LEDEN 2003

______________________________________________________________________

Rosa Mystica

Časopis pro duchovní život

______________________________________________________________________

Ročník IX.,číslo 1 Leden 2003

______________________________________________________________________

VZNEŠENOST RŮŽENCE

I. Rozjímání o tajemství Růžence tě připodobňuje ke mně,

tvému Bratru a Spasiteli

Hlavní péčí tvé duše je úsilí o dokonalost. Napodob věrně našeho Otce jako jeho milé dítě! Tato povinnost je obsažena v odvěkém úradku o tvém předurčení jako jediný prostředek, jímž můžeš dojít věčné slávy. Náš milý Řehoř Nysenský ti jemně praví, že jsi malíř. Tvá duše je napjaté plátno, a ty máš na něm malovat. Ctnosti jsou barvy, jež mají vyzvednout lesk obrazu. Originál, podle kterého máš malovat věrnou kopii, jsem já, tvůj Bratr a Spasitel, živá ikona. Dokonale představuji věčného Otce.

Když malíř chce namalovat podobiznu přirozeně, tak si postaví před oči pravou tvář a při každém tahu štětce na ní pohlíží. Podobně máš i ty mít vždy na očích můj život a mé ctnosti, takže máš myslet pouze na mne a konal jen to, co se se mnou shoduje.

Bl.Hyacint Maria Cormier píše, že já, Maria, žiji z Ježíše, a jaký to má pro tebe význam.

Miluješ Pána. Tvůj soucit u kříže i tvá radost ze zmrtvýchvstání to dokazují. Chceš ho milovat více? Opři se o mne, o Marii! Nikdo nemiluje Ježíše tak, jako já. Nikdo víc než já tě není schopen přivést k lásce k svému Synu a Tvému Bratru a Spasiteli.

Já, Maria, nazírám svýma očima na události, které vidím, jako by byly namalované; a věrně si je připomínám. Čím více se ti časově vzdalují, tím více se mi jeví spojené, úplné, hodné lásky, blízké mému srdci, živé, vznešené.

Já, Maria, vykládám události s pomocí daru rozumu, který přijímám v nesrovnatelné míře, a který mi dovoluje číst ve věcech, rozeznat smysl skutků, úmysl, ze kterého vycházejí, ducha, který je oživuje.

Já, Maria, doplňuji události, protože mé srdce panenské Matky, zdokonalené Duchem Svatým, dostává darem jakési tušení. I když mne nevede žádné vnější znamení, cítím předem, hledám, odhaluji, okouším svět citů a vnitřních sklonů, které jsou hlavním základem života mého Syna Ježíše skrytého bohatství jeho Srdce.

Já, Maria, sjednocuji události. Málo záleží na tom, jaký je jejich počet a jejich různost, když se počítá s časy, s místy, s osobami, se smutnou nebo radostnou stránkou věcí. Já, Maria, je dovedu sjednotit, nově je spojit, vyvodit z nich jako posilující mízu a slastnou šťávu to, co tvoří základní životní zákony, základy tajemství Vykoupení. Jak nesmírný, neznámý, jasný a poučný svět je před mýma očima!

Ježíš je vzorem, se kterým se radím, dříve než jednám. Když já, Maria, jednám, Ježíš je hybnou silou. Dává mi nadšení a pomáhá mi, abych dovedla své skutky k dobrému cíli. Způsob, jakým jednám v nejmenších podrobnostech, v tónu hlasu, v pohybu, ve způsobu jednání, tě vede k zvolání: "Hle, Ježíš!" Jako řekl Spasitel Filipovi: "Kdo viděl mne, viděl Otce" (Jan14,9), tak ti zase já, Maria, mohu říci: "Kdo mě vidí jednat, vidí jednat mého Syna." A to je činnost dokonalá po všech stránkách.

Jsem to já, tvůj Bratr a Spasitel, kdo inspiruji naši panenskou Maminku, aby uložila Otci Dominkovi hlásat ti při růžencové modlitbě tajemství mého života. Víc, než o to, aby ses mi klaněl a oslavoval mě, stojím o to, abys upravil svůj život a své jednání podle mých ctností. Děti napodobují své rodiče, když je sledují a učí se mluvit, když naslouchají jejich řeči a odpovídají jim. Sledováním práce svého mistra se učeň učí jeho řemeslu. Zapoj se i ty do společné modlitby svatého růžence! Zbožně rozjímej o dokonalých ctnostech v patnácti tajemstvích mého života! Tím se mi připodobníš za přispění mého vyššího nadání a přímluvy naší společné panenské Máti.

Mojžíš rozkazuje podle mého vnuknutí mému lidu, aby nikdy nezapomněl na dobrodiní, jímž ho zahrnuji. Jako tvůj Spasitel mám ještě pádnější důvod ti něco uložit. Vryj si do svého srdce a měj stále před očima tajemství mého života, mého utrpení a mé slávy! Dobrodiní, jimiž tě zahrnuji, ukazují ti nesmírnou lásku k tobě, kterého obnovuji a nekonečně zušlechťuji. Jedině já ti smím říci: "Všichni, kdo kráčíte touto cestou, zastavte se a uvažte, zda byla kdy bolest podobná bolestem, jež jsem snášel z lásky k vám. Vzpomeňte si na mou chudobu a ponížení, myslete na myrhu a žluč, jež jsem pil za vás při svém utrpení."

Těmito slovy tě vedu, aby ses nespokojoval s ryze ústní modlitbou ke cti mne a naší panenské Máti. Snaž se tedy modlit s rozjímáních o posvátných tajemstvích!

II. Růženec - památka na můj život a smrt

Jako tvůj Spasitel, Bratr a Přítel toužím, aby sis připomínal moje dobrodiní a hodnotil je nade vše. Raduji se právě tak jako naše panenská Máti se všemi svatými v nebi, když zbožně a pozorně rozjímáš tajemství mého růžence. Tahle tajemství jsou jasnými účinky mé lásky k tobě a nejbohatšími dary, které ti mohu nabídnout. Prostřednictvím těchto darů se naše panenská Maminka všichni svatí radují ze slávy.

Blažená Anděla z Foligna mě prosí, abych ji poučil, jak by mě co nejlépe uctila. A já se jí zjevuji přibitý na kříži a říkám: "Pohlédni, má dcero, na mé rány." - A hned chápe, že mi není nic milejšího, než rozjímání o mém utrpení. Pak jí odhaluji své rány na hlavě a mnohé okolnosti svého umučení a říkám: "To vše snáším pro tvou spásu. Co můžeš vykonat, aby se to rovnalo mé lásce k tobě?"

Nejsvětější oběť slavné hostiny lásky, kterou pro tebe ustanovuji, vzdává nekonečnou čest našemu věčnému Otci i mně, jeho druhé Osobě, v jednotě naší vzájemné lásky, protože představuje mé utrpení, a protože při ní přinášíš za oběť zásluhy mé poslušnosti, bolestí a krve. Celému mému dvoru se přitom dostává slávy. Můj drahý Tomáš Akvinský píše, že totéž působí tvé slavné přijímání mého proměněného Těla. A jak by ne? Toto slavné ustanovení je památkou na mé utrpení a na mou smrt. Tímto způsobem se podílíš na jeho účincích a tak spolupracuješ na své spáse.

Také svatý růženec, rozjímáš-li při něm o svatých tajemstvích své spásy, je obětí chvály za mé dobrodiní tvého vykoupení a zbožnou vzpomínkou na mou utrpení, smrt a slávu. Je ovšem pravda, že mi růženec působí vedlejší slávu a radost (když mě chválíš, moje radost a blaženost se tím podstatně nezvětšuje), a naší panenské Máti a všem přátelům, kteří jsou zde se mnou. Kéž nezatoužíš po ničem tak, jako po tom, aby ses v zájmu svého věčného štěstí zabýval úkonem tak oslavujícím tvého Spasitele a tak prospěšným tobě a všem!

Svou radostnou zvěstí tě ujišťuji, že hříšník, jenž se obrátí a koná pokání, působí radost všem andělům. Jestliže stačí k radosti andělů, aby jeden hříšník upustil od svých hříchů a konal pokání, jaká radost a jaký jásot se rozléhá celým naším společenstvím svatých, a jaká sláva je to pro mě samotného, když tě vidím na zemi, jak zbožně a s láskou rozjímáš o mém poníženích, o mých bolestech, o mé kruté smrti a o mém zahanbení! Je něco úchvatnějšího, co by se tě dotklo a vedlo tě k účinnějšímu pokání?

Kdo nerozjímá o růžencových tajemstvích, dává mi najevo značnou nevděčnost a že si málo váží všeho toho, co trpím pro jeho spásu. Jeho počínání ti naznačuje, že opravdu nezná můj život Spasitele, že podle něho vynakládám pramálo úsilí pro jeho spásu. Takový jedinec patrně nezná nebo opomíjí mou lásku. Zbudou mu jen obavy, zda ho neodmítnu v hodinu soudu s výčitkou: "Neznám vás."

Rozjímej tedy ve svatém růženci o mém životě a utrpení! Uč se zakoušet moje dobrodiní a být za ně vděčen! Jistě tě uznám za svého přítele v den soudu!

III. Vznešenost růžence

Rozjímání o růžencových tajemstvích je mocný prostředek tvého úsilí o dokonalost. Středem zájmu mých přátel světců je můj život. Rozjímají o mých ctnostech, o mých bolestech. Tak dosahují dokonalosti. Náš milý Bernard říká: "Od počátku svého obrácení si dělám kytičku myrhy z bolestí svého Spasitele. Nosím ji na srdci a myslím na důtky, trny a hřeby umučení. Po všechny dny se oddávám rozjímání o těchto tajemstvích."

Podobně si počínají moji mučedníci - a ty se divíš, jak to, že vítězí nad krutými mučiteli. "Odkud může pocházet tato podivuhodná stálost mučedníků", ptá se Bernard, "ne-li z ran Spasitele, o nichž velmi často rozjímají? Kde se nachází duše těchto velkomyslných hrdinů, když teče jejich krev a tělo je rozdíráno ranami? Jejich duše dlí v ranách Ježíše Krista a tyto rány je činí nepřemožitelnými."

Jako tvá panenská Matka se celý život zabývám rozjímáním o ctnostech a utrpení svého Syna. Když slyším při jeho narození anděly zpívat píseň radosti, když vidím, jak se mu pastýři klanějí ve stáji, můj duch je plný úžasu a rozjímám o všech těchto divech. Srovnávám vznešenost vtěleného Slova s jeho hlubokým ponížením: Slámu a jesle s jeho trůnem a lůnem našeho věčného Otce, moc Nejvyššího se slabostí dítěte, jeho moudrost s jeho prostotou!

Proto pravím svaté Brigitě: "Když uvažuji o kráse, skromnosti, moudrosti svého Syna, má duše je proniknuta radostí. A když jsem rozjímám o jeho rukou a nohou, jež pronikají hřeby, prolévám proudy slz, srdce mi puká zármutkem a bolestí."

Po Nanebevstoupení mého jediného Syna trávím zbytek své pozemské pouti navštěvováním míst, požehnaných přítomností a mukami mého Syna a Spasitele. Tam uvažuji o velikosti jeho lásky a hrůze mučení. To se pak stává pobožností prvních křesťanů, jak uvádí máš milý Jeroným. Ze všech krajů světa přicházejí zbožní poutníci do Svaté země. Zde se vrývají hlouběji do srdce lásku a vzpomínku na našeho Spasitele prohlížením předmětů a míst, požehaných jeho Narozením, námahou, utrpením a smrtí.

Celé kulturní lidstvo má jednu víru, klaní se jednomu Bohu, doufá v tutéž blaženost v nebesích, uznává jediného prostředníka, kterým je můj Syn a tvůj Bratr Ježíš Kristus. Napodobuj tento vznešený vzor! Rozjímej o tajemství jeho života, o jeho ctnostech a slávě! Povinnost rozjímání o pravdách víry a tajemství života Ježíše Krista se netýká pouze tebe, kdo jsi kněz či řeholník ani jen tebe, kdo se kvůli Kristu vzdaluješ hluku světa. Jestliže jsi jako řeholník a duchovní osoba zavázán rozjímat o věčných velkých pravdách, abys náležitě odpovídal svému povolání, podobně i ty, kdo žiješ ve světě, jsi zván k rozjímání vzhledem k nebezpečím věčné záhuby, jež tě po všechny dny obklopuje. Proto často vzpomínej na život, ctnosti a bolesti Spasitele, které ti představuje patnáct tajemství svatého růžence.

IV. Bohatství posvěcení obsažené v růženci

Nikdy nedokážeš docela vyčerpat podivuhodné bohatství vyššího života obsažené v tajemstvích svatého růžence. Toto rozjímání o tajemstvích mého života a smrti na kříži je pro tebe, který je prožíváš, zdrojem vznešených plodů. Dnes každý touží po věcech, jež budí údiv, že zanechávají v duši silné dojmy. Co je na světě dojemnějšího nad můj život, rozvíjející se před tvým duchovním zrakem v patnácti obrazech? Připomínají ti velké události z mého života, smrti a slávy. Které modlitby jsou vznešenější a hlubší než moje vlastní modlitba, kterou tě učím a modlím se ji s tebou, a než andělské pozdravení naší panenské Máti? V obou jsou vyjádřeny všechny tvé touhy a všechny potřeby.

Rozjímání o tajemství a modlitbě růžence je nejsnadnější z modliteb. To proto, že rozličnost mých ctností a mých stavů, jimiž se zabýváš, osvěžuje a podivuhodně posiluje tvého ducha a zabraňuje tvým roztržitostem. Jsi-li učený, nalézáš v těchto modlitbách nejhlubší vědu, pakliže jsi prostý, objevuješ základní poučení. Projdi tímto snadným rozjímáním dříve, než se pozvedneš k nejvyšším stupňům nazírání! To je myšlenka mého Andělského doktora a rada, kterou ti zanechává, když praví, že se máš především cvičit jako v bitevním poli osvojováním si ctností, jejichž dokonalý vzor máš v tajemství svatého růžence. Podle slov učeného Kajetána nabudeš ctnostmi úzkého spojení s naším věčným Otcem, bez něhož veškerá zbožnost není víc než přelud, klamající duše. Kdyby falešní osvícenci těchto dnů dbali této rady, nebyli by způsobili tolik pohoršení ve zbožnosti. Domněnka, že můžeš konat hlubší modlitbu než Otčenáš a Andělské pozdravení, je záludné šálení ďábla.

Když se věnuješ se těmto modlitbám, které jsou oporou, silou a ochranou tvé duše, nemusíš se je pokaždé modlit ústně. Vnitřní modlitba je v jistém smyslu dokonalejší, než ústní, avšak je krajně nebezpečné, ba zhoubné, opustit z vlastního popudu modlitbu růžence pod záminkou dokonalejšího spojení se mnou. Jen duše plná skryté pýchy a ošálená ďáblem si ucpává uši před andělským pozdravem a před modlitbou, kterou ti skládám a ukládám slovy: Tak se budete modlit: Otče náš... Taková pyšná duše se potácí z jednoho přeludu do druhého, upadá z propasti do propasti. Chceš dosáhnout vysokého stupně modlitby? Modli se po všechny dny, pokud možno celý růženec nebo aspoň pětidesátkový růženec! A jestliže tam mým vyšším vedením už dospíváš, tedy pro vytrvání a růst v pokoře setrvej v modlitbě svatého růžence! Modli se den co den růženec a nikdy nezbloudíš ve víře ani nebudeš sveden ďáblem! To je věta, kterou podepíši vlastní krví.

Když si tě ve svém milosrdenství přitahuji během modlitby růžence tak mocně jako to činím u některých mých přátel, vykroč za mým voláním! Nech mě působit a modli se růženec podle mého volání! Pokud však nedosahuješ stavu činného nazírání nebo pravidelné modlitby klidu, přítomnosti Boží a lásky, pak máš ještě menší důvod opustit růženec. Naopak, je pro tebe úžasným pomůckou a pravým Jakubovým žebříkem, který měl patnáct stupňů. Po nich vystupuješ od ctnosti ke ctnosti, od světla do světla, a dospěješ snadno, bez nebezpečí klamu, až k plnosti mého věku.

V. Dobrodiní růžence

K povzbuzení tvé velkodušné pobožnosti svatého růžence ti připomínám, že růženec, spojený s rozjímáním o tajemstvích, přináší mnohonásobné dobrodiní.

1) Předně tě nepozorovatelně vede k dokonalému poznání Ježíše Krista,

2) očišťuje tvou duši od hříchu,

3) dává ti vítězit nad tvými nepřáteli,

4) usnadňuje ti konání ctností,

5) plní tvou láskou k mně, tvému Bratru a Spasiteli,

6) obohacuje tě vyšší nadáním a zásluhami,

7) opatřuje, čím bys splatil všechny své dluhy mně i lidem,

8) dává ti možnost obdržet ode mně plnost vyššího nadání

Poznání mne, tvého Bratra a Spasitele, je tvojí vědou a vědou spásy. Převyšuje podle mého Pavla, všechny tvé vědy a každé tvé poznání svou hodnotou a vznešeností:

1) důstojností předmětu, jímž jsem pro tebe jako tvůj Bratr a Vykupitele; v mé přítomnosti je celý vesmír jen kapkou vody nebo zrnkem písku,

2) užitečností: tvá věda tě často naplňuje ješitností a kouřem pýchy,

3) nutností, neboť nemůžeš být spasen bez mého poznání, a ten, kdo nezná ostatní vědy, bude spasen, jen když je osvícen mou svrchovanou vědou.

Požehnaný růženec, jenž ti dává tuto vznešenou vědu a mé svrchované poznání, když tě vede k rozjímání o mém životě, utrpení, smrti a slávě. Královna ze Sáby, plna obdivu nad moudrostí krále Šalamouna, volá: "Štastní tvoji domácí a služebníci, jež jsou vždy v tvé přítomnosti a slyší výroky tvé moudrosti!" Mnohem šťastnější jsi ty, kdo kteří pozorně rozjímáš o mém životě, ctnosti, bolesti a slávě Spasitele, neboť získáváš tímto způsobem dokonalé poznání, v němž spočívá věčný život. Toto je věčný život!

Cítíš, že je tvé svědomí obtíženo hříchy? Vezmi svůj růženec, modli se část ke cti některého tajemství mého života, umučení nebo slávy! Ujišťuji tě, že zatímco rozjímáš tato uctívaná tajemství, sám ukáži své rány našemu věčnému Otci. Budu za tebe prosit a obdržíš zkroušenost ducha a odpuštění hříchů. Jednoho dne povídám mému blaženému Alanovi: "Když se mnohý hříšník často náležitě modlí můj růženec, dostává účast na zásluhách na zásluhách mého umučení, a jako jeho Obhájce, usmiřuji nejvyšší spravedlnost."

Tvůj pozemský život je ustavičný boj a stálé pokoušení. Nejde jen o přemožení nepřátel těla a krve. Jde také o poražení samých mocností pekelných. Které lepší zbraně se chopíš, abys je porazil, když ne té modlitby, jíž tě učím jako tvůj velký Vojevůdce, a když ne andělského pozdravení, které zahánějí na útěk ďábly, ničí hřích a obnovují teba a s tebou celý svět? Kterého lepšího prostředku se chopíš, ne-li rozjímání o mém životě a umučení, jehož myšlenka tě obrňuje? Tak tě napomíná skála mojí Církve, můj drahý Petr. Braň se proti těm nepřátelům, jež přemáhám, ale kteří se i na tebe každodenně vrhají! "Od té doby, co je ďábel přemožen pokorou a utrpením Ježíše Krista", praví kardinál Hugo, "skoro se ani nemůže obořit na duši ozbrojenou rozjímáním o jeho tajemstvích, neboť když se oboří, bývá hanebně poražen." A můj apoštol, kterého posílám k národům, ti píše "Obleč se do plné výzbroje Boží" (Ef 6,11). Ozbroj se nejúčinnější zbraní, svatým růžencem a rozdrtíš hlavu ďábla a obstojíš v jeho rozličném pokoušení! Odtud plyne, že už hmotný růženec je tak hrozný pro ďábla, a že ho svatí užívají, aby ho růžencem spoutali a vyhnali z těl posedlých, jak to dosvědčují mnohé příklady z dějin.

Modli se náležitě a rozšiřuj svatý růženec! Naučíš se tím víc než z jakékoliv knihy. Zakusíš požehnané účinky přislíbení, jež svěřuje naše panenská Matka Otci Dominikovi a těm, kdo pečují o rozkvět této modlitby. Tato modlitba tě učí mým ctnostem. Uvádí tě do rozjímavé modlitby. Povzbuzuje tě k mému následování, k častému přijímání mých slavných ustanovení, ke konání nejrůznější dobročinnosti, a k získání tolika skvělých odpustků, o nichž ani nevíš. Šiřitelé modlitby růžence o nich skoro vůbec nemluví. Spokojují se s vychvalováním růžence způsobem, který často působí jen údiv, ale nedává poučení.

Blažený Alan de la Roche uvádí, že růženec je zdrojem a zásobárnou mnoha druhů dobra:

1) hříšníkům poskytuje pokání,

2) hladovým přináší nasycení,

3) spoutaným dává osvobození,

4) truchlícím uštědřuje radost,

5) pokoušeným uděluje mír,

6) potřebným přenásí nadbytek,

7) řeholníkům vrací bývalou kázeň,

8) neučené odívá moudrostí,

9) živým dává přemoci marnosti,

10) mrtvým posílá milosrdenství prostřednictvím přímluvy.

"Chci", praví jednoho dne naše panenská Máti blažemému Alanovi, "aby se mým oslavovatelům jak v životě, tak i ve chvíli smrti, tak i po smrti dostalo požehnání, plnosti milosti a svobody, a aby byli zbaveni slepoty, zatvrzelosti, všech nedostatků a všeho otroctví."

Při modlitbě růžence jsi na návštěvě u mě, své panenské Máti, při níž obohacuješ svůj rozum, posiluješ svou vůli, a jdeš blíž ke Kristu.

1) Předně zdokonaluješ svůj rozum rozjímáním růžencových tajemství. V nich jsou shrnuty základní pravdy tvé víry: Vtělení mého Syna, naše Vykoupení, věčná spása a posmrtný život. Kdo by pohrdal růžencem, dával by tím najevo, že buď neví, jaká je jeho skutečná hodnota, nebo je líný a nechce se mu myslet na základní otázky své víry a uvažovat o nich. Rozjímáním se pravdy víry prohlubují, ty nahlížíš stále jasněji do jejich obsahu, vrývá si je do duše, a hledáš cesty, jak je uskutečnit v běžném životě.

Modlitbou svatého růžence obohacuješ především nejvyšší činnost svého rozumu. To není činnost přemítavá, nýbrž rozjímavá - činnost přímého zření na vyšší pravdy. Právě rozjímáním růžencových tajemství obohacuješ rozum vrcholnými pravdami. Jejich rozjímáním si pravdy víry, která je z hlásání, vnitřně osvojuješ. Mění se ve tvou názorovou výstavbu, ve tvou životní náboženskou zkušenost. Když jsi o své víře vnitřně přesvědčen z vlastní zkušenosti, pak tím zušlechťuješ i nižší činnost rozumu, přemítavou a praktickou. Potom můžeš tyto pravdy víry snáze uskutečnit v životě, neboť celý tvůj život nabude přesvědčivosti, takže se pro okolí staneš strhující a úchvatný tím, který v tobě nachází živý příbytek.

Dobře víš, že modlit se růženec neznamená jen odříkávat Andělské pozdravy. Probíráš rozumem i srdcem jednotlivá tajemství svatého růžence a pronikáš do jejich obsahu. Tím se tvoje víra oživuje, takže bděle reaguješ na každý blud, i ten sebevíce maskovaný. Každé růžencové tajejsmtví tě vede k evangeliu, tedy ke zdroji tvé víry a dává řadu příznivých podnětů rozumu. Ten je pak dále rozvíjí a vymýšlí způsoby uplatnění v běžném životě.

Přitom tě modlitba růžence vede od Vyznání víry Otčenáše, přes modlitby k jednotlivým tajemstvím zpět k Otčenáši. Tím tě učí soustavnosti křesťanského myšlení.

Kromě toho zde probíhá střídání modlitby slovní a modlitby rozjímavé. Tím se střídají a cvičí různé pochody činnosti tvého rozumu. Modlitba růžence neznamená mechanické odříkávání slovní modlitby, nýbrž je to dost náročná na tvou obrazotvornost. Není to modlitba pro lidi bez fantazie, nýbrž je zde nutná mohutná obrazotvornost, která se v osvíceném působení vyššího nadání ještě víc rozrůstá a zušlechťuje.

2) Růženec posiluje tvou vůli tím, že ti představuje vznešený morální charakter mého jediného Syna, tvého Bratra, našeho Spasitele, a to nikterak vzdáleného. Ukazuje ti ho očima tvé panenské Maminky. Všimáš si přitom především dvou ctností: pokory a lásky. Pokora vede věčné Slovo našeho všemohoucího Otce stát se mým jediným Synem, tvým Bratrem, naším Učitelem a Vykupitelem. Moje pokora se projevuje už slovy Staň se, když přijímám úkol Matky Vykupitele. Tato pokora mě provází celý život.

Syn Všemohoucího, který je Pánem nebe a země, se rodí jako bezmocné dítě, odkázané na mě, slabou ženu. Rodí se v bídě a žije jako prostý dělník, a celou pozemskou pouť nemá, kam by hlavu složil. Pokora mu ukládá tak chudý způsob života. Proto smí říci: Učte se od mne, neboť jsem pokorný a tichý.

Co říci o naší lásce? Celý život mého Syna a Vykupitele a mne jeho i tvé panenské Matky je utkán z lásky. Rozjímej růžencová tajemství a najdeš tam tolik lásky, jak v Nejsvětějším Srdci mého Syna, tak v mém čistém Srdci, že ti celý život nebude stačit k jejímu pochopení.

A tato naše pokora a láska tě volají po následování. Tak růžencová modlitba přispívá k utváření tvé křesťanské existence.

3) S růžencem v ruce jdeš se mnou stále blíž k Ježíši. Já, Maria, jsem pro tebe, mé dítě, lidsky schůdná cesta, Ježíš je živá Cesta jako tvůj cíl. Celé to božské dějství tvého Vykoupení sleduješ mým mateřským pohledem. Tak si v modlitbě svatého růžence osvojuješ vlastní zkušeností, že já, Maria, jsem neoddělitelná od Ježíše. Kdo se přestal modlit růženec, pozvolna ztrácel lásku ke mně, která jsem i jeho panenskou Maminkou. Tak je jeho vztah k našemu Vykupiteli jako mému Synu oslabil, a jeho cesta k věčné dokonalosti a blaženosti se ztížila a zkomplikovala.

Proto ti doporučuji modlitbu svatého růžence, aby ses v soukromí i společně, zvláště v rodinách modlil růženec, a tak utužoval své spojení s Ježíšem a se mnou, panenskou Matkou. Při této návštěvě v našem nazaretském domku posiluješ svou víru, upevňuješ svou naději a rosteš v pravé lásce. Tvé pochybnosti a nejistoty se rozplývají pod dotekem věčné Pravdy. S mateřskou péčí stírám tvé slzy, z tvé duše mizí zármutek a rozlévá se do ní světlo věčné radosti.

Copak jsi nezískal tolikrát tuto zkušenost? Proto si z každé návštěvy u mne, své panenské Máti, odnes pevné předsevzetí k modlitbě růžence! A kdo se ho pravidelně modlíš, udělej si závazek,že se ho budeš modlit usebraněji! A ty, kdo ho zanedbáváš, uvaž, o co tím přicházíš a začni se pravidelně modlit aspoň část. A ty, kdo se ho pro bolest nemůžeš modlit, setrvávej aspoň u kříže spolu se mnou, Matkou Spasitele, a drž se rukou křížku svého růžence, protože v tomto tvém požehnaném kříži je nesmírná síla. A mé mateřské požehnání tě bude provázet celým životem.

VI. Způsob modlitby svatého růžence

1. Čistota duše

Není to vůbec délka modlitby, nýbrž její vroucnost, jež se mi líbí a jež získává mé Srdce. Jediné Andělské pozdravení, dobře pomodlené, přináší větší zásluhu, než stovky odříkaných špatně. Skoro všichni křesťané se modlí růženec nebo alespoň několik desátků. Proč je ale tolik těch, kdo napravují své hříchy a rostou ve ctnosti, když ne právě proto, že náležitě chápou tuto modlitbu? Jakým způsobem se máš modlit, aby ses mi líbil a stal se ctnostnějším?

Předně je třeba, aby tvá duše, která se modlí svatý růženec, byla ve stavu milosti, nebo aspoň aby byla rozhodnuta opustit hřích. Teologové tě učí, že dobré skutky a modlitby vykonané ve stavu smrtelného hříchu jsou mrtvé skutky, neboť se mi nemohou líbit, ani ti zasloužit věčný život. V tomto smyslu je psáno: "Chvála v ústech hříšníka není vzácná." (Sír 15)

Chvála a Pozdravení andělské a sám "Otčenáš", který tě učím a modlím se ho s tebou, mi nejsou milé, pokud vycházejí z úst nekajícího se hříšníka: "Tento lid mě ctí ústy, ale jeho srdce je daleko ode mne." (Mk 7,6) Kdo vyhledává společenství ve jménu mém, a modlí se stále růženec bez jakékoli zkroušenosti nad hříchy, vyznává mne ústy, ale jeho srdce je ode mě daleko.

Když se modlíš růženec, měj aspoň předsevzetí zanechat hříchu! Kdyby bylo naprosto nutné pro vykonání modlitby mně milé, abys byl ve stavu milosti, což je nepřijatelný blud, vyplývalo by z toho, že by ses ty, kdo jsi v těžkém hříchu, neměl vůbec modlit, ačkoli zrovna ty potřebuješ modlitbu víc než spravedlivý. Pak by ani nebylo záhodno doporučovat hříšníkovi modlitbu růženec, poněvadž by to bylo zbytečné.

Kdyby se někdo zapojil do mariánského společenství s úmyslem setrvat ve hříchu a bez jakéhokoli úmyslu zanechat hříchu, množil by se počet falešných pobožnůstkářů, kteří pod blankytným pláštěm naší panenské Máti, se škapulířem na těle nebo s růžencem v ruce křičí: "Svatá Panno, buď zdráva!" - a zatím mě znovu křižují a krutě zraňují svého Bratra a Spasitele svými hříchy a nešťastně se propadají z prostředí posvátného společenství naší panenské Máti do černé díry pekelných muk.

Proto doporučuji růženec celému světu: spravedlivým, aby vytrvali a rostli v mém vyšším nadání, hříšníkům, aby zanechali svých hříchů. Nelíbilo by se mi však podněcovat hříšníka, aby si dělal ochranného pláště naší panenské Matky a Královny posvátného růžence plášť zavržení, jímž by chtěl zakrývat své viny, a aby znetvořil růženec, jenž je lékem proti všem zlům v hrozný smrtící jed. Zneuctěním se to nejlepší mění v to nejhorší.

Snaž se být čistý jako anděl, praví moudrý kardinál Hugo, když se chceš přiblížit k naší panenské Máti a pozdravit ji jako anděl! Jednoho dne ukazuje sama jistému hříšníkovi, zvyklému modlit se svatý růženec, krásné plody v nádobě umazané a plné špíny. Zhrozí se toho. Ona mu praví: "Podívej, jak mi sloužíš. Přinášíš mi krásné růže ve špinavé a rozbité váze. Uvažuj, jestli se z toho mohu radovat!"

2. Usebranost

K dobré modlitbě ti nestačí vyjádřit své díkůvzdání a prosby nejvznešenějším způsobem modlitby, jakým je růženec. Připoj vnitřní usebranost! Vyslyším spíše hlas tvého srdce než hlas úst. Kdyby ses ke mně v modlitbě obracel a dobrovolně připouštěl roztržitost, dopouštěl by ses velké neúcty. To by zbavovalo tvůj růženec užitečnosti, ba poskvrňovalo by to i tvé svědomí hříchem. Jak by ses mohl opovažovat žádat ode mě, abych tě vyslyšel, kdybys sám sobě nenaslouchal? Při vzývání mé nesmírné Velebností, před níž se všechno chvěje, by ses dobrovolně honil na motýlem své roztržitosti. To by znamenalo předem se zavírat mému požehnání a přivolávat na sebe můj trest, jež postihne každého, kdo koná mé dílo nedbale, jak je psáno: "Proklet buď, kdo koná Hospodinovo dílo nespolehlivě!" (Jer 48,10)

Dobře vím, že se nedokážeš modlit růženec bez jakékoli roztržitosti nedobrovolné. Vím, jak je ti nesnadné pomodlit se jediné Andělské pozdravení, aniž by tvá obrazotvornost, vždy těkavá, neubrala něco z usebranosti. Je však v tvé moci modlit se bez dobrovolně připouštěné roztržitosti a použít všech prostředků k omezení také nedobrovolné roztržitosti a k ovládnutí své obrazotvornosti. Proto si před modlitbou i při ní připomínej mou přítomnost! Pevně věř, že já i naše panenská Matka se na tebe díváme, že tvůj dobrý anděl sleduje všechna tvá Andělské pozdravení, zda je patřičně pronášíš, jako spousty růží, abys z nich uvil korunu pro mě a pro Maminku. Naopak tu také ďábel obchází kolem tebe, aby utlumil tvé Andělské pozdravy a poznamenává si je ve své knize smrti, zda a nakolik jsou pronášeny bez usebranosti, zbožnosti a skromnosti, aby na tebe mohl žalovat.

Hlavně nezapomínej obětovávat desátky ke cti jednotlivých tajemství a představit si v obrazotvornosti mne a naši panenskou Matku v tajemství, které uctíváš!

V životopise sv.Heřmana z premonstrátského řádu se dočteš: "Kdykoliv se modlím svatý růženec pozorně a zbožně, tak, že rozjímám o jeho tajemstvích, pokaždé vidím svatou Pannu, celou prozářenou světlem, v úžasné kráse a velebnosti. Pokud se však modlím růženec jen spěšně a bez usebranosti, vídám ji s tváří plnou vrásek, smutnou a utrápenou." Heřman žasne nad takovou změnou, a svatá Pannu mu jednou říká: "Zjevuji se tvému zraku taková, jaká jsem ve tvé duši, neboť jsi-li vlažný v modlitbě, hned se mnou zacházíš jen jako s osobou bídnou a bezvýznamnou. Kde jsou ty časy, kdy jsi mne pozdravoval s horlivou úctou a usebraností, když jsi rozjímal o mých tajemstvích a obdivoval se mé vznešenosti."

3. Návod k modlitbě růžence

Když vzýváš Ducha svatého, kterého do tebe vydechuji jako tvůj Bratr a Spasitel, připomeň si mou přítomnost, a obětuj mi svůj růženec!

Než začneš rozjímat jednotlivé desátky, zastav se na kratší či delší chvíli, podle toho, jak máš kdy, abys uvážili tajemství, jež chceš oslavit desátkem, a pak vždy pros pro toto tajemství o přímluvu naší panenské Máti o některou ze ctností, která nejvíce vyniká v tomto tajemství, nebo kterou spíše potřebuješ. Dej si pozor na dvě chyby, který se dopouštějí skoro všichni, kdo se modlí růženec!

První je, že často postrádáš nějaký úmysl, když se modlíš růženec. Zeptám-li se tě, proč se modlíš růženec, nedokážeš mi odpovědět. Proto při modlitbě růžence měj vždy nějaký utkvělý úmysl, jako nějaký dar, který by sis rád vyprosil, nebo ctnost, kterou si chceš osvojit, nebo nějaký hřích, kterého se chceš vyvarovat.

Další chyba, které se často dopouštíš při modlitbě růžence, je v tom, že už od počátku nemyslíš na nic jiného než na to, aby byl co nejdříve skončen. Dopouštíš se toho proto, že pohlížíš na růženec jako na obtížnou věc, která ti velmi těžce doléhá na bedra, zvláště, když přijímáš tuto povinnost za věc svědomí, nebo když jej dostáváš za pokání a jaksi proti své vůli. Je politování hodné vidět, jak se někdy modlíš svůj růženec.! Odříkáváš ho s hrozným překotem, kdy dokonce polykáš části slov. Poslednímu z lidí by ses neodvážil vzdát tak směšnou poctu, a přesto si myslíš, že já, tvůj Bratr a Spasitel a naše společná panenská Máti tím budeme poctěni! Copak se pak můžeš divit, že tvé nejkrásnější a nejsvětější modlitby zůstávají skoro bez jakéhokoliv účinku a že se po tisíci růženců nezdokonaluješ?

Zastav přece svůj spěch při modlitbě růžence a vyslovuj řádně Otčenáš a Andělská pozdravení! Zpočátku ti je obtížné odložit dřívější zlozvyk, modlit se chvatně, ale pamatuj si, že jeden desátek pomodlený klidně a zřetelně bude záslužnější než tisíce růženců odříkaných kvapně, bez úvahy a zastávky.

Blažený Alan de la Roche a jiní duchovní vůdci, jako svatý Bellarmin, vypravují legendu o jednom duchovním pastýři, který uloží třem kajícím se sestrám denní modlitbu růžence po celý rok bez vynechání, aby si tak osvojily krásný zvyk oslavovat svatou Pannu. Všechny sestry poslechnou a celý rok se to modlí. Na svátek očišťování Panny Marie se jim zjevuje v jejich pokoji svatá Panna, doprovázená svatou Kateřinou a svatou Anežkou. Je oděna v bílé roucho, prozářené jasem světla, na němž se zlatě skví nápis: Zdrávas, milosti plná. Naše panenská Máti se přiblíží k posteli nejstarší ze sester a říká jí: "Buď zdráva, má dcero, která mě tak často a krásně zdravíš! Přicházím ti poděkovat za krásné roucho, které mám, a které jsi mi připravila."

Dvě svaté Panny, které ji doprovázejí, děkují rovněž. Pak všechny tři mizí. Brzo nato vchází panenská Máti s oběma družkami znovu do pokoje, oděna zeleným šatem, ale bez zlata a lesku, přistoupuje k lůžku druhé sestry a děkuje jí za tento šat, který jí připravila modlitbou růžence. Ježto ale tato druhá sestra vidí, že se naše Matka zjevuje starší sestře daleko krásněji, ptá se po příčině. Maria odpovídá: "Působí to tvá sestra, když se modlí růženec lépe než ty, takže mi připravuje krásnější roucho."

Zanedlouho se panenská Matka zjevuje potřetí nejmladší sestře, oděna ve špinavé a roztrhané cáry a říká jí: "Podívej, má dcero, jakým rouchem mě odíváš!"

Zahanbená dívka volá: "Prosím za odpuštění, má Paní, prosím o čas, abych ti lepší modlitbou růžence připravila krásnější roucho!

Vidění pomine a nejmladší sestra vypovídá zpovědníkovi svůj zážitek. Povzbuzuje ji k lepší modlitbě růžence. Poslechne. O rok později se jim znovu zjevuje svatá Panna v doprovodu svaté Kateřiny a svaté Anežky, oděná podivuhodným šatem, a říká jim: "Ujišťuji vás, mé dcery, nebeským královstvím. Vejdete do něho s velkou radostí." Všechny tři odpovídají: "Naše srdce je připraveno, drahá Paní." Vidění pomine.

Zanedlouho na ně doléhá nemoc. Posílají pro kněze, přijímají moje slavné ustanovení k pomazání nemocných a děkují mu za duchovní vedení. Panenská Matka se jim pak zjevuje, aby je sama oděla do bílého roucha a uvedla do věčné slávy.

Zdá se ti to vypravování banální? Přesto ti přináší poučení:

1. Jak je důležité mít dobrého duchovního vůdce, který tě vede k duchovnímu cvičení, zvláště ke svatému růženci.

2. Jak je důležité modlit se růženec usebraně a zbožně.

3. Jak je naše panenská Matka dobrotivá a milostivá k těm,

kdo litují minulých chyb a snaží se zlepšit.

4. Jak je štědrá v odměňování během života, ve chvíli smrti a na věčnosti, a to za nepatrné služby, pokud je splníš věrně.

4. Velkomyslné potírání roztržitosti

Jako není modlitby duchovně přínosnější a slavnější pro mne a pro naši panenskou Matku, než dobře pomodlený růženec, tak podle není modlitby obtížnější, když se ho máš jaksepatří modlit. Modlíš-li se modlitbu posvěcení času či jakékoliv jiné modlitby než růženec, každá změna neboli rozmanitost výrazů, jimiž pojmeš tyto modlitby, upoutává tvou obrazotvornost a občerstvuje tvého ducha, a proto to dává tvé duši snadnost modlit se je dobře.

Avšak v růženci je stále stejný Otčenáš a stejné Andělské pozdravení. Opakuje se pořád stejná forma. Proto je velmi nesnadné, aby tě neunavoval, abys při něm nedřímal, a abys ho neopustil a nechopil se jiných modliteb, více osvěžujících. I když se snažíš společný růženec oživovat střídáním hlasu předmodlících se osob nebo vyslovením nevyslovitelného tajemství, jádro růžence zůstává stejné. Proto je třeba mít daleko více zbožnosti k vytrvání v modlitbě svatého růžence než v jiné modlitbě, i kdyby to byly Davidovy žalmy. Tuto nesnáz ještě zvětšuje tvá obrazotvornost, která je tak těkavá, že není skoro ani okamžik v klidu, a dále zloba ďábla, jenž je neúnavný v působení roztržitosti a překážení modlitbě.

Jak si počíná tento zloduch vůči tobě, chceš-li se přesto modlit růženec navzdory jemu? Zvětšuje tvou přirozenou malátnost a nedbalost. Před modlitbou rozhojňuje tvou nudu, roztržitosti a únavu. Během modlitby tě ze všech stran tísní. Po modlitbě, kterou vykonáš s mnoha obtížemi a roztržitostmi, ti našeptává: "Tvůj růženec ti není nic platný. Lépe bys udělal, kdybys pracoval a zabýval se svými záležitostmi. Ztrácíš čas modlitbou tolika ústních modliteb bez usebranosti. Půlhodina rozjímání nebo dobrá četba by měly mnohem větší cenu. Zítra, kdy budeš méně ospalý, budeš se modlit daleko pozorněji. Nechej si zbytek růžence na zítřek!" Tak a podobně ďábel svými chytrostmi často působí, že opouštíš růženec, částečně nebo úplně, nebo působí, že ho odkládáš či se snažíš nahrazovat něčím jiným.

Nevěř ďáblu a buď statečný, i kdyby během celého růžence byla tvá obrazotvornost naplněna myšlenkami cizími! Tvůj růženec je tím lepší, čím je záslužnější. Je tím záslužnější, čím je obtížnější. Je tím obtížnější, čím méně je milý přirozenosti.

Když máš po dobu modlitby růžence bojovat proti roztržitostem, jež se dostavují, bojuj statečně se zbraní v rukou! To znamená pokračuj v modlitbě růžence, i když se jej modlíš bez záliby a bez smyslových útěch! Je to hrozný boj, ale spasitelný pro věrnou duši. Pokud složíš zbraně, to znamená, zanecháš růžence, jsi poražen, a ďábel, vítěz nad tvou nestálostí, tě nechá na pokoji a v den soudu ti vytkne tvou malomyslnost a nevěrnost. "Kdo je věrný v maličkostech, bude věrný i ve velkých věcech." (Lk 16,10) Ten, kdo věrně zahání nejmenší roztržitosti ve svých nejmenších modlitbách, je věrný také ve velkých věcech. Není nic jistější, protože ti to říkám sám,, tvůj Bratr a Spasitel.

Počínej si tedy statečně, dobrý služebníku a věrná služebnice mne, svého Bratra a Spasitele a naší společné panenské Matky! Pevně se se rozhodni ke každodenní modlitbě růžence. Kéž množství much, těch drobných roztržitostí, jež na tebe dotírají během modlitby, neodradí tebe a nesvede k zbabělému útěku z té společnosti mne, Ježíše, i mne, Marie, v níž se ocitáš při růžencové modlitbě!

VII. Co z toho budeš mít

Patnáct růžencových přislíbení, která ti vzkazuji jako tvá Sestra a panenská Matka před ctihodného dominikána Alana de Rupe.

1. Když mi modlitbou svatého růžence vytrvale sloužíš, dostaneš zvláštní vyšší nadání.

2. Když se zbožně modlíš můj růženec, slibuji ti zvláštní ochranu a velké dary.

3. Růženec tě ochraňuje pevnou ochrannou zdí proti peklu, ničí tvé neřesti, zahání hřích, vyhlazuje bludy.

4. Podněcuje ctnosti a inspiruje vznešená díla, vypročuje smilování duším. Obrací tvé srdce od marné světské lásky k svrchované lásce a k touze po věčných hodnotách.

5. Duše, která se mi v modlitbě svatého růžence svěřuje, nezahyne.

6. Když ve svatém růženci zbožně rozjímáš jeho tajemství, nezakusíš hněv našeho věčného Otce, nezemřeš náhle, jsi-li hříšník, obrátí se, jsi-li spravedlivý, vytrváš ve vyšším nadání a staneš se hodným věčného života.

7. Jsi-li opravdu oddán mému růženci, nezemřeš bez zaopatření pro věčný blažený život.

8. Chci, abys měl v životě i ve smrti světlo a plnost vyšších darů a účast na mých zásluhách a zásluhách svatých.

9. Denně vysvobodím z očistce takové duše, které mají ve zvyku modlit se svatý růženec.

10. Mé opravdové děti a přátele růžencové budou v nebi požívat velkou slávu.

11. Všechno, o co prosíš růžencem, dostaneš.

12. Tobě, kdo rozšiřuješ modlitbu mého růžence, spěchám na pomoc v každé nouzi.

13. Od svého Syna jsem vyžádala, aby účastníci růžencového setkání měli v životě i ve smrti všechny nebešťany za své spolubratry.

14. Když se modlíš svatý růženec, potvrzuješ, že jsi moje dítě a sourozencem mého jednorozeného Syna.

15. Věrnost k mému růženci je velké znamení tvého vyvolení.

Odpustky za modlitbu sv.růžence

Co je to odpustek? Odpustek je Boží odpuštění časného trestu za hříchy, jejichž vina byla již odpuštěna. Je to odpuštění, které může věřící obdržet, pokud je řádně připraven a za určitých vymezených podmínek, prostřednictvím mne, Matky Církve, která jako správkyně vykoupení oprávněně promíjím a uděluji z pokladu zadostiučinění našeho Spasitele a všech svatých.

Odpustek je plnomocný nebo částečný v závislosti na tom, zda tě osvobozuje od celého nebo částečného potrestání za hřích. Udělení částečného odpustku je označeno prostě jako částečný odpustek.

To znamená, že ty, kdo alespoň se zkroušeným srdcem vykonáš skutek obdařený částečným odpustkem, dostaneš z moci Církve stejný díl odpuštění časného trestu, který již dostáváš samotným tímto činem. Jinak řečeno, odpuštění je zdvojnásobeno, a to tak často, kolikrát vykonáš předepsaný skutek.

Ty, kdo užíváš nějaký prostředek zbožnosti (kříž, růženec, škapulíř, medajlku), když je řádně posvěcen kterýmkoli knězem (jednoduchým pokřižováním s příslušnými slovy), můžeš získat částečný odpustek. Ale je-li prostředek zbožnosti požehnán papežem nebo nějakým biskupem, pak ty, kdo ho zbožně používáš, můžeš získat také plnomocný odpustek na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla, jestliže proneseš Vyznání víry při použití jakékoli platné formule např. Apoštolské vyznání. K získání odpustků ti stačí sledovat v mysli předepsané modlitby, pokud modlitbu přednáší někdo jiný.

Můžeš získat jenom jeden plnomocný odpustek v jednom dni. (Výjimku zde zakládá okolnost nebezpečí smrti). Přitom plnomocný odpustek můžeš získat za obvyklých podmínek - zpověď, abys byl svátostně usmířen s Bohem a modlitba na úmysl Svatého Otce.

Pokud jde o modlitbu růžence: v kostele nebo ve veřejné modlitebně, v rodině nebo v řeholním společenství nebo ve zbožném společenství, můžeš získat plnomocný odpustek. Růžencem se rozumí nejméně pět desátků. K získání plnomocného odpustku se modli růženec nepřetržitě, bez přerušení! K ústní modlitbě musíš přidat zbožné rozjímání o tajemstvích, při veřejném přednesu tajemství musejí být oznámena podle schváleného zvyku, ale při soukromém přednesu stačí přidat rozjímání o tajemstvích k ústní modlitbě.

Pokud jde o tvou soukromou modlitbu svatého růžence k získání částečných odpustků, v této soukromé modlitbě mimo kostel smíš desátky rozdělit. Ačkoliv nemusíš připomínat tajemství, aspoň připoj jejich rozjímání k ústní modlitbě!

Je-li však tvůj růženec jako prostředek růžencové pobožnosti úplně obnošen nebo prodán, zaniká odpustek s ním spojený.

(P.W.Herbst S.D.S., Nové předpisy o odpustcích, Praha 1992, Impr.Msgre Wycislo 1969 USA)

+ + +

Královno posvátného růžence

tvé jméno klíč, jenž nebe otevírá,

tvé jméno píseň do hlubin jásotu,

tvé jméno květná dlaň, jež slzy stírá,

tvé jméno chléb, jenž sytí samotu,

tvé jméno víno, když je bez únavy

sborová fuga sem tam přenáší

přes propast radosti, i muk i slávy,

z níž vábí Jméno nejdražší!

Ty přikývlas a tělem učiněno,

ty oděla ses v rubáš pěti ran!

Ty vládneš Rájem spolu s ním, ó Ženo,

ty, stále ty, všech souvislostí plán!

Maria, Mirjam, ó míru jasu,

tak nezměrná jak oceán vod,

kde splývá obzor věčnosti a času

v jediné, ryzí ódě na život...!

Oroduj za nás

I my plnosti té jsme účastníky,

my, věčná cena Boží Golgoty;

písněmi, stony, jásotem a vzlyky

ji doplňujem za své podstaty!

I těly svými, jež jsou zánik stálý

v chemii proměn, krev i dřeň i tkáň

zdvíháme příboj věčné tvůrčí chvály

a životy své podáváme zaň

v boji a práci, na rodiček ložích,

i ve slově, jímž duše krvácí.

Jdem po hrobech jak po schodištích Božích

- ani těch mrtvých dech se neztrácí.

Jdem přes požáry, přes dobyté říše,

od pólu k pólu chorál zaznívá

a v trojím kruhu stoupá výš a výše

a v jeho středu BOLEST, tvořivá:

rozněcuje se v samotách, až svítí,

a v jednom hoříc množí sílu všech!

Buď požehnána žhavá lásko k bytí,

již do duše a krve Bůh nám vdech.

Buď pozdravena nastokrát, ó Matko,

jež lásce té jsi dala nový svit!

V růžích a slzách sladko je, ach sladko,

života slávu přes tvé jméno pít...

Václav Renč

+ + +

Dvanáct užitečných rad bl.Otce Cormiera OP

1. Je nutné, aby vaše úmysly byly čisté. To znamená vylučovat nejen úmysly nízké a pozemské, ale mezi úmysly pocházejícími od Boha, dávat přednost těm, které jsou prodchnuty láskou, královnou všech ctností.

2. Svůj duchovní hovor s Bohem, své rozjímání uzavírejte jen několika málo závěry, ale takovými, aby vám z nich svítilo světlo, tedy užitečnými a spolehlivými.

3. Když uvažujete a rozjímáte o Panně Marii, soustřeďte se především na důvěrný vztah jejího celého života k velikým tajemstvím lidského vykoupení. Pro tento vztah byla nazývána naší Spolu-Vykupitelkou. Z této účasti vyplývá její božská krása schopná nám učarovat, i její výsostná možnost nám pomáhat. Tyto jistoty nás vrhají ustavičně k jejím nohám. Je jisté, že naše prosby budou vyslyšeny.

4. Čas od času obnovujte svůj křestní slib - případně vaše řeholní sliby - nebo cokoli jste kdy Bohu slíbili. Přitom se snažte pokaždé slíbit něco navíc, ne pouze početně, ale tak, aby z toho rostlo stále zářivější poznání vznešenosti Boží milosti ve vašem rozumu - a ve vaší vůli odvaha, nadšení a radost nad tím, že se tak můžete stále více blížit k Bohu.

5. Během svého pracovního dne posílejte často své srdce před svatostánek, aby se klanělo Bohu, který je uvnitř, velebilo Ho, děkovalo Mu a prosilo o odpuštění všech vin a o pomoc. Nebudete se nikdy vracet s prázdnou.

6. Uprostřed svých zaměstnání ovládejte svou duši pokojem a trpělivostí za každých okolností. Snažte se o to zvláště, když vyvstanou nedorozumění, protivenství, nezasloužená ponížení a podobně. Tímto způsobem můžete ze všech útrap vyzískat útěchyplný růst k většímu dobru.

7. Snažte se, abyste měli vždycky v zásobě hojnost tak zvaných "střelných modliteb", rozhodnuti jich použít v jakémkoli okamžiku podle okolností. Ale dvě nebo tři z nich si zamilujte a užívejte jich nejraději a často. Tak se stane, že je budete v duchu říkat téměř ustavičně, aniž si toho všimnete, tím ale nebudou méně milé Bohu, ani méně užitečné pro vás.

8. Těm povinnostem, které jsou pro vás nejobtížnější a nejtěžší - přesto však uložené vašimi předpisy a nebo rozhodnutím vašich představených - říkejte: "Přijďte, ano přiběhněte, abych vás mohl přitisknout na své srdce! Vy jste pro mne bratry a sestrami, mou radostí, mým štěstím, mou spásou a mou věčnou radostí!"

9. Vidíte-li projevy nedokonalostí, neodsuzujte je veřejně jízlivými a kousavými slovy, ani se neužírejte uvnitř trpkými úvahami! Naopak, proste Boha, aby je odpustil, ale především se je snažte odčinit, usmířit - a to tak, že se budete snažit o dobrý příklad a zdvojnásobíte vaši horlivost ve snaze dělat tytéž věci dobře. Hlavně v případech, o kterých ví jen Bůh a které stojí více námahy.

10. Abyste dostali od Boha a Panny Marie ty milosti a pomoci, po nichž toužíte pro svou duši a pro to, co děláte dobrého, nechte se za vás modlit děti, jak doporučoval sv.František Xaverský. Jejich modlitby prodchnuté prostotou a nevinností, okouzlují Božské Srdce tak, že je nemůže nevyslyšet. Kolik dobrodiní bylo již dosaženo touto armádou malých prosebníků!

11. Uděláte-li něco dobrého, radujte se. Ale ještě více se pokořujte při myšlence, že vaší vinou možná toto dobro nebylo proniknuto takovou vírou, ani uskutečněno s takovým zapíráním sebe, jak by to bylo bývalo povinné, a tím jste si přivlastňovali čest, kterou jste vlastně kradli Bohu. Vaše příliš lidské nadšení, pohotovost a úvahy - zkrátka, vaše povolnost, ústupnost příliš lidskému chápání, které vás ještě ovládají, jsou vašimi spoluviníky při tomto vašem páchání škod Bohu a lidem.

12. Když se večer přiblíží hodina vašeho odpočinku, představte si, že vaše lůžko je vaše rakev, a prádlo je váš rubáš. Přijímat smrt jako trest, je spravedlivé, jako možnost uniknout hříchu. Je moudré a nejlépší přijmout ji jako lásku. S tímto vědomím třiktát polibte zemi. Pak usněte v pokoji...

Modlitba: Můj Bože a můj Spasiteli, myslím, že Tě miluji upřímně. Ale tato láska není nic při srovnání s tím, co bych měl dělat, abych tě "miloval", a abys byl "milován". Pane Ježíši, pro své Svaté Srdce, nauč mě konečně, abych ve všech skutcích svého života, tak početných, tak rozličných, viděl důvod milovat Tě stále víc, až do mého posledního dechu. Pak to bude vzdech lásky, lásky kajícné, lásky důvěřující, lásky vděčné, ale především lásky, která je předehrou lásky a radosti NEBE. S pomocí Panny Marie a Josefa, vyjdi ze mne tedy, ty požehnaný vzdechu... vyjdi. Je konec: země přestává pro mne být, patřím do blažené věčnosti, a mám Tě, miluji Tě, velebím Tě provždycky, s Marií, s anděly a se svatými - Tebe, jenž máš všechno, jenž jsi všechno, ale jenž jsi především Láska. Staň se to - Staň se...

V roce 1955 vyprosil bl.Otec Hyacint Maria Cormier vyprosil zázračné uzdravení Otci J.M.Veselému OP ze smrtelné otravy krve v internačním středisku v Želivě.

VZNEŠENOST RŮŽENCE

Co: Tomáš J.Bahounek OP

Obálka: Veronika K.Planerová, Andělské pozdravení, 2002, olej na plátně Bl.Hyacint M.Cormier OP,