by to přece neodepřeli ani koni, ani psovi. Kromě všech těchto muk si ještě pomyslíte, že Bůh vás ponechá napospas všem ďáblovým pokušením a útokům, a nevleje do vaší duše ani kapku citelné útěchy. Věřte pevně, že to je vrcholný bod božské slávy a opravdového štěstí pravého a dokonalého Přítele Kříže.
ČTYŘI PILÍŘE DOBRÉHO UTRPENÍ
55. II. Pro pomoc dobře trpět si vytvořte svatý návyk sledovat čtyři věci:
1. BOŽÍ POHLED
Předně pohled Boha, který, jako velký král, z výšky věže se zálibou sleduje svého vojáka v boji, povzbuzuje ho a chválí jeho odvahu. Co Bůh pozoruje, když shlíží na zem? Krále a imperátory na jejich trůnech? Často se na ně dívá s opovržením. Velké vítězství státních armád, drahé kameny, prostě věci, které jsou velké v očích lidí? Co je velké v očích lidí, to je před Bohem hanebnost. Na koho tedy hledí se zalíbením i radostí, a na jaké zprávy se ptá andělů i samých ďáblů? Je to člověk, který kvůli Bohu bojuje s majetkem, se světem, s peklem i se sebou samým, člověk, který radostně nese svůj Kříž. Neviděls na zemi velký div, na který pohlíží s obdivem celé nebe, říká Pán Satanovi; a všiml sis mého služebníka Joba (Jb 2, 3), který trpí kvůli mně?
2. RUKA PÁNĚ
Za druhé, uvažte ruku toho mocného Pána, který dopouští všechno zlo přírody, které nám přichází, od největšího až po nejmenší. Ta samá ruka, která položila stotisícovou armádu mužů na čtyřhrannou desku (2 Kr 19, 35), dala padnout listu se stromu anebo vlasu s vaší hlavy. Ruka, která se tak tvrdě dotkla Joba, se vás sladce dotýká malým zlem, které vám dopouští. Toutéž rukou tvoří den i noc, slunce i temnoty, dobro a zlo dopouští hříchy, které se páchají a ubližují vám. Neučinil v nich zlobu, ale dopustil je.
Nicméně, když vidíte před sebou Semeia (2 Sam 16, 5–14), který vám zlořečí a hází po vás kameny jako po králi Davidovi, řekněte si: ´Vůbec se nepomstíme, nechejme ho konat, neboť Pán mu nařídil tak konat. Vím, že jsem si zasloužil všechny možné potupy a Bůh mě nyní právem trestá. Zadržte, moje ramena; ovládni se, jazyku, vůbec nezasahuj, nehovoř ani slovo. Tento muž či tato žena mi hovoří anebo působí křivdu; to jsou Boží vyslanci, kteří přicházejí ze strany jeho milosrdenství, aby na mně vykonali pomstu po dobrém. Neprovokujme jeho spravedlnost, že bychom si uzurpovali právo jeho pomsty, (Ř 12, 19). Neopovrhujme jeho milosrdenstvím, že bychom se vzpírali jeho láskyplným ranám. Bojme se, aby nás nepředvolal, že by se pomstil v čisté spravedlnosti věčnosti.
Sledujte, jedna ruka všemohoucího i nanejvýš moudrého Boha vás pozdvihuje, zatímco druhá vás bije; jednou usmrcuje, druhou oživuje. Ponižuje vás do prachu a povyšuje. Svou rukou sahá mírně a mocně od jednoho konce vašeho života až k druhému. Mírně, protože nedovoluje, abyste byli zkoušení a sužovaní nad své sily. Silně, protože vás podporuje svou mocnou milostí, přiměřenou síle i době vašeho pokušení i vašeho trápení. Jeho mocné rameno bude, jak říká Duchem své svaté Církvi, vaší oporou, když stojíte na okraji propasti; vaším průvodcem na cestě, kdy jste zbloudili; vaším stínem za úpalu, který vás sužuje; vaší střechou v dešti, když promokáte; vaším oděvem v zimě, kdy křehnete; vaším povozem v únavě, když ochabujete; vaší pomocí v protivenstvích, která na vás doléhají; vaší berlou na kluzkých cestách i vaším přístavem v bouři, kdy vám hrozí smrtí a záhubou (modlitba na cestu).
3. RÁNY A BOLESTI UKŘIŽOVANÉHO JEŽÍŠE KRISTA..
57. Za třetí, sledujte rány a bolesti ukřižovaného Ježíše Krista. On sám vám praví: ´Ó, vy všichni, co přecházíte cestou trnitou a Křížovou, kterou jsem šel i já, podívejte a podívejte se (Na 1, 12). Pozorujte očima svého vlastního těla a nazírejte pohledem vaší kontemplace, jestli se vaše chudoba, nahota i opovržení, bolesti i opuštěnosti se vyrovnají mým! Podívejte na mně, který jsem nevinný a plačte, vy, kdo jste vinni!´
Duch Svatý nám ukládá ústy Apoštolů samotný pohled na ukřižovaného Ježíše Krista. Přikazuje nám, abychom se ozbrojili tímto smýšlením, které je ostřejší a hrozivější pro všechny naše nepřátele, než všechny ostatní zbraně. Když budete zachvácení chudobou, hanbou, bolestí, pokušením i ostatními Kříži, ozbrojte se štítem, brněním, přilbou, dvojsečným mečem, poznáním smýšlení ukřižovaného Ježíše Krista. Sledujte, řešení všech těžkostí a vítězství nade všemi nepřáteli.
4. NAHOŘE NEBE; DOLE PEKLO
58. Za čtvrté, vzhlédněte vzhůru na krásnou korunu, která vás čeká v nebi, pokud svůj Kříž ponesete dobře. To je ta odměna, která udržela patriarchy i proroky v jejich víře při jejich pronásledování; která zduchovňovala apoštoly a mučedníky v jejich pracích a souženích. Raději chtějme, jak svědčí patriarchové s Mojžíšem, byť utiskovaní s Božím lidem, abychom s ním byli šťastní navěky, než mít chvíli nedovolený požitek (Žd 11, 24–26). Snášejme velké pronásledování kvůli odměně (Ž 68, 8), jak svědčí proroci s Davidem. Jsme oběťmi určenými na smrt. Svými útrapami jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem (1 Kor 4, 9). Tak jako apoštolové i mučedníci svědčili se svatým Pavlem kvůli nesmírné ceně věčné slávy, kterou nám přinese tato chvilka utrpení, jsme světem opovrženi a prokleti (2 Kor 4).
Sledujme anděly v našem čele, co nám volají: ´Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o korunu, určenou za Kříž, který je vám dán, abyste ho dobře nesli. Pokud ho neponesete dobře, ponese ho jiný, kdo třeba uchvátí vaši korunu. Bojujte udatně v trpělivém snášení utrpení, říkají nám všichni svatí a dosáhnete věčného království.´ ´ Nakonec poslouchejme Ježíše Krista, který nám říká: ´Dám svoji odměnu jen tomu, kdo bude trpět a zvítězí svou trpělivostí´ (Zj 2, 7). Shlédněme dolů na místo, co jsme si zasloužili a co by nás čekalo v pekle se zlým lotrem a zatracenci, pokud bychom trpěli jako oni s reptáním se zlostí a pomstychtivostí. Zvolejme se svatým Augustinem: Pane, zde pal, zde bij, zde sekni, řež na tomto světě, abys potrestal moje hříchy, jen mně ušetři na věčnosti.
NIKDY SI NESTĚŽUJ NA STVOŘENÍ..
59. 12. Nestěžujte si nikdy dobrovolně a s reptáním na tvory, prostřednictvím kterých Bůh dopouští vaše rány. Rozlišujte proto tři druhy nářků v slzách. - První je nedobrovolný a přirozený: ten odpovídá tělu, které sténá, naříká, žaluje a pláče, lamentuje. Když duše vytrvá, jako jsem řekl, odevzdaná do Boží vůle ve své vyšší části, není to žádný hřích. – Druhý nářek je rozumový: to je, kdy se pláče a odkrývá svoje zlo těm, kdo tam můžu vnést pořádek, jako představený, lékař. Tento nářek může být nedokonalostí, když je příliš prudký; ale není hříšný. – Třetí nářek je špatný: to je tehdy, když se naříká na bližního kvůli zbavení se zla, které nám způsobil, anebo abychom se pomstili; anebo když se naříká z bolesti, kterou trpíme, a dopouští se tento nářek a přidává se tam netrpělivost a reptání.
PŘIJÍMAT KŘÍŽ S VDĚČNOSTÍ
60. 13. Nepřijímejte nikdy žádný Kříž bez skromného polibku s vděčností. A když vás dobrotivý Bůh upřednostní nějakým trochu značnějším Křížem, děkujte v něm zvláštním způsobem a vzdávejte díky skrze jiné, podle příkladu té chudé ženy, která následkem nespravedlivého procesu ztratila všechen svůj majetek. Za těch deset drobných mincí, co jí zůstaly, dala sloužit svatou mši, aby Bohu poděkovala za dobré navštívení, které jí přišlo.
BRÁT SI KŘÍŽ DOBROVOLNĚ.
61. 14. Pokud se chcete stát hodnými přijmout Kříže, které vám přicházejí bez vašeho přičinění a které jsou nejlepšími, přijímejte to dobrovolně.
Například: máte nějaký neužitečný nábytek, na kterém lpí vaše srdce? Dejte ho chudým a řekněte si: chtěl bys mít přebytek, kdy Ježíš je tak chudý?
Máte odpor k nějakému jídlu? Nějakému úkonu ctnosti? Nějaké protivné vůni? Ochutnejte, vykonejte, přivoňte, zvítězíte.
Milujete příliš něžně a horlivě nějakou věc? Vzdalte se, vzdejte se, odejděte od toho, co vám lahodí. Máte sklon něco vidět? Dělat? Objevit? Jít na nějaké místo? Zastavte se, ztište se, skryjte se, odvraťte oči.
Máte přirozený odpor k nějaké věci, nebo vůči nějaké osobě? Choďte tam častěji, překonejte se.
62. Pokud jste praví Přátelé Kříže, láska, která je vždy vynalézavá, vám dá nalézt tisíce malých Křížů, kterými se nepozorovaně můžete obohatit bez obav z marnosti, které se často přimíchávají do trpělivosti, s kterou se snášejí protivné Kříže. A protože jste byli tak věrní v malém, Pán, jak slíbil, ustanoví vás nad mnohým: tedy nad mnohou milostí, kterou vám dá, nad mnohými Kříži, které vám pošle, nad mnohou slávou, kterou vám připraví...
+++
BRNĚNSKÁ AKADEMIE DUCHOVNÍHO ŽIVOTA CT.PATRIKA KUŽELY, MUČEDNÍKA OSVĚTIMSKÉHO
JEDNOTA DUCHOVNÍHO ŽIVOTA
Mystický život nemůžeš rozvíjet bez asketické přípravy, protože mystika tvoří s asketikou jednu nedílnou cestu duše ke Mně. Ujdeš po ní tak daleko, jak mnoho milostí se ti dostane ode Mne a jak dovedeš být učenlivý k volání Mého Ducha. Tak smýšlí také velký duchovní učitel svatý Jan od Kříže, když píše na počátku Temné noci, že do této temné noci vstoupíš, když tě vyvedu ze stavu začátečníka, který ještě přemítá a medituje, abych tě uvedl do stavu pokročilého, který je už stavem nazírajícího, abych tě posléze uvedl do stavu dokonalosti, to je stavu vrcholného spojení se Mnou.
Zdrojem, z něhož tryská mystický život, je posvěcující milost, v níž je obsažen jako ve svém semeni i vrcholný stupeň tohoto života. Posvěcující milost je vzácnější jako účast na Mé přirozenosti než jakákoliv zdarma daná milost, než jakékoliv charisma. Jestliže se ti dostává už na křtu svatém tohoto semene slávy, můžeš se divit, že u věrných duší vyroste z tohoto semene květ, který je v semeni obsažen?
Hlavní známkou mystického života jsou různě odstupňované projevy darů Mého Ducha. Ty se objevují v době asketického snažení jen přechodně a poněkud skrytě. Tyto dary jsou však skutečně v duši, protože jsou ti vlity už na křtu s posvěcující milostí a s nadpřirozenými ctnostmi. Jako dítě touží dosáhnout dospělosti, obdobně touží tvá duše po vnitřní dokonalosti. Když je posvěcující milost zdrojem, z něhož tryská mystický život ve svých začátcích, tak i nejvyšší stupeň tohoto života směřuje k svému naplnění. Když roste milost posvěcující, a ta má vzrůstat přijímáním svátostí a každým skutkem vykonaným z lásky, tak vzrůstá celá budova mystického života. Tím roste Můj život v tobě a ty ve Mně.
Cílem veškerého života Mých dětí je spojení se Mnou, jehož se ti dostane plně až ve věčné blaženosti. Tohoto spojení můžeš dosáhnout částečně už zde ve světě, i když zatím ještě nedokonalým způsobem. Láska ke Mně, která je prostředkem tvého spojení se Mnou, je nedokonalá a je stále přerušována roztržitostmi světského života. Čím více se dovedeš odpoutat od závislosti na hmotě už v přirozeném řádu a přilnout ke Mně, tím dokonaleji se spojuješ se Mnou rozumem a srdcem. Čím více se odpoutáš od závislosti na hmotě, tím snáze se povznášíš ke Mně, a tím dokonaleji se spojuješ se Mnou v lásce. Věci tohoto světa se pro tebe stávají přítěží, protože ti nedopřávají tak pevné a trvalé spojení se Mnou, jak by sis přál. Cíl duchovního snažení čili spojení se Mnou je stejný jak pro začátečníka, tak pro dokonalého.
Dokonalé je to, čemu nic nechybí z toho, co má mít. Jako tvůj spasitelný Bratr tě vyzývám, aby sis Mne zamiloval z celého srdce svého a bližního jako sebe sama, abys byl dokonalý podle dokonalé míry Mne jako tvého stvořitelského Otce nebeského. Beze Mne nedokážeš nic. Milovat Mne z celého srdce, z celé duše, znamená, že celá duše a všechny její síly jsou neustále upoutány na svůj nejvyšší předmět, na Mne, což je zde – v podmínkách světa možné jen částečně. Teprve blažená věčnost může naplno uskutečnit toto nepřetržité tvoje spojení se Mnou v lásce. Teprve tam budeš milovat opravdu z celého srdce, z celé duše, v nejvyšším smyslu těchto Mých velkých slov.
Jenže tato skutečnost tě nezbavuje povinnosti snažit se o dosažení co nejvyššího stupně v plnění Mého prvního přikázání. Musíš ovšem stále pokračovat už v podmínkách tohoto světa.
Takový je ideál jednotného duchovního života, který spěje veškerou svou silou k cíli – k Mému objetí v neustávající lásce. Stačí-li ke spáse, abys opustil svět v posvěcující milosti, k opravdové svatosti se vyžaduje mnohem více. Připomeň si však Moje slova, že co se ti zdá nemožné z hlediska tvých sil, není nemožné pro Mne. (Pokr.)

Zprávy: Každé pondělí v 19,00 hod. CHVILKA MYSTICKÉHO ŽIVOTA, Brno, sv.Michal.
                                                               +++
                                                 THEATRUM DIVINUM
                                       Nová dívčí gregoriánská schola.
                                    Literární večery s různými osobnostmi.
                                                   Máš zájem? PŘIJĎ!
                        Angažované divadlo s bezdomovci pro bezdomovce.
                                                               +++

Pro přehlednější úpravu sekce lze obsah rozdělit do textových "bloků". Bloky lze libovolně vytvářet, přesouvat a mazat. Jejich úpravu zahájíte dvojitým poklepáním tlačítkem myši. Textový editor se vždy spustí pouze pro vybraný blok. Jak editor pracuje naleznete ve videoukázce.

Základní tipy:

Používejte často nové bloky.
ENTER = nový odstavec.
SHIFT+ENTER = nový řádek.
Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.

Listování umožňuje dynamicky zobrazovat a skrývat obsahy vybraných bloků:

Stiskněte tlačítko listování.
U bloků, které mají být skryty, vyplňte nově zobrazené textové pole.
Všechny bloky s vyplněným listováním budou na stránkách skryty, kromě prvního v pořadí.
Tlačítko přidat odkazy vytvoří nový blok se zástupcem, který bude na stránkách nahrazen odkazy. Tyto odkazy budou shodné s vyplněnými nadpisy u listování a budou přepínat příslušné bloky.
Ze všech bloků, které mají vyplněné listování, bude zobrazen vždy pouze jeden. Bloky, které nemají vyplněné listování vůbec, budou zobrazeny vždy.
Pokud chcete skrývat i první blok listování, vytvořte na jeho místo nový prázdný blok a použijte pro jeho nadpis výraz: %empty%

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz